„Šla jsem s mým teď už manželem na první rande. A jak jsem se chystala, tak jsem si to našla. Byl to takový podlouhlý útvar, řekla bych,“ přibližuje Klára Georges Jezdinská, která si na bulku přišla ve 24 letech.

Krátce na to navštívila Klára obvodní lékařku, která ji poslala na mamologii. „Udělali mi ultrazvuk, mamograf. Řekli mi, že to nevypadá úplně dobře. Hned mě objednali na biopsii a 14 dní jsem čekala na výsledky,“ popisuje Klára postup zdravotníků.

Klářina cesta k léčbě byla rychlá. Podle onkologů tomu tak ale není vždy. I proto pořádá Projekt35, který se zaměřuje na pomoc mladým pacientkám s rakovinou prsu, kurzy pro gynekologické zdravotní sestry. Školí je mimo jiné i v tom, aby ženy na pravidelných prohlídkách upozorňovaly na důležitost samovyšetření.

„Hledáme krátkodobé změny,“ připomíná na workshopu sestřičkám Michaela Tůmová. I ona dříve pracovala jako zdravotní sestra. Dnes vede organizaci Dialog Jessenius, která mimo jiné připravuje vzdělávací programy pro zdravotníky. „Nás zajímá to, co tam před měsícem, před dvěma nebylo. Co se nám mění,“ vysvětluje Tůmová.

„Rozdíl je cítit,“ říká staniční sestra z Gynekologicko-porodnického oddělení jindřichohradecké nemocnice Anna Peroutková, která drží maketu ňader, kde v levém prsu je nádor a ve druhém cysta. „Ta cysta je drobnější, je menší než nádor, klouže pod prsty,“ dodává sestra.

Osobní zkušenost s mladou ženou s nádorem prsu má i účastnice kurzu Drahomíra Filausová, která pracuje na oddělení šestinedělí v českobudějovické nemocnici.

„Bohužel stalo se nám, že jsme se potkali i s paní, která měla rakovinu prsu, kdy jsme zastavovali laktaci po porodu. Určitě je prevence důležitá, i proto abychom maminky edukovali o tom, aby nezapomínaly i po porodu, třeba i při těhotenství si prsa samovyšetřovat,“ popisuje Filausová.

Jak v těhotenství, tak při kojení se ale prsa mění, a tak není jednoduché na nádor přijít. Pokud ale žena cítí, že v prsu je něco jinak, neměla by s vyšetřením nikdy otálet, upozorňuje přednostka Ústavu radiační onkologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Bulovka Petra Tesařová, která školení gynekologických sester před lety iniciovala.

„Pacientka ví nejlépe, jak vypadají její prsa. To znamená, že když si něco v prsu nahmatá a zdá se jí, že to tam nepatří, tak se vydá někam k odborníkovi. Pokud se nesejde porozumění i na straně zdravotníků, tak se může fatálně zanedbat choroba tak, že pacientu připraví o zdraví anebo o život. Potřebujeme, abychom nádor odhalili pokud možno ve fázi, kdy se dá úplně vyléčit,“ dodává.

Školení zdravotníků

Projekt35 začal se školením gynekologických zdravotních sester před více než 10 lety a prošly jím už stovky z nich. I díky jejich péči v gynekologické ordinaci se tak může cesta pacientky ke správné diagnóze zkrátit, upozorňuje Michaela Tůmová z Dialogu Jessenius.

„Právě edukace samovyšetření prsu k prevenci, včasné diagnostice, zdravému životnímu stylu je hodně na sestrách. Byla bych moc ráda, kdyby přesně toto sestry v ordinacích dělaly, automaticky jim to lékař přenechával a ony si pacienta vzaly a říkaly, co všechno pro sebe může udělat,“ míní Tůmová

Co za rakovinou prsu v mladém věku stojí, se přesně neví. U třetiny mladých pacientek je ale na vině některá z genetických mutací BRCA 1 a 2. Tyto nádory patří k vůbec nejnebezpečnějším.

Andrea Skalická, kce Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít