V Česku přibývá dětí s chronickými záněty střev. Zásadní roli hrají geny, životní styl a strava
Lékaři v Česku se stále častěji setkávají s chronickými záněty střev u dětí. Největší nárůst nemocí vidí ve věkové kategorii od šesti do šestnácti let, výjimkou ale nejsou ani mladší pacienti. Kromě bolestí břicha může být varovným příznakem i to, že dítě přestane růst a nepřibývá na váze.
Patnáctiletý Ota se už rok léčí s Crohnovou nemocí, teď přišel na pravidelnou kontrolu do dětské gastroenterologické ambulance ve Fakultní nemocnici v Motole.
„Nejprve to začalo tím, že když jsme kamkoliv šli, tak mě začalo bolet břicho, dostával jsem velké křeče. Když jsem se chtěl najíst, tak jsem neměl skoro žádnou chuť, za den jsem skoro nic nesnědl,“ říká Ota pro Český rozhlas.
Rodiče proto vzali svého syna k pediatrovi. Vyšetření z vzorků stolice prokázalo vysokou hodnotu tzv. kalprotektinu, to signalizovalo, že je ve střevu zánět.
„Začalo to velkou dietou, úplná změna stravy. Celá rodina jsme se přizpůsobili, ale zvládli jsme to,“ říká Otova maminka Martina.
Následně dostal Ota moderní biologickou léčbu, na kolik mu pomáhá, kontroluje na ultrazvuku gastroenteroložka Katarína Mitrová. „To střevo dneska vypadá úplně krásně, má přibližně 1,4 milimetru, norma se pohybuje kolem 2 až 3, úplně krásné…,“ těší lékařku výsledek ultrazvukového vyšetření.
Biologickou léčbu užívá Ota pár měsíců, podává si ji sám pomocí speciálního pera do stehna. „Jednou za čtrnáct dní se to dává do levého stehna a podruhé do pravého. Moc to nebolí, je to velmi jednoduché – sundá se víčko z pera, aplikuje se to do stehna, počká se pár sekund a je to všechno hotové,“ říká Ota.
Nárůst u dětí
S chronickými zánětlivými střevními onemocněními, jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida, se lékařka Katarína Mitrová setkává u dětí čím dál častěji.
,Šel jsem na nákup, a pak se po týdnu probudil na jipce.‘ Díky záchranářům přežil muž srdeční zástavu
Číst článek
„Výskyt v dětském věku narůstá, právě ve věkové kategorii 10 až 16 let je incidence nejvyšší. Přičemž ale poslední data ze studie Epimat, že vzestup byl patrný už i v nižších věkových kategoriích od 6 let. Vzácností ale není ani výskyt v předškolním nebo kojeneckém věku,“ popisuje lékařka.
Více nemocných dětí se daří podle gastroenteroložky odhalovat také díky lepší diagnostice. Zásadní roli při vzniku onemocnění hrají geny nebo životní styl, například i strava.
„Vliv stravy tam určitě je, protože vysoce průmyslově zpracované potraviny, kde máme řadu stabilizátorů, živočišných tuků, rafinovaných cukrů… To všechno může měnit mikrobiom. Následně i změnou mikrobiomu je střevní stěna prostupnější pro různé patogennní bakterie. Což je předstupeň pro to, aby tam vznikly zánětlivé stavy,“ vysvětluje lékařka.
‚Jsem superžena.‘ Pacientka z Alabamy žije rekordní dva měsíce s prasečí ledvinou
Číst článek
„Zatím moc nemůžu jíst kořeněná jídla nebo slazené nápoje. Měl bych jíst hlavně zdravá jídla, taková středomořská dieta jako ryby a zeleninu,“ dodává mladý pacient, který chodí na kontroly minimálně jednou za tři měsíce.
Vedle efektivity léčby se sleduje také, jestli nemá nežádoucí účinky. Ani biologická léčba nemoc zcela nevyléčí, udržuje ji ale pod kontrolou, dětští pacienti ji proto musejí brát dlouhodobě. „Léčbu bychom neměli vysazovat do ukončení růstu dítěte. Nicméně i v dospělé medicíně se ukazuje, že pokud léčbu vysadíme, tak se onemocnění velmi pravděpodobně vrátí zpátky,“ dodává Mitrová.
V Česku se podle dat Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku léčí se zánětlivými onemocnění střev 70-80 tisíc lidí, u přibližně desetiny z nich se nemoc rozvíjí už v dětském věku.
