Vyšetřování rozvědky se týká i záchrany misionáře ze Súdánu. K výslechu musel exministr Zaorálek
Vyšetřovatelé civilní rozvědky se zajímají o okolnosti propuštění českého misionáře Petra Jaška odsouzeného v Súdánu. Loni kvůli tomu musel k výslechu někdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z ČSSD. Ten serveru iROZHLAS potvrdil informaci, že prověřování záchranné operace souvisí s vyšetřováním hospodaření Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), tedy právě civilní rozvědky.
„V listopadu loňského roku jsem podal svědectví k tomu, jak se odehrávala kauza kolem pana Jaška, kterého jsme přivezli ze Súdánu. Bavili jsme o okolnostech celého případu,“ popsal Zaorálek.
19:47
Spoluvězni mě mučili. Připravovali i waterboarding, popisuje pobyt v súdánském vězení Petr Jašek
Číst článek
Vyšetřovatele podle něj zajímalo, jak přesně probíhalo vyjednávání o propuštění českého misionáře, který v súdánských věznicích strávil skoro rok a čtvrt.
„Protože jsem po celou dobu vedl jednání se súdánským ministrem zahraničí, měl jsem jako jediný všechny informace o tom, jak se to odehrávalo. Celé to bylo založeno na naší společné dohodě,“ přiblížil bývalý ministr zahraničí.
Obviněn ze špionáže
Petr Jašek podle české diplomacie v Súdánu pomáhal tamějším křesťanům, v roce 2015 ale byl zadržen, obviněn z protistátní činnosti včetně špionáže a nakonec odsouzen ke 20 letům vězení.
Před dvěma roky mu udělil milost súdánský prezident Umar Bašír a muž se mohl vrátit do Česka. Oficiální informace zní, že výměnou za to Súdán žádal restart vztahů s Českou republikou.
Deník Mf Dnes ale s odkazem na utajené zdroje napsal, že ve vyjednávání o propuštění misionáře sehrála zásadní roli egyptská tajná služba. Na oplátku jí česká strana podle listu vyplatila několikasetmilionovou částku na nákup speciálního odposlouchávacího zařízení, zvaného Agáta.
Právě o tuto informaci se vyšetřovatelé zajímají. Chtějí zjistit, zda peníze do Egypta skutečně doputovaly a zda například některá z pořízených Agát nezamířila do Česka.
‚Angažmá Egypta‘
Tento směr vyšetřování Zaorálek potvrdil, považuje ho ale za mylný.
„Oni se ptali na možnost angažmá Egypta, ale tu já jsem vyloučil, protože Egypt v té věci použitelný nebyl - on v tom žádnou roli sehrát nemohl. Egypt byl přítomen pouze tím, že to odtamtud řešila naše paní velvyslankyně. Jinak do celé té věci zahrnut nebyl. Ani k tomu nebyl důvod vzhledem k tomu, že vztahy mezi Egyptem a Súdánem nebyly tak dobré, aby nám mohl být nápomocen,“ řekl bývalý šéfdiplomat.
Česká zahraniční rozvědka ÚZSI se na záchraně Jaška podle Zaorálka podílela, nehrála však příliš velkou roli. „Účastnila se pravidelných porad, které jsme pořádali s ostatními službami a lidmi, kteří v té věci působili přímo v regionu. Řešili jsme to s příslušnou paní velvyslankyní, které měla z Egypta na starosti Súdán,“ vysvětlil Zaorálek.
Tajné služby v Česku: kdo je kontroluje a kdo odvolává jejich vedení?
Číst článek
Více linek vyšetřování
Peníze pro egyptskou rozvědku však nejsou jedinou linkou, kterou se vnitřní inspekce ÚZSI pod dohledem Vrchního státního zastupitelství v Praze zabývá. Zkoumá hospodaření v hodnotě zhruba půl miliardy korun, například investice do krycí společnosti, která se zabývá kyberbezpečností.
Vnitřní inspekce rozvědky také prověřuje podezření, že její agenti stáli za twitterovým účtem Julius Šuman, který zveřejnil několik dokumentů a nahrávek namířených proti současnému premiérovi Andreje Babišovi z ANO.
Kvůli vyšetřování ministr v demisi Lubomír Metnar (za ANO) loni v květnu dočasně zprostil výkonu služby ředitele ÚZSI Jiřího Šaška, v září ho nahradil kybernetický expert Marek Šimandl.
