Jsou důlní vody rizikem pro povrch? Diamo řeší budoucnost podzemí po ukončení těžby
Státní podnik Diamo chystá studii, která prověří, co se bude dít s opuštěnými doly, až definitivně skončí těžba černého uhlí. Problémy můžou být se stoupající důlní vodou. Zatím se kvůli horníkům odčerpává, ale není jasné, co bude dál.
Důl Žofie, jedno z čerpacích míst teplé a slané důlní vody. Hlídá bezpečné podzemí na Karvinsku. Teď už tady ale fungují hlavně čerpadla, potvrdil už dříve Libor Jalůvka z Diama. V Ostravě je druhou čerpací jámou bývalý důl Jeremenko.
„Na Jeremenku vyčerpáme kolem těch pěti až šesti milionů metrů kubických za rok,“ dodal.
Právě pro Ostravu může pomalu stoupající důlní voda znamenat velké riziko, i když hladinu pod zemí hlídají speciální vrty a čidla. Studie a modelové příklady to popíšou přesněji.
„Některá z těch rizik jsou ztráta stability zásypu, propady na povrchu terénu, plynová rizika – intenzifikace výstupů metanu, projevy výstupu radonu,“ uvedl za Diamo Pavel Malucha.
Na rozdíl od Karvinska Ostrava už mnoho let není hornickým městem a důsledky poddolování si podle Pavla Maluchy málokdo uvědomuje. I proto je nutné posoudit, jak dál s čerpáním důlní vody v celém těžebním revíru.
Lidé se i přes zákaz koupou v pískovnách Cep na Třeboňsku. Znečišťují tak zdroj pitné vody
Číst článek
„Ostrava má tu nevýhodu, že za dobu, kdy už těžba tady neběží, zástavba na terénu a revitalizace postoupila hodně vpřed a negativní vlivy zatápění na povrchu mohou mít výrazně větší dopady než na Karvinsku,“ míní Malucha.
Až bude studie hotová, měla by určit nejenom přesná rizika, ale také, kdy by k nim mohlo dojít. Podobný průzkum řeší experti také v karvinské části dobývacího prostoru.