Trump představil rozsáhlý plán, jak maximalizovat těžbu ropy a zemního plynu. Mimo jiné vyhlásil stav energetické nouze, zrušil regulace a podepsal nařízení o odstoupení od pařížské klimatické dohody.
Nejméně 60 těl vytáhli záchranáři v Jihoafrické republice ze zlatého dolu Stilfontein za poslední dva dny, napsala ve středu agentura Reuters s odvoláním na policii.
V úterý policie prohlásila, že všichni přeživší budou obviněni z nelegální těžby a porušení imigračních zákonů. V minulosti policie již některé z horníků, kteří z dolu dobrovolně vyšli, zadržela.
Francie připravuje těžbu lithia, které je nezbytné pro výrobu baterek do elektrických aut. Proti těžbě ale protestují asociace na ochranu životního prostředí.
Firma CEMEX chce dotěžit ložisko vápence. To by znamenalo otevřít další etáže lomu, tedy další prohloubení. Chce také výrazně navýšit kapacitu těžby. To vadí ekologickým spolkům i občanům.
Srbská vláda nedávno podepsala s Evropskou unií memorandum o dodávkách strategického kovu, která má zajistit velkou část potřeb lithia pro evropský průmysl.
„My to nevítáme, protože žijeme s ochranou přírody v našich lesích celou dobu,“ komentuje vznik CHKO Karel Picura. „Jako zastupitelstvo jsme vyjádřili tomuto záměru podporu,“ říká Vladimír Buřt.
V posledních týdnech lidé z kmene častěji vycházejí z deštného pralesa a hledají potravu. Zřejmě se chystají kvůli přítomnosti dřevorubců odstěhovat pryč.
Z lomu ČSA firma letos propustila už 500 lidí. „Většina odcházela s osminásobkem mzdy. Na propouštění jsme se připravovali, konala se burza práce. 98 procent lidí už práci má,“ ujišťuje Petr Lenc.
Prezident Aleksandar Vučić řekl, že chce, aby těžba splňovala náročné požadavky na ochranu přírody a aby celý řetězec zpracování lithia byl v Srbsku, a to včetně výroby baterií či elektromobilů.
Situace je v současnosti velmi napjatá. Povstalci – Kanakové protestující proti novému volebnímu zákonu – postavili barikády na silnicích vedoucích k hlavnímu městu Nouméa, k nemocnici, k přístavu.
Průtok podzemní vody z Čech do polského dolu pravidelně měří Česká geologická služba. Ta na základě květnového průzkumu informovala o prvním nárůstu vod po deseti letech.
„My neurčujeme, kudy trať povede a jak bude vypadat, ani jaké bude mít technické parametry. Pouze schvalujeme koridor široký zhruba 100 metrů, kudy by trať mohla vést,“ říká Jan Schiller (ANO).
Eurofondy plynou do Česka už dvě dekády. Pomoci měly hlavně se zaostáváním tří uhelných regionů. „Selhala celá regionální i rozvojová politika státu,“ hodnotí stav na severozápadě země Daniel Šitera.
„Dvakrát jsem se dostala do stavu, kdy jsem začala pochybovat, zda to vůbec budu schopná dopsat,“ přiznává v rozhovoru spisovatelka. Závěrečný díl trilogie končí těsně před tragédií na dole Dukla.
„Trend je negativní, máme ještě nějaký čas, abychom to zvrátili, ale musíme prostě bít na poplach,“ řekl ředitel sekce průmyslu a stavebnictví ministerstva průmyslu a obchodu Eduard Muřický.
Těžba ve velkolomu podle společnosti Sev.en skončí do dvou let. Pokud vláda návrh ministerstva schválí, půjde o v pořadí 15. národní přírodní památku v Ústeckém kraji.
Stát nabízí zatím neznámému zahraničnímu investorovi 280 hektarů převážně zemědělské půdy na stavbu průmyslové zóny, kde se budou vyrábět baterie do elektroaut.
Právě na základě posouzení EIA polské ministerstvo životního prostředí prodloužilo povolení pro fungování hnědouhelného dolu, který kritizují ekologové, až do roku 2044.
Západ uvalil po invazi Moskvy na Ukrajinu koncem února 2022 na ruský vývoz energií rozsáhlé sankce. Snaží se tak připravit Rusko o důležité příjmy z prodeje ropy a plynu.