Původní projekt těžby srbské úřady zastavily v 2022 kvůli obavám z dopadů na přírodu, což v oblasti na západě Srbska, kde se mělo těžit, vyvolalo silné protesty. Ekologové se obávali například silného znečištění zdrojů vody. Tento týden však společnost Rio Tinto zveřejnila studii, podle které škodlivé dopady na životní prostředí budou velmi omezené, píše deník Financial Times.

Vučić řekl, že chce, aby těžba splňovala náročné požadavky na ochranu přírody a aby celý řetězec zpracování lithia byl v Srbsku, a to včetně výroby baterií či elektromobilů. To by mělo být součástí záruk, které Bělehrad požaduje od těžaře a Evropské unie. Pokud se vše podaří splnit, Bělehrad počítá se začátkem těžby v roce 2028.

Srbský prezident zmiňuje odhad, podle kterého by se na západě Srbska mohlo těžit na 58 000 tun lithia ročně. To by podle něj stačilo na výrobu baterií pro 1,1 milionu vozů ročně. To je zhruba aktuální výroba všech typů aut v České republice.

Vučić v rozhovoru s britským listem tvrdí, že na využití lithia se chce dohodnout s Evropskou unií a ne s Čínou, jak se podle něj obávají někteří unijní představitelé. Do organizaci protestů proti těžbě, jež vedly k rozhodnutí z roku 2022, se podle něj zapojily i některé evropské země. Nezmínil však které.

Lithium se používá mimo jiné při výrobě baterií do elektromobilů a mobilních zařízení. V mnoha velkých ekonomikách je proto pokládáno za kriticky důležitou surovinu.

Podle srbské vlády by těžba a zpracování lithia mohla být výraznou vzpruhou pro srbské hospodářství s očekávaným ročním dopadem na HDP v rozmezí deseti až 12 miliard eur (250 až 300 miliard korun).

Ministr financí Siniša Mali uvedl, že vláda zvažuje zákaz vývozu nezpracovaného lithia, což by mělo podnítit vznik zpracovatelského řetězce.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít