Karlovarský a Ústecký kraj jsou dál nejhorší.
Nepomohly ani eurodotace. ‚Selhání státu,‘ kritizují experti

Jak vidíte pozici vašeho kraje ve srovnání s ostatními kraji ČR?

V rámci socioekonomických statistik Karlovarský kraj stále není v dobré kondici. Ale ne vše je možno opírat o tvrdá data. Karlovarský kraj má nesmírný potenciál v mnoha oblastech. Snažíme se o to, aby byl kraj lepším místem pro život, a to nejen díky např. přírodním podmínkám/krásám, dopravní dostupnosti uvnitř kraje, výborné bezpečnostní situaci v kraji, ale i prostřednictvím intenzivní spolupráce s okolními univerzitami, místními podnikateli a dalšími aktéry v území. Podporujeme i některé konkrétní profese a snažíme se kraj zatraktivnit i prostřednickým připravovaných strategických projektů, nyní například z Operačního programu Spravedlivá transformace (Rekonstrukce a modernizace Střední uměleckoprůmyslové školy keramické a sklářské Karlovy Vary, Karlovarské inovační centrum, Centrum lázeňského výzkumu).

Do ČR míří stamiliardy z eurofondů. Jak se váš kraj daří s jejich pomocí rozvíjet? A proč to jde hůř než v jiných krajích?

Náš kraj možná není jednička v absolutních číslech v rámci čerpání dotací, ale čerpání eurofondů probíhá uspokojivě. Jedná se o složitý proces a záleží na mnoha faktorech, jako je kvalita projektů, administrativní kapacita a strategické plánování a není vždy jednoduché porovnávat úspěšnost jednotlivých krajů podle toho, jaký počet žádostí o dotaci získá nebo jaké je absolutní číslo výše dotace. Je také potřeba vycházet z faktu, že Karlovarský kraj je nejmenší, s poměrně pohnutou historií. Je třeba vzít v potaz i socioekonomickou úroveň obyvatel a jaký typ hospodářství a průmyslu tu historicky působí.

Váš kraj se potýká s odlivem mozků. Čím si to vysvětlujete a co s tím kraj dělá?

Odliv mozků je problém, který postihuje mnoho regionů po celém světě, včetně Karlovarského kraje. Známe částečně i příčiny – viz např. analyza-pricin-odchodu-pracovni-sily-z-karlovarskeho-kraje.pdf (karp-kv.cz). Karlovarský kraj se snaží řešit tento problém pomocí různých opatření, včetně podpory podnikání a vytváření pracovních míst, investic do vzdělávání a zlepšení celkového podnikatelského a životního prostředí v regionu. Např. intenzivně pracujeme s expaty, cílíme marketingové kampaně, finančně podporujeme různé druhy exponovaných profesí (např. projekt Medikem na gymplu), kraj nabízí stipendia pro lékaře a vybrané učitelské profese, financuje tzv. podnikatelské a inovační vouchery (podpora podniků při spolupráci s univerzitami, výzkumnými organizacemi). Spolupracujeme i s regionálními i národními aktéry, institucemi a soukromým sektorem, abychom našli trvalé a udržitelné řešení tohoto problému. Je to systematická dlouhodobá práce, která je ale významnou měrou ovlivněna i politicky, každé čtyři roky se na úrovni měst i kraje mění politická reprezentace a mění se také pohled na potřeby kraje a aktivita s tím spojená.

Proč Karlovarský kraj v ukazateli HDP na obyvatele posledních 20 let padá?

Příčiny jsou z našeho pohledu různé: covid (všeobecný pokles HDP). Změna struktury hospodářství (ukončování těžby, ukončení činnosti mnoha strojírenských podniků, pokles v některých průmyslových odvětvích a silná konkurence – např. sklářství, porcelán, apod.). V průmyslu převažují firmy, které tu mají „jen“ produkci, nikoliv své centrály, vývojová a inovační střediska, tedy pracoviště s vysokou přidanou hodnotou. Nový pohled na lázeňství x wellness (lázně jako prevence). Odchod ruské klientely jako poměrně finančně dobře situované cílové skupiny

Jak vidíte pozici vašeho kraje ve srovnání s ostatními kraji ČR?

Náš kraj potřebuje největší pomoc. Ministři současné vlády to dobře vědí, mluví o tom, ale vždy zůstane pouze u slov a věci, které by kraji pomohly, směřují do jiných ekonomicky silnějších regionů. Příkladem může být gigafactory, kterou stát směřoval do Plzeňského kraje.

Do ČR míří stamiliardy z eurofondů. Jak se váš kraj daří s jejich pomocí rozvíjet? A proč to jde hůř než v jiných krajích?

To je jednoduché. Na některé dotační tituly náš kraj nedosáhne nebo naši žadatelé zůstanou pod čarou. Pokud je totiž kritériem například větší počet obyvatel, tak je pro nás nesplnitelné. Současné vedení kraje zároveň čerpá 6,2 miliardy na transformaci našeho kraje po ukončení těžby uhlí. Výběr strategických projektů byl ale z našeho pohledu netransparentni a projekty jsou vybrané špatně. Kraji nepomohou. Projekty jako jsou různé agentury nebo centra s otazníkem naplněnosti nedávají smysl. Kraj potřebuje produktivní investice. Bohužel výběr projektů probíhal tak, že si někteří politici chtěli vybudovat svůj vlastní pomník. Reálný přínos pro ně ale byl až na druhé koleji. Možnost realizace projektu vůbec nedostali partneři v území. A třeba na Sokolovsko, kde těžba v budoucnosti skončí, nesměřuje žádný strategicky projekt municipality.

Váš kraj se potýká s odlivem mozků. Čím si to vysvětlujete a co s tím kraj dělá?

Kraj potřebuje s pomocí státu přivést investory s přidanou hodnotou. V roce 2018 se za naši krajské vlády podařil příchod automobilky BMW, která u nás vybudovala okruh na autonomní vozidla. Kraj ale potřebuje další investory s přidanou hodnotou, zaměřené na vědu, výzkum, inovace, protože takové partnery a jejich investice lze následně navázat i na oblast školství. Což je velmi důležité proto, aby u nás zůstali mladí lidé. Nám se povedlo do regionu přivést Policejní školu pod ministerstvem vnitra a vojenskou školu pod ministerstvem obrany. Západočeská univerzita v Chebu udržela fakultu ekonomickou a otevřela fakultu pedagogickou. Byla jsem na ty výsledky hrdá, ale dnes už to nestačí. Potřebujeme další fakulty. Bohužel za stávající koalice za čtyři roky nepřibyla ani jedna. Jen mluví o tom, co by být mohlo a slibují.

Proč Karlovarský kraj v ukazateli HDP na obyvatele posledních 20 let padá?

Karlovarský kraj má nejvíce lidí zaměstnaných v lázeňství a cestovním ruchu. Velmi početnou skupinou jsou senioři, mladí odcházejí za studiem a za práci pryč. Kraj nemá fakultní nemocnici a například v v úmrtnosti jsme taky na nejvyšších příčkách. Proto by pozornost členů vlády neměla končit u velkohubých prohlášení, ale měli by pro Karlovarský kraj konečně něco udělat. Náš kraj například současná vláda společně ještě nenavštívila. Ale čekají nás volby. Dá se čekat, že v následující měsících budou po kraji jednotlivě pilně cestovat a naslibují, co budou moct.

Co se týče té doby mé, tak si myslím, že mladí lidé se nevrací do Karlovarského kraje zejména proto, že tady není dostatek kvalitních pracovních míst a zkostnatělost některých velkých firem, která se už v současné době začíná měnit, si myslím, že zabránila tomu, aby se tady vytvářela nová kvalitní pracovní místa pro vysokoškoláky a tím pádem i pro ostatní profese.

Na druhou stranu si myslím, že Karlovarský kraj bude do budoucna oáza – on už je, ale i bude – oáza klidu, lázní a budou sem jezdit lidé zejména za odpočinkem.

Jak vidíte pozici ÚK ve srovnání s ostatními kraji ČR?

Ústecký kraj jako instituce je v čerpání evropských dotací velmi úspěšný, a to zejména v posledním období. Jen za poslední tři roky jsme získali na dotacích z Evropské unie pro Ústecký kraj více než 3 miliardy korun. Pokud se porovnává z pozice území, ani tam není Ústecký kraj na posledním místě. Je ale asi logické, že se více daří velkým krajům s bohatým podnikatelským zázemím, kde je řada subjektů, která si na evropské peníze umí sáhnout.

Jak se ÚK daří s jejich pomocí rozvíjet? A proč to jde hůř než v jiných krajích?

Díky projektům, které se podařilo Ústeckému kraji realizovat za přispění evropských peněz, se opravila řada silnic (naše silnice 2. a 3. třídy patří k nejlepším v republice, protože do nich opravdu investujeme), v současném období se zase zaměřujeme na mosty. Tím se výrazně zvyšuje kvalita i bezpečnost dopravy. Rekonstrukcí a modernizací procházejí budovy krajských škol a objekty sociálních služeb. To jsou místa, kde je každá koruna opravdu vidět a lidé to ocení. V neposlední řadě se soustředíme na zlepšování a modernizaci, ať už třeba ve zdravotnictví, kdy naše nemocnice patří k nejlépe vybaveným a přívětivým zdravotnickým pracovištím, ale třeba i ve školách, kde vznikají odborné učebny, zlepšuje se konektivita. A jdeme ještě dál. Těsně před realizací je projekt na digitalizaci pečovatelské služby. Ústecký kraj se významným způsobem posouvá.

ÚK se potýká s odlivem mozků. Čím si to vysvětlujete a co s tím kraj dělá?

Naše poloha s nevelkou vzdáleností do Prahy, s kvalitním dopravním napojením na Německo, je výhodou i nevýhodou. Řada mladých lidí odchází studovat mimo kraj a už se nevrací. Je ale zase i velká skupina lidí, kteří naopak díky studiu na univerzitě v Ústí nad Labem objevili jedinečnou krásu našeho kraje a zůstali. Vzhledem k transformaci, kterou kraj prochází, bude nutné zaměřit se na jiný průmysl a energetické zdroje, než tu bylo po dlouhá desetiletí zvykem. Je v tom ale i šance pro náš kraj sem přitáhnout nové a vzdělané lidi, kteří tu právě v souvislosti třeba s vodíkem najdou zajímavé pracovní uplatnění.

ÚK co do HDP na hlavu v ČR stagnuje. Co za tím stojí?

Ústecký kraj byl vždycky krajem těžby a těžkého průmyslu. To s sebou nese specifickou skladbu obyvatelstva. Region navíc prošel bouřlivým vývojem v druhé polovině 20. století a s následky se musí nějak vyrovnávat dodnes. Pro nás je nejdůležitější kvalitní vzdělání pro mladé lidi a nastartování procesu transformace, který kraj posune od těžby a montoven k moderním technologiím a energetickému využití nových zdrojů.

Jak vidíte pozici ÚK ve srovnání s ostatními kraji ČR?

Ústecký kraj má stále nelichotivou nálepku. Životní prostředí, vyloučené lokality, nízká vzdělanost. Ale za 30 let se mnohé změnilo. Vždy jsem říkal, musíte se k nám přijet podívat a uvidíte, že vše není černobílé, jak z Prahy vypadá. Bez severozápadních Čech by republika v minulosti netopila a nesvítila. Tak proč se na nás díváte povýšeně? Životní prostředí se výrazně zlepšilo. Jsou zde krásné turistické oblasti, rekultivovaná území po těžbě uhlí. A vyloučené lokality začaly vznikat až v devadesátých letech, při obrovské migraci sociálně slabých do kraje. A bohužel tomu odpovídá i vzdělanost. Pokud rodičům stačí, že dítě má sedm až devět tříd základní školy… a sociální systém funguje. Kraj také srážejí korupční aféry. Největší ROP Severozápad není dosud uzavřena, táhne se 15 let a kraj stále platí pokuty. Největší 598 milionů korun doplatil v roce 2020. Co by se za tu cca miliardu korun dalo udělat.

Jak se ÚK daří s jejich pomocí rozvíjet? A proč to jde hůř než v jiných krajích?

Výrazně se investovalo do zdravotnictví, školství, sociálních služeb, silnic II. a III.třídy. Krajská zdravotní se stala moderní společností, její vlajková loď Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, je na úrovni fakultních nemocnic. I díky modernímu vybavení. Bohužel zde nyní došlo ke korupčnímu skandálu a jméno společnosti i Ústeckého kraje bylo těžce poškozeno. Opět se jedná o předražené zakázky, často za evropské peníze. I když bylo zastaveno proplácení „jen“ za 154 milionů korun. Bohužel politickou odpovědnost nikdo necítí. Modernizací prošly prakticky všechny školy, které kraj zřizuje. I v učebních oborech mají žáci moderní CNC stroje. Kdo má o výuku zájem, stane se z něj opravdový profík. Je také otázkou, zda má nyní kraj dobře nastavené priority projektů z eurofondů. Ale jsem rád, že se kraj připojil k Deklaraci uhelných regionů, kde se bude jednat o evropské peníze po roce 2027. Dokument podepsalo 20 regionů z 11 zemí a za důležité považuji, že se jedná i o uhelné regiony z Německa.

ÚK se potýká s odlivem mozků. Čím si to vysvětlujete a co s tím kraj dělá?

V kraji klesá počet obyvatel. Pokud se v roce 2014 udávalo 824 tisíc, tak o deset let později je to 810 tisíc. K tomu asi 21 tisíc Ukrajinců. Ale díky migraci přesná čísla nikdo nezná. Mírný nárůst zaznamenaly za poslední dva roky pouze dva okresy. V roce 2022 Louny a vloni Litoměřice po stovce občanů. Oba mají minimum vyloučených lokalit a oba mají blízko po dálnici do Prahy. S poklesem obyvatel pokračuje i odliv mozků. Mladí, kteří studují na vysokých školách po republice si tam nacházejí partnery, či výhodné pracovní nabídky, a domů se již nevracejí. Pozitivem bylo v minulých letech zřízení Inovačního centra ÚK a je tu stále se rozvíjející Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. I ona se snaží motivovat studenty, aby po absolvování věnovali své vědomosti pro rozvoj kraje. Jsou i stipendijní programy kraje pro vysokoškoláky. Jedná se hlavně o zdravotníky a učitele. Je zde závazek, kolik let pobírá stipendium, tolik let v kraji odpracuje.

ÚK co do HDP na hlavu v ČR stagnuje. Co za tím stojí?

Bez odpovědi.

Jak vidíte pozici MSK ve srovnání s ostatními kraji ČR?

Moravskoslezský kraj je ve využívání evropských fondů úspěšný. V rámci programového období EU 2014 - 2020 se podařilo do kraje získat téměř 100 mld. Kč. V absolutním vyjádření je náš kraj třetí nejintenzivněji podpořený region v mezikrajském srovnání, za krajem Středočeským a Jihomoravským. V přepočtu na obyvatele se může pozice našeho kraje jevit jako méně úspěšná (8. místo v celostátním srovnání). Je ale potřeba se dívat na oblasti, do kterých prostředky míří a s čím se jednotlivé regiony potýkají. Vypovídající hodnotu tedy nemá pouze objem prostředků, které region získá, ale zejména jejich využití pro samotný rozvoj a zvýšení kvality života jeho obyvatel. A to se nám daří. Kraj také dlouhodobě podporuje absorpční kapacitu území pro úspěšné čerpání nejen v evropských fondech, ale i národních dotačních titulech. Příkladem je dotační podpora na vypracování projektové dokumentace pro veřejný sektor, která umožňuje obcím, aby byly připraveny a mohly žádat o dotace v evropských či národních realizačních výzvách.

Jak se MSK daří s jejich pomocí rozvíjet? A proč to jde hůř než v jiných krajích?

Pro rozvoj MSK jsou evropské prostředky velmi důležité. Projekty přispívají například k podpoře inovací, velmi významná je ekologizace výroby a zlepšení kvality životního prostředí. Také se podařilo zmodernizovat a vybudovat informační systémy nemocnic, veřejných institucí a podniků (včetně projektů na zajištění kybernetické bezpečnosti). Za zmínku stojí také vybudované Moravskoslezské datové centrum, revitalizované brownfieldy (např. Dolní oblast Vítkovice) či více zeleně ve městech. A také projekty v oblasti vzdělávání (nově vybudovaný City Campus Ostravské univerzity), kvality ovzduší a snížení emisí ze stacionárních zdrojů (kotlíkové dotace, obnova vozového parku dopravních podniků, snižování energetické náročnosti budov).

MSK se potýká s odlivem mozků. Čím si to vysvětlujete a co s tím kraj dělá?

Zastavení odlivu obyvatel z našeho regionu je naší hlavní prioritou. Odliv obyvatel je dán strukturou ekonomiky, která byla od 19. století založena na těžkém průmyslu. V době intenzivní industrializace masivně přijížděli lidé pracovat do dolů a železáren, čímž počet obyvatel nezvykle stoupnul. S útlumem těžkého průmyslu se teď vracíme k přirozenému stavu a jistý úbytek počtu obyvatel můžeme považovat za součást strukturální proměny kraje. Odliv obyvatel také přičítáme historicky nižší kvalitě životního prostředí a dříve nedostatku příležitostí pro vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Tento trend se nám ale postupně daří měnit. Za poslední dva roky se v Moravskoslezském kraji naopak zvýšil počet obyvatel o 11 623 osob. Migrační saldo se začalo zmírňovat už v roce 2018. V roce 2019 jsme připravili Strategii rozvoje kraje, kde jsme si společně s dalšími územními partnery dali za dlouhodobý cíl zastavit negativní trend odchodu lidí z kraje a změnu image regionu. Důležité je připravit lidem kvalitní podmínky nejen pro život, ale i práci. Systematicky pracujeme na tom, aby lidé začali náš kraj vnímat jako dobré místo k životu, kde najdou vhodné podmínky pro podnikání a zajímavé pracovní příležitosti. Nejvíce lidé odchází z Karvinska, kde se aktuálně připravuje hned několik investičních strategických projektů, které by mohly této oblasti přinést nová pracovní místa, kulturní vyžití a zvýšit její atraktivitu. Jedná se například o POHO Park Gabriela, Centrum podnikání, profesních a mezinárodních studií – CEPIS či síť cyklostezek v rámci programu POHO 2030, které propojí Karvinou, Havířov a Orlovou a místa historicky spjatá s těžbou uhlí. Čísla klesají i na Bruntálsku, kde jsme přišli s krajským programem na podporu znevýhodněných oblastí. Kromě investiční podpory těch nejvzdálenějších oblastí v kraji se zaměřujeme na podporu podnikavosti a inovací v regionu. Slibujeme si od toho nová a dobře placená místa pro zdejší obyvatele a možnost realizace talentovaných podnikatelů s inovativními nápady a diverzifikaci zdejší ekonomiky. Od roku 2017 v našem kraji podporujeme malé a střední podniky jak dotačně, tak prostřednictvím aktivit, které pro ně realizuje Moravskoslezské inovační centrum. V roce 2024 podnikům nabízíme 460 mil. Kč v rámci programu vouchery pro podnikatele. Naší prioritou je také podpora kvalitního vzdělávání. Ve spolupráci s univerzitami se nám daří zatraktivňovat jak infrastrukturu (např: zmíněný nový City Campus Ostravské univerzity), tak nové studijní obory, které reagují na poptávku na trhu práce (zubní lékařství, grafický design, behaviorální zdraví, sport a technologie – OSU, inovativní podnikání – SLU, Inovace a design zdravotnických prostředků, chytré a zelené budovy v cirkulárním stavitelství (připravuje se) – VŠB-TUO).

MSK se podařilo během let dostat z nejhoršího HDP na hlavu v ČR do průměru. Co za tím stojí?

Zlepšení ekonomické situace v MSK je výsledkem kombinace několika faktorů. HDP kraje v dlouhodobé perspektivě roste i díky tomu, že roste HDP České republiky. Region prochází od 90. let tzv. transformací hospodářství. Ekonomika kraje byla dlouhá desetiletí založena na těžbě, těžkém průmyslu a zpracovatelském průmyslu. Po hospodářském útlumu v 90. letech došlo k oživení ekonomiky a kraj se začal přibližovat úrovni ČR. Proces ekonomické transformace stále probíhá – automobilový průmysl a IT technologie nahrazují těžký průmysl. Roste podíl odvětví s vyšší přidanou hodnotou. Roste také zájem o podnikání a daří se zvyšovat počet podnikatelských subjektů. Kraj má podporu podnikavosti a podnikání stanovenou opět jako jednu priorit ve Strategii rozvoje kraje pro období 2019 – 2027. Pozitivní čísla HDP v posledních letech tedy mohou znamenat, že se MSK úspěšně transformuje z těžkého průmyslu na průmysl 4.0 a odvětví s vyšší přidanou hodnotou. Budeme nadále pokračovat v nastavených programech podpory podnikání a podnikavosti. Také se bude snažit efektivně využít mimořádné finanční prostředky z evropských fondů, včetně Operačního programu Spravedlivá transformace, které by měly přispět k úspěšnému dokončení další fáze procesu transformace kraje.

Jak vidíte pozici MSK ve srovnání s ostatními kraji ČR?

V ukončeném programovém období 2014–2020 získal MS kraj finanční prostředky z 6 operačních programů (IROP, OP PIK, OP D, OP ŽP, OP VVV a OP Z) v celkovém objemu 96,2 mld. Kč. Podány byly žádosti v celkovém objemu 167,4 mld. Kč a úspěšnost tedy byla na úrovni cca 57,5 %. Mezi kraji nám v tomto srovnání náleží průměrné 7. místo, v celkovém objemu prostředků pak místo třetí, a to za kraji Středočeským a Jihomoravským. V současném programovém období 2021–2027 byli zatím žadatelé z MS kraje úspěšní s projekty v celkovém objemu 14,2 mld. Kč. Výraznou změnou pro toto programové období je nový OP Spravedlivá transformace (OP ST) pro 3 uhelné kraje v ČR, tj. Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský. Na rozdíl od ostatních OP, centrálně řízených příslušnými ministerstvy (TOP-DOWN), je OP ST realizován v úzké spolupráci MŽP s kraji s intenzivním využitím tzv. multi-level governance (BOTTOM-UP). I proto je OP ST momentálně hodnocen jako nejúspěšnější OP využívající zdroje z Fondu spravedlivé transformace v rámci celé Evropské unie a MS kraj je k počátku dubna 2024 ze všech tří krajů nejdál, a to s více než 50 % zdrojů z celkového objemu 18,9 mld. Kč již v právních aktech.

Jak se MSK daří s jejich pomocí rozvíjet? A proč to jde hůř než v jiných krajích?

Odkud soudíte, že to jde hůř než v jiných krajích? Máte na mysli absolutní objem čerpání v konkrétních oblastech? Máte na mysli čerpání v přepočtu na počet obyvatel? Máte na mysli absorpční kapacitu a připravenost projektů? V tomto ohledu kraj nejen, že nezaostává, ale je v mnoha ukazatelích buď na průměru ČR nebo dokonce napřed. Jsme v tomto ohledu často dávání na mezinárodních platformách za vzor. Typickým příkladem z minulosti, kdy ještě byly v ČR umožněny ROP – Regionální operační programy, je srovnání příkladného využití těchto regionálně řízených eurofondů v MS kraji, s korupčními skandály jiných ROP, z nichž zejména ROP Severozápad a ROP Středočeského kraje zničily pověst tohoto nástroje a zabránily jeho pokračování v ČR. Moravskoslezský kraj se i díky odpovědnému a často inovativnímu využívání evropských fondů postupně vrací na pozici jednoho ze tří nejdůležitějších rozvojových pólů České republiky mimo Prahu, a to jak co do významu ekonomiky (3. největší HDP mezi kraji – 8,8 % ekonomiky ČR) tak co do počtu obyvatel (3. nejvyšší počet obyvatel po Středočeském kraji a Brnu). To, že je stále ještě veden mezi strukturálně postiženými regiony, z velké části způsobuje dlouhodobá transformací zdejší ekonomiky, historicky založené na energeticky náročném průmyslu těžby uhlí, výroby železa a oceli a těžkého strojírenství. Tato struktura a také špatně provedená privatizace klíčových regionálních firem OKD a Nové Huti ze strany státu, drancování zdejšího přírodního bohatství bez adekvátních investic v regionu, jsou důležitými faktory toho, že MS kraj má cestu k prosperitě mnohem složitější než většina jiných krajů v ČR. Nepomáhá tomu navíc současná ani chystaná struktura RUD – rozpočtového určení daní, podle níž je podíl daní na jednoho obyvatele MS kraje nejnižší, cca poloviční oproti kraji Vysočina. I přesto jdeme vytrvale a úspěšně svou cestou „from coal mining to data mining“. V IT dnes pracuje cca trojnásobek zaměstnanců než v těžkém průmyslu.

MSK se potýká s odlivem mozků. Čím si to vysvětlujete a co s tím kraj dělá?

Co se týče dat, je fakt, že k úbytku obyvatel statisticky dochází (-88 362 obyvatel od roku 2000, cca 6,9 %; od roku 2012 úbytek o 3 %). Značná část úbytku jsou obyvatelé v produktivním věku a mezi nimi tím pádem i talentovaní a vzdělaní lidé. Je to nejvíce v ČR, Karlovarskému kraji odešlo -3,5 %, Ústeckému -1,8 %, Zlínskému 2,9%). Postupný úbytek obyvatel, se kterým se kraj potýkal v minulých letech, se začal zmírňovat od roku 2018. Čísla pozitivně ovlivnil také příchod lidí z Ukrajiny. Od roku 2020 již bohužel nejsme 3. nejlidnatějším krajem, předstihl nás Jihomoravský kraj (+ 81 614, cca 7,2 %). Na druhou stranu platí, a dlouho to platit bude, že je Moravskoslezský kraj čtvrtým nejlidnatějším krajem v České republice (1 189 674 obyvatel), respektive třetím, pokud přijmeme, že velkou část přirozeného spádového území Prahy tvoří prstenec, který je zčásti ve Středočeském kraji. Na to má vliv více faktorů. Odliv mozků vždy a všude souvisí s restrukturalizací ekonomiky, zanikají konkrétní pracovní místa, nevytváří se dostatek nových, lákají atraktivní pracovní místa jinde, v Praze nebo v zahraničí, v jiných krajích. V evropském srovnání máme i přesto jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti. Co nyní potřebujeme je, aby vznikaly nové pracovní příležitosti, které budou zajímavě finančně ohodnocené a budou dávat zajímavou perspektivu. K tomu máme velmi dobře našlápnuto díky investicím do výzkumu, podpory podnikání a díky spolupráci s univerzitami na lákání talentovaných výzkumníků a vědců. Řešení problému „brain drain“ je také jednou z hlavních priorit rozvojové strategie MS kraje. V tomto směru se kraj, ještě pod mým vedením, pustil do celé řady konkrétních aktivit, z nichž namátkou uvádím: ve spolupráci s Ostravou a podle inspirace JIC z Brna založení MSIC – Moravskoslezského inovačního centra, dnes jednoho z nejlepších v ČR, využití a rozvoj Moravskoslezského paktu zaměstnanosti, iniciátora inovací v oblasti kariérového poradenství. Zavádění duálních prvků do odborného vzdělávání, up-skillingu a re-skillingu zaměstnanců aj. Krajský program finanční podpory mladých doktorandů na zdejších univerzitách. Ve spolupráci s Ostravou program Global experts k získání špičkových zahraničních vědců na univerzity v kraji. Nastavení významné části OP Spravedlivá transformace na strategické projekty podporující excelentní vědu, výzkum, inovace a podnikání – viz například strategické projekty LERCO, REFRESH, Cirk arena, CEPIS, Černá kostka, program podnikatelských voucherů, program Transformační úvěr apod. Akcelerace změn v kvalitě odborného vzdělávání a rozvoje podnikavosti na středních školách s využitím OP ST a strategického projektu TPA – Technologická a podnikatelská akademie, inspirovaného příkladem nejlepší světové praxe z Baskicka. O těchto perspektivách musíme přesvědčit jak mladé, aby zde zůstali nebo se sem vrátili, tak talentované obyvatele z jiných částí Česka nebo Evropy, aby se stali motorem nového růstu. A vedle eurofondů k tomu potřebujeme i kontinuální strategickou podporu státu. Řešit je potřeba i strukturu osídlení v kraji. Vylidňují se zejména odlehlejší a periferní oblasti a hrozí riziko neudržitelnosti vybavenosti a služeb. To se však netýká pouze našeho kraje. Vedle toho kraj a jeho obce potřebují dále pracovat na nabídce kvalitního bydlení a na dostupnosti služeb v oblasti zdravotní a sociální péče. A také o svých přednostech dobře komunikovat.

MSK se podařilo během let dostat z nejhoršího HDP na hlavu v ČR do průměru. Co za tím stojí?

MSK roste (i rychleji, než celá Itálie pro srovnání), ale mezi kraji v ČR v tom nejjednodušším ukazateli HDP na obyvatele je MSK na 78,7 % vůči průměru ČR, bohužel zažíváme kontinuální pokles od roku 2012, kdy to bylo 84,2 %; stav je pořád lepší, než v řadě jiných krajů v ČR (jsme průměrní), ale trend není uspokojivý a je třeba jej změnit. V roce 2021 došlo k vysokému nárůstu regionálního HDP (+6,4 %), největšímu ze všech krajů ČR. Je však třeba toto uvést v kontextu předchozích let covidové krize, kdy regionální HDP významně klesalo. Znamená to tedy postupný návrat na úroveň před covidovou krizí. Co nebo kdo za tím stojí? Kromě usilovné práce a výsledků ze strany měst a obcí, firem, veřejných i neziskových organizací lze také bezesporu uvést, že za pozitivním vývojem stojí strategický přístup kraje a dlouhodobá kontinuita politického vedení v MS kraji a Ostravě v letech 2016 – 2023. Tento stav se v průběhu roku 2023 změnil vynuceným odchodem dlouholetého primátora Ostravy a hejtmana kraje ze svých funkcí. Je otázkou, jaká bude politická konstelace po krajských volbách na podzim roku 2024 a jak se projeví tento důležitý faktor v dalším vývoji. Jak hodnotí příčiny úspěšného využití evropských fondů a rozvoj MS kraje jiní lze doložit například na závěrech analytické studie společnosti E&Y pro MMR pod názvem „Výsledková evaluace přínosů evropských fondů na regionální úrovni“ z roku 2023 citací následujících závěrů: „Oproti doposud analyzovaným krajům Ize v Moravskoslezském kraji sledovat jasně zacílenou podporu, která je součástí systémové podpory tří strukturálně postižených regionů. Faktory úspěchu v Moravskoslezském kraji jsou: fungující a stabilní politický systém v kraji, fungujíci sdílený leadership a důvěra mezi lokálními aktéry, již fungující podnikatelské a inovační podhoubí, ve kterém se daří dále propojovat
aktéry a podporovat rozvoj podnikáni, vznik podpůrných agentur pro řešení zásadních priorit (PAKT, MSIC), které hraji roli
"intermediary body" mezi firemním a výzkumným/veřejným sektorem, systematický rozvoj terciálního vzdělávání.“ Otázkou je, zdali tyto faktory naplňuje i současné vedení a hlavně jak se bude situace vyvíjet i do budoucna.

Jak vidíte pozici vašeho kraje ve srovnání s ostatními kraji ČR?

Náš kraj se v posledním programovém období stal druhým nejlepším regionem ČR v čerpání evropských dotací v přepočtu na jednoho obyvatele. Na území kraje se za toto období podařilo uskutečnit téměř 6 000 projektů podpořených evropskými dotacemi v celkové výši 33 miliard korun.

Do ČR míří stamiliardy z eurofondů. Jak se váš kraj daří s jejich pomocí rozvíjet?

V čerpání evropských prostředků na smysluplné cíle pokračujeme. Dotační podpora je významným pomocníkem pro udržení investic, které jsou pro rozvoj regionu nezbytné. Pro občany kraje je zásadní zajištění dostupné zdravotní a sociální péče, stejně jako kvalitní a bezpečná dopravní infrastruktura, která je nezbytná pro turistický ruch. Díky evropským fondům jsme mohli modernizovat infrastrukturu, opravit a rozšířit silniční síť, což usnadnilo cestování a přispělo k ekonomickému růstu. Evropské fondy také v našem kraji pomohli se záchranou řady historických památek i modernizací školských budov a zázemí pro vzdělávání. V neposlední řadě oceňuji také dotačně úspěšnou a celkově velmi plodnou spolupráci s našimi kolegy z polského Dolnoslezského vojvodství.

Čím si vysvětlujete, že se vám to daří lépe než v jiných krajích?

Na tomto místě musím vyzdvihnout práci manažerů krajského Centra investic, rozvoje a inovací, kteří pečlivě sledují dotační výzvy a dokáží v úzké spolupráci s kolegy z investičního odboru velmi efektivně připravovat projekty, o jejichž financování vedení kraj rozhoduje. I díky tomu jsme v uplynulém dotačním období stanuli mezi ostatními kraji na předních příčkách co do čerpání evropských fondů.

Královéhradeckému kraji se z evropských fondů dařilo čerpat finanční prostředky, ať již z IROPU, kde jsme jako kraj úspěšně investovali do oblasti zdravotnictví, silničního hospodářství nebo do školství.

V tuto chvíli vnímám velkou úspěšnost z hlediska čerpání finančních prostředků z česko-polských dotačních prostředků v rámci INRERREGu. Jako kraj v tomto jsme nejúspěšnější, ať již z hlediska cestovního ruchu nebo z hlediska oprav dopravní infrastruktury. Do čeho je potřeba dále vice investovat a nyní se soustředit na další výzvu, je právě dopravní infrastruktura, kdy nám nyní sousední kraje „šlapou na paty“ a dohánějí nás.

Zároveň bych rád ještě vyzdvihl činnost obcí a činnost neziskových organizací, kde vznikají a vznikly skvělé projekty, ať již v Náchodě, Dvoře Králové nad Labem nebo v Hořicích. V rámci Cíle 2 – evropská územní spolupráce jsme na absolutní špičce.

Jak vidíte pozici JMK ve srovnání s ostatními kraji ČR?

Podle dostupných analýz je Jihomoravský kraj premiantem ve využívání fondů EU. Podle dat k 31. 12. 2023 činily celkové způsobilé výdaje na projekty se schválenou žádostí v programovém období 2014–2020 celkem 112,7 mld. Kč, což je nejvíce ze všech krajů Česka. Největší zásluhu na tomto prvenství má kumulace kvalitního lidského potenciálu, dostupnost finančních zdrojů na spolufinancování a předfinancování projektů a stálý zájem jednotlivých subjektů něco zlepšovat, inovovat a posouvat kupředu. Ze struktury operačních programů subjekty (např. města a obce, podnikatelé, JMK, NNO, vědecké a výzkumné organizace) z území kraje čerpaly nejvíce z IROP, OPPIK, OPŽP a OPZ. Jak již bylo řečeno, základem všeho je člověk, ten se snaží hledat řešení, připravovat a realizovat projekty a ve spojitosti s ESIF je to motivace. Nejvíce prostředků jde do dopravy, školství, zdravotnictví, sociální oblasti, inovací, životního prostředí a také kultury. Jihomoravský kraj si je této skutečnosti vědom a snaží se prostřednictvím svých pracovníků, zřizovaných a zakládaných organizací čerpat EU fondy v programovém období co největší míře, aby pokryl co nejvíce potřebných aktivit.

Jak se JMK daří s jejich pomocí rozvíjet? A proč to jde lépe než v jiných krajích?

Kromě vlastních pracovníků kraje, jsou zřizované a zakládané subjekty (např. střední školy, nemocnice, sociální zařízení, SÚS JMK, JIC, JCMM, atd.) jsou ze strany stále motivované vlastní krajskou samosprávou. Vzhledem k velkému množství podpořených projektů na území JMK se na otázku nedá krátce odpovědět, ale lze konstatovat, že fondy EU významně pomáhají rozvoji dopravní a volnočasové infrastruktury, turismu, zvyšování kvality vzdělávací, sociální a zdravotní infrastruktury a mimoto i řešení palčivých problémů spojených se zmírněním dopadů klimatických změn do území kraje. Pro Jihomoravský kraj jsou fondy EU klíčové zvláště kvůli budování inovačního ekosystému. Díky těmto financím dochází k nárůstu aplikovaného výzkumu, novým inovacím, počtu výzkumných pracovníků, a kromě toho i ke zvýšení spolupráce podniků s výzkumnými institucemi.

JMK co do HDP na hlavu v ČR za poslední dvě dekády vyrostl z průměru na druhé místo za Prahu. Co za tím stojí?

Jihomoravský kraj má druhé nejvyšší HDP na osobu v České republice z několika důvodů. Jedním z významných faktorů byla sázka na podporu vědy, výzkumu a inovací v roce 2002. Dále kumulace kvalitních lidských zdrojů, heterogenní struktura podnikatelských subjektů okolo 100 zaměstnanců, zastoupení firem s vysokou přidanou hodnotou, existence výzkumných pracovišť, univerzit a jejich provázanost s podnikatelským sektorem. Dále jeho geografická poloha a infrastrukturní propojení se sousedními kraji i státy. Kraj leží v blízkosti rakouských a slovenských hranic, což podporuje mezinárodní spolupráci v oblasti investic a rozvoje lidského kapitálu. Dále je zde významné nadregionální centrum město Brno, kde se právě soustřeďuje proces vzdělání, vědy a technologií, a přitahuje investice do výzkumu a vývoje. Tato specializace na technologické odvětví a moderní sekundární a terciální sektor přispívá k vyšší produktivitě práce a příjmu obyvatel kraje. Krajská ekonomika má poměrně stabilní základ díky rozmanitosti průmyslových odvětví a služeb, což snižuje riziko ekonomických výkyvů.