Kontroverzní dotace:
Česko se za 20 let v EU dorovnalo rozvinutějším státům. Problém je odliv mozků

Biliony peněz proudí do zemí Evropské unie skrze dotace. Ty mají pomoci strádajícím regionům vystoupit ze stínu rozdílu a uniknout „vývojové pasti“. Ne všem se to ale daří. Proč? Napříč odborníky panuje shoda, že jedním z důvodů je nekompetentní místní správa, ale také fakt, že na radnicích je personální nouze. Cestou ven tedy zřejmě nebude rozšíření už tak kritizované byrokracie. Jako možné řešení se nabízí propojení investic s reformami.

Brusel 22. dubna 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

O využívání fondů EU se zajímá jen něco málo přes 20 procent Čechů, vyplynulo z průzkumu Rozděleni Evropou. Přitom evropské peníze zásadním způsobem změnily a mění české reálie. Téměř dva biliony korun do republiky přiteklo, šlo navíc o kladnou bilanci ve výši více než bilion korun, dokládají data Českého statistického úřadu.

Evropské dotace jsou motorem evropské integrace. Tak o nich mluví ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), do jehož portfolia tato agenda spadá. „Je to jedna z nejsilnějších politik, které Evropu drží pohromadě,“ hodnotil význam dotací pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.

Eurofondy slouží k dlouhodobým investicím, jejich cílem má být narovnání standardů napříč unijní sedmadvacítkou a postrčení zaostalejších regionů.

Jak to vypadá v praxi, ukazují příklady postkomunistických zemí, které před 20 lety rozšířily Unii. Spolu s Českem do EU přistoupilo dalších devět zemí a právě na nich je nyní možné demonstrovat, jak dotace fungují a zda plní cíl.

S dvacetiletým odstupem se HDP na obyvatele v tzv. nových členských zemích zvýšilo z přibližně 52 procent průměru EU na téměř 80 procent v minulém roce. A míru nezaměstnanosti se podařilo snížit o téměř deset procent na současná čtyři procenta.

„Jsem toho názoru, že Česko využilo velmi efektivně evropské fondy, má také vysokou míru realizovaných projektů,“ komentovala pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál eurokomisařka Elisa Ferreirová.

„Přestože Česká republika byla na vysoké úrovni rozvoje, už když přistupovala do Evropské unie, třeba v porovnání se sousedními zeměmi, které měly nějaké nedostatky, myslím si, že je dobře, pokud si jsou občané vědomi toho, že Evropa pomáhá,“ poznamenala.

Pro srovnání: graf regionálního růstu, který ukazuje dynamiku vývoje. Čím zelenější barva, tím rychleji se tyto regiony dotahují standardu EU v průběhu posledních 20 let.

‚Jeden přístup nestačí‘

K posunu a rozvoji dochází. Jak je ale z dat patrné, některým regionům se nedaří vystoupit ze stínu. Rozdíly přetrvávají a u části regionů došlo k tomu, že se chytily do „vývojové pasti“.

Kde je problém? Proč se území nerozvíjí stejně rychle? Odborníci v EU docházejí k tomu, že je to kvůli různorodým strategiím a že jeden přístup není aplikovatelný na všechny.

Česko nejvíce „pálí“ především příhraniční oblasti, a to zejména Ústecko, případně Ostravsko. „Navštívila jsem Karlovy Vary i další regiony, které vyžadují speciální podporu. A doufáme v zavedení opatření, která zvýší viditelnost evropské podpory,“ přidala Ferreirová osobní vzpomínku.

Podle komisařky je důležité využít potenciálu, který pro tyto kraje plyne z toho, že jsou příhraniční a v případě Ústecka či Karlovarska v bezprostřední blízkosti Německa.

Jenže právě to může znamenat také ohrožení, a to zejména v otázce tzv. odlivu mozků. Jedním z přetrvávajících problémů, se kterými se i eurodotace snaží vypořádat, je nerovnováha v oblasti vzdělávání, ale následně také nedostatek kvalitních pracovních míst a příležitostí, špatná dopravní dostupnost nebo sociální vyžití.

„Průzkumy ukazují, že každý rok, kdy je region ve stagnaci nebo se jeho situace dokonce zhoršuje, zvyšuje pravděpodobnost, že jeho obyvatelé začnou směřovat do jedovatého prostředí politické nespokojenosti. Při pohledu na mapu je patrné, kde se obavy a strachy z toho, že budou lidé vynecháni z globálního pokroku, shlukují. Mohou mít pocit, že pro ně není místo. Je to jeden z jedů, na který si musíme dát pozor,“ apelovala Ferreirová.

Problém nespočívá pouze v tom, že lidé v červených regionech nemají pracovní stimul, a proto se stěhují v rámci státu či odcházejí do jiných zemí. Což je zásadní zejména u mladých lidí, kteří se po studiích nebo prvních pracovních zkušenostech nevrací zpátky.

Volba zůstat

„Je potřeba vytvářet takové podmínky, aby lidé z regionů neodcházeli pryč. Musíme umět vytvořit zázemí, aby když budou chtít zůstat, aby mohli. Proto financujeme různorodé byznysové příležitosti, které dají zázemí pro budoucnost místním obyvatelům,“ zdůrazňovala eurokomisařka.

Téma řešili politici a odborníci na fóru v Bruselu. „Na jednu stranu je důležitý volný pohyb, ale politika soudržnosti je tu taky kvůli tomu, aby vytvořila podmínky pro to, aby si lidé mohli vybrat, že zůstanou doma,“ podotkl bývalý rumunský premiér Emil Boc, který je v současnosti starostou města Kluž.

V posledních letech se také projevuje do určité míry paradox: Evropané se stěhují mimo velká města. Důvodem je hledání kvality a rovnováhy života, což vede k oddělování pracovního a soukromého prostředí. Zlepšování právě této složky je výzvou do dalších let. Evropské dotace by se měly podle expertů v příštích letech zaměřit na kvalitu života.

Nutná znalost

Problém, který se v souvislosti s využíváním eurofondů objevuje, se týká jejich neefektivity. Vystaví se třeba kongresové centrum za unijní miliardy, ale k čemu? Podle unijních odborníků je potřeba mít na paměti i přínos prostavěných peněz.

K tomu má přispět místní samospráva. „Starostové vědí nejlíp,“ komentoval ředitel Eurocities André Sobczak. Současně ale právě na hlavu vedení měst padá kritika. Ve chvíli, kdy je totiž vedení regionu nekompetentní, a třeba i z důvodu personální kapacity strádá, projevuje se to na stagnaci.

„Na úrovni měst chybí intelekt. Politikové občas nedokážou pochopit, jak fungují eurofondy,“ pojmenoval část problému maďarský ministr pro regionální rozvoj Tibor Navracsics.

„Česku se daří velmi dobře,“ zhodnotila komisařka Ferreirová. To potvrzují i data ČSÚ. V porovnání příjmů z rozpočtu EU vůči odvodům Česko na členství výrazně vydělalo. „Nemá to být dávkový systém,“ zdůraznil ale ministr Bartoš.

Rozšiřování

S ohledem na debaty kolem možného dalšího rozšíření EU, o kterém se v posledních měsících čile hovoří, především v souvislosti s Ukrajinou, řeší státy také otázku financování. Lehce se totiž může stát, že se ze zemí, které jsou čistými příjemci evropských dotací, stanou v následujících letech plátci.

Tedy: do společného unijního rozpočtu budou více dávat než dostávat. Nic to však nemění na faktu, že budou nadále eurofondy čerpat, jen ne v takové míře.

Právě na podpoře veřejných investic je totiž dotační politika EU postavená. Komise ve zprávě uvádí, že eurofondy tvoří téměř 23 procent vládních investic v Unii jako celku a až 51 procent v méně rozvinutých členských státech. Investice se nevyužívají navíc pouze k financování inovací, ale také na sociální a vzdělávací programy či k ochraně před přírodními katastrofami.

Vstupem do EU získala česká ekonomika zastoupení průmyslu a vydobyla si pozici pro obchodní partnery v západní části Unie, zejména v Německu, poukazuje zpráva Českého statistického úřadu. I díky tomu roste dynamika HDP. Přispěla k tomu kombinace zvýšené investiční aktivity ze strany států EU a rostoucí spotřeby. Investice byly podpořeny strukturálními dotacemi a spotřební poptávku táhla sílící kupní síla obyvatelstva.

„S ohledem na rozšíření nevidím problém. Nabídne totiž mnoho příležitostí z pohledu příprav a následné potřebné adaptace. To už jsme v rámci EU zvládli,“ odkazuje se eurokomisařka mimo jiné právě na dosud největší rozšíření Unie, ke kterému došlo v roce 2004.

Byznysové příležitosti

Na případné rozšiřování je ale třeba se připravit. Experti zdůrazňují, že bez navýšení výdajů na kohezní politiku (politiku soudržnosti) to nepůjde. „Máme úspěšné příběhy, které můžeme vyprávět. Je ale všechno hotovo? Není,“ hlásala Ferreirová. Do budoucna je potřeba zaměřit se na efektivitu získávání eurofondů v členských státech.

Co ukázalo „velké rozšíření“ před 20 lety? Pro už členské státy přineslo nové regiony, do kterých mohly investovat, se kterými mohly obchodovat, pro podnikatele to přineslo nové zákazníky i možné zaměstnance.

„Jednotný trh s tímto rozšířením a díky politice soudržnosti pomohl těmto oblastem rychleji se rozvíjet, díky tomu se jednotný trh rozšířil a prohloubil. Evropané jsou díky němu obohaceni,“ zdůrazňovala eurokomisařka Ferreirová.

Anna Urbanová

Související témata: Evropská unie, Česko, dotace, Elisa Ferreirová, fondy, Fondy EU, evropské dotace, eurodotace, Rozděleni Evropou