Unikátní projekt Českého rozhlasu, analytického ústavu STEM, Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a PAQ Research, který mapuje nálady a postoje Čechů nejen k Evropské unii, ale také ke společné měně nebo evropským institucím. Nabízí detailní pohled na dvacet let České republiky v EU.
Na základě vzorku více než 2000 respondentů odpovídá na klíčové otázky:
Cítíte se být Evropanem či občanem EU?
Jak vnímáte vývoj od listopadu 1989?
Chcete v Česku platit eurem?
Jste pro konání referenda o vystoupení z EU?
Jak ovlivňuje ekonomická situace v Česku sympatie k Bruselu?
Změnil ruský útok na Ukrajinu postoj k EU?
Publikace Rozděleni Evropou: Česká společnost po 20 letech od vstupu do EU
Data Eurobarometru za posledních 20 let ukazují, jak se jednotlivé evropské země k Evropě vztahují, co považují za problém, ale vyplývá z nich také, že v postoji k EU neexistuje žádné status quo.
Evropské unii důvěřuje 40 procent lidí. „To, že má nějaká instituce důvěru kolem 40 až 50 procent, je vlastně dobrý výsledek. Je to takový solidní střed,“ hodnotí data sociolog Martin Kratochvíl.
Důvěra v unijní instituce i organizaci jako celku, zda se lidé cítí být občany EU, dojem z užitku členství nebo postoj k euru. Všechny tyto faktory podrobil iROZHLAS.cz detailnímu zkoumání.
„Green Deal je způsob přemýšlení o tom, jak chceme fungovat na naší planetě a jakým způsobem se chceme starat o emise,” říká Vendula Kazlauskas z Asociace pro mezinárodní otázky.
Podpora eura je v současnosti na 20 procentech, ukazují data Rozděleni Evropou. Skeptický přístup definuje obava z neznámého a v kombinaci s tím sentiment ke koruně jakožto národnímu symbolu.
„V podstatě je Evropská unie z pohledu Čecha něco jako fyzika. Je to složité, moc se v tom nevyzná a nerozumí tomu,“ hodnotí nepřehlednost EU z pohledu Čechů youtuber Lukáš Fritscher alias Lukefry.
Radiožurnál a Český rozhlas Plus připravily speciál na téma bezpečnost. Diskutovali analytik Daniel Koštoval specializující se na obranu nebo expertka Veronika Víchová.
Je Evropská unie dostupná? S touto otázkou jsme za tři dny projeli hned pět států: Německo, Rakousko, Francii, Lucembursko a Belgii. A během cesty jsme se ptali mladých lidí, co si o Evropě myslí.
„Bezpečný prostor navenek i uvnitř, kde máme možnost se rozvíjet a budovat vlastní prosperitu,“ popisuje sociolog Martin Kratochvíl očekávání, které má společnost spojená s českou účastí v EU.
Přesně za měsíc budou Češi vybírat příští poslance Evropského parlamentu. Kdo a s čím kandiduje i v čem se liší kampaň v jednotlivých státech EU? Radiožurnál a Český rozhlas Plus připravily speciál.
Pro Čechy je nejatraktivnější značka „střed“. Nejvíce se jim líbí možnost vytvářet komunikační kanál mezi Západem a Východem. Ukazují to data projektu Rozděleni Evropou.
Po dvou dekádách rozdělují evropská témata Čechy do šesti skupin. Data STEM ukazují, jak se do vztahu promítají krize, jestli cítí sounáležitost, nebo jak EU vnímají mladí.
Evropská unie je pro Čechy vzdálená, abstraktní a moc o ní nevědí. EU ve společnosti nikdy pořádně nezačala být tématem, Češi se spokojili s tím, že se ČR před 20 lety stala členským státem.
„Pokud nejsou v krajích kompetence, tak nehledě na to, kolik peněz tam pošlete, faktickou změnu to v regionu neudělá,“ podotýká Ivan Bartoš (Piráti) v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
„Namísto dovážení topného oleje používáme slámu a místní prostředky. My šetříme a ostrov z toho má více peněz,“ vysvětluje Søren Hermansen, šéf Energetické akademie.
Před lety to bylo nevyužité a zpustlé území. S odkazem na kalifornské centrum technologických firem se dnes této části Dublinu přezdívá silikonové doky. Tady sídlí TikTok, Meta nebo Google.
Kandidujících uskupení je o deset méně než před pěti lety, informuje ministerstvo vnitra. Lhůta pro předkládání kandidátních listin skončila v úterý v 16.00.
Utahovat šroubky evropské integrace, nebo rozvázat spolupráci? Češi si v Evropské unii příliš nepřejí ani jeden z extrémů, vyplývá z dat průzkumu Rozděleni Evropou.
Jak ukázal unikátní průzkum analytického ústavu STEM pro Český rozhlas Rozděleni Evropou, Češi z EU nechtějí vystupovat. Líbily by se jim ale určité reformy fungování.
Napříč českou společností panuje shoda: ztotožňuje se s evropanstvím. Zádrhel ale nastává v otázce, zda se lidé cítí být občany Evropské unie. Proč? Odpověď nabízí průzkum Rozděleni Evropou.
Kalkulačku projektu Rozděleni Evropou si sami vyzkoušeli i čeští politici. Před červnovými volbami do Evropského parlamentu chce většina stran mířit na všechny skupiny společnosti.
Podle průzkumu agentury STEM pro Český rozhlas se většina dotázaných cítí být Evropany, ale jen část z nich je spokojena s členstvím v EU. Proč není sedmadvacítka populárnější?
„Mám problém vybavit si politiky, kteří by zanechali hlubší stopu v povědomí o EU. A to se na české společnosti zákonitě podepisuje,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál Milan Nič.
„Evropská unie je pro nás veliký úřad a ještě k tomu politicky angažovaný. Proto ji tak často nemáme rádi a nedůvěřujeme jí,“ řekl pro Český rozhlas Plus sociolog Martin Buchtík.
Cítí se být Evropanem? „Jde o to, jakým Evropanem. Vezměte si Němce – taky se někteří cítí být západními a jiní východními. V Unii je to stejné,“ říká skepticky Karel Novotný ze skupiny Nejistých.
Zemědělský inženýr Ota Beran z Benešova u Prahy patří mezi 14 procent lidí, kteří jsou považovaní za Skalní odpůrce EU. Beran je aktivní na sítích a účastní se i protivládních demonstrací.
Před dvaceti lety Petr Randáček hlasoval pro vstup do Evropské unie. Teď se kloní spíš k našemu vystoupení z ní. Evropskou unii označuje za diktaturu a je zklamaný polistopadovým vývojem.
Za 20 milionů koupil a opravil bývalou mlýnskou továrnu v Pardubicích. Díky evropské dotaci tak v Pardubicích vznikl jedinečný společensko-kulturní areál.
Nejistí jsou pomyslným jazýčkem na vahách českého uvažování o Evropské unii, v posledních letech mezi nimi převažuje názor, že bychom v EU měli zůstat. O dění v Unii se totiž příliš nezajímají.
Mimořádně prozápadně orientovaná skupina české společnosti, účast v Evropské unii je pro ni přirozená a nezpochybnitelná. Web iROZHLAS.cz popisuje její základní charakteristiku.
Proti EU se mohou vyjadřovat v internetových diskusích, v rozhovorech s rodinou či přáteli a ze všech skupin mají největší ochotu zúčastnit se veřejných protestů proti EU.
V české společnosti je 21 procent tzv. Vlažných příznivců, ukazují výsledky unikátního výzkumu Rozděleni Evropou pro Český rozhlas od analytického ústavu STEM. Co je vystihuje?
Sociologové z analytického ústavu STEM v unikátním výzkumu pro Český rozhlas odhalili šest skupin lidí, na které českou společnost dělí přístup k EU. Do které z nich patříte?
Evropská témata společnost rozdělují do šesti skupin, ukázal unikátní výzkum pro Český rozhlas. Data prezentuje web iROZHLAS.cz v sérii článků a přináší i kalkulačku, kde čtenáři zjistí, kam se řadí.
Projekt byl spolufinancován Evropskou unií v rámci subvenčního programu Evropského parlamentu v oblasti komunikace. Evropský parlament se nepodílel na jeho přípravě a nenese žádnou odpovědnost za stanoviska nebo informace vyjádřené v rámci projektu, ani jimi není vázán, neboť za ně v souladu s příslušným právem odpovídají pouze autoři, oslovené osoby, vydavatelé nebo vysílatelé programu. Evropský parlament nemůže být činěn odpovědným ani za přímé nebo nepřímé škody, které mohou vzniknout při realizaci projektu. Příjemcům grantu je poskytnuta úplná redakční svoboda a nezávislost.
27:51
