Česko se přesně před 20 lety připojilo k Evropské unii. Společnost je vůči EU nadále skeptická a moc jí nerozumí. Možnost referenda a odchodu z Unie ale není na stole. Po dvou dekádách rozdělují evropská témata Čechy do šesti skupin, vychází z unikátního výzkumu pro Český rozhlas. Data analytického ústavu STEM ukazují, jak se do vztahu promítají krize, jestli cítí sounáležitost, nebo jak EU vnímají mladí.
Prvotní optimismus a dobrou náladu ve vztahu k Evropské unii 20 letech členství následovala četná zaškobrtnutí. Aktuálně na Unii Češi nahlíží skrze filtr: jsem vítěz, nebo poražený? Daří se mi díky ní lépe, anebo kvůli EU hůře?
Sociologové STEM odhalili v české společnosti šest skupin: Euronadšence, Příznivce, Vlažné příznivce, Nejisté, Odpůrce a Skalní odpůrce.
Evropská unie je v Česku vnímána jako problematická značka s politickým přívlastkem, která dokáže společnost spíše více rozdělit. Naproti tomu „Evropa“ je neutrálnější. Češi si s ní spojí geografický nebo filozofický rámec a hodnoty. Cítí k ní historickou hrdost.
Unikátní projekt Rozděleni Evropou, na kterém se podílel pro Český rozhlas a především analytický ústav STEM, dále také Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a PAQ Research, mapuje po 20 letech členství nálady a postoje Čechů nejen k Evropské unii, ale také ke společné měně nebo evropským institucím.
Evropská témata společnost rozdělují do šesti skupin, ukázal unikátní výzkum pro Český rozhlas. Data prezentuje web iROZHLAS.cz v sérii článků a přináší i kalkulačku, kde čtenáři zjistí, kam se řadí.
Kdo je Euronadšenec, čím se živí Nejistý nebo kde žije Odpůrce? Ani jeden z demografických faktorů nehraje zásadní roli v tom, jak Češi vnímají Evropskou unii.
Výsledky unikátního výzkumu Rozděleni Evropou nabourávají zkratky o české společnosti. Zásadní roli totiž sehrává vlastní prožitek.
Evropa nerovná se Evropská unie. Minimálně z pohledu české společnosti je v tom zásadní rozdíl, ukázal unikátní výzkum pro Český rozhlas, který provedl analytický ústav STEM.
Napříč českou společností panuje shoda: ztotožňuje se s evropanstvím. Zádrhel ale nastává v otázce, zda se lidé cítí být občany Evropské unie. Proč? Odpověď nabízí průzkum Rozděleni Evropou.
Utahovat šroubky evropské integrace, nebo rozvázat spolupráci? Češi si v Evropské unii příliš nepřejí ani jeden z extrémů, vyplývá z dat průzkumu Rozděleni Evropou.
Utahovat šroubky evropské integrace, nebo rozvázat spolupráci? Češi si v Evropské unii příliš nepřejí ani jeden z extrémů, vyplývá z dat průzkumu Rozděleni Evropou.
Češi příliš podle svých slov nerozumí tomu, jak funguje Evropská unie. A jak jste na tom vy? Ozkoušejte si, kolik toho po dvacetiletém členství o Unii víte. Web iROZHLAS.cz přináší kvíz, který otestuje znalosti a objasní případné nedostatky.
Sociologové z analytického ústavu STEM v unikátním výzkumu pro Český rozhlas odhalili šest skupin lidí, na které českou společnost dělí přístup k EU. Do které z nich patříte?
Evropská unie je pro Čechy vzdálená, abstraktní a moc o ní nevědí. EU ve společnosti nikdy pořádně nezačala být tématem, Češi se spokojili s tím, že se ČR před 20 lety stala členským státem.
Eurofondy plynou do Česka už dvě dekády. Pomoci měly hlavně se zaostáváním tří uhelných regionů. „Selhala celá regionální i rozvojová politika státu,“ hodnotí stav na severozápadě země Daniel Šitera.