Socioložka Tabery: Postoje Evropanů k EU se v čase mění. Česko ale nejvíc euroskeptické není
Nálady a postoje k Evropské unii v jednotlivých členských zemích prošly za posledních 20 let bouřlivým vývojem. Vyplývá to z rozsáhlé analýzy, kterou na základě dat z měření Eurobarometru zpracovalo pro Český rozhlas Centrum pro výzkum veřejného mínění. Co vztah k EU ovlivňuje nejvíce? Jakou roli hraje důvěra v místní státní instituce? A proč k brexitu nevedla nenadálá cesta? Hostem Českého rozhlasu Dvojka byla socioložka Paulína Tabery.
Eurobarometr je průzkum veřejného mínění ve všech členských státech Evropské unie, který průběžně zadává Evropská komise. Nasbíraná data za posledních 20 let ukazují, jak se jednotlivé evropské země k Evropě vztahují, co považují za problém, ale vyplývá z nich i to, že v postoji k EU neexistuje žádné status quo.
Host: vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění Paulína Tabery. Moderuje Zita Senková
„V čase jsou tyto postoje velmi proměnlivé. Nedá se říci, že by typicky euroskeptické země byly ve svém postoji neměnné. Naopak je běžné, že se vztahy k EU v některých státech dynamicky proměňují,“ přibližuje vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění Paulína Tabery.
Odtažité Česko?
Z dat, která se měří pravidelně, byly do výzkumu vybrány čtyři hlavní ukazatele – důvěra v EU, postoj ke společné měně, pocit evropanství a profitu z členství v EU. Český euroskepticismus však data neprokázala. „Říká se o nás, že jsme ve vztahu k EU odtažití. Ve srovnání s ostatními zeměmi ale nijak nevybočujeme z průměru, a už rozhodně se nedá říct, že bychom se necítili být Evropany. Samozřejmě tam jsou ale určité výkyvy,“ připouští socioložka.
Patrioti pro Evropu ve vedení Evropského parlamentu nezasednou, Dostálová v hlasování neuspěla
Číst článek
Euroskepticismus se totiž podle ní nedá měřit pouze jedním ukazatelem. „Všechny ukazatele mohou ukázat, nakolik jsme skeptičtí, a zejména, v jakém ohledu. Ukazatel důvěry je navíc zajímavý tím, že má největší fluktuaci a že vyjadřuje přímý vztah k tomu, co instituce dělají. Nejde pouze o důvěru v celkový systém, ale je to i hodnocení okamžitého výkonu instituce, a proto je tento ukazatel proměnlivý.“
Od roku 2004, kdy se Česká republika spolu s dalšími devíti státy stala členem Evropské unie, zaznamenala důvěra napříč zeměmi bouřlivý vývoj. „Až do ekonomické krize byla důvěra v EU v Česku poměrně vysoká, okolo 50 až 60 %. S ekonomickou krizí se ale podíl důvěřujících propadl ke 30 %, tedy pod průměr Evropské unie. Tento propad ještě zesílila migrační krize, stali jsme se skeptičtějšími, a v důsledku toho jsme se začali průměru EU ještě více vzdalovat,“ vysvětluje Tabery.
Nadšený Sever
V důvěře se ovšem propadají i jiné země. Rozhodně neplatí rozdělení na důvěřivý Západ a nedůvěřivý Východ nebo na zavedené členské státy a nováčky.
„I dlouholetí členové se propadají v důvěře, a naopak některé nové členské země jsou v důvěře silnější. Největší euronadšenci jsou ale rozhodně severské země – Švédsko, Finsko Dánsko, ale i pobaltské země Litva, Lotyšsko, Estonsko. Naopak třeba Velká Británie byla v důvěře i v pocitu evropanství dlouhodobě pod průměrem EU.“
Paradoxně důvěru v EU neovlivnila covidová pandemie. „Naopak se ukazuje, že v roce 2021, tedy v druhém roce pandemie, důvěra v EU stoupla až na 50 %, což je průměr Evropské unie, kde se držíme dodnes,“ dodává Paulína Tabery.
9:21
