Odmítnutí vydání rozsudku nad Ferim: soud nařídil Blažkovu resortu, aby se věcí znovu zabýval
- Městský soud v Praze projednal žalobu proti ministerstvu spravedlnosti, které stejně jako Obvodní soud pro Prahu 3 odmítlo žadateli o informaci poskytnout prvoinstanční rozsudek v kauze Dominika Feriho.
- Soud ministerstvu spravedlnosti nařídil, aby se věcí zabývalo znovu. Zjistil totiž, že resort vedený Pavlem Blažkem (ODS) během odvolání rozhodl bez toho, aby si vyžádal k případu správní spis. Nerozhodoval tak na základě úplných informací.
- Ministerstvo jakýkoliv přešlap odmítá. Zmocněnkyně obětí v kauze Adéla Hořejší pak uvedla, že soud procesně pochybil, když nepřizval do řízení také její klientky.
Ministerstvo spravedlnosti musí zaplatit tři tisíce korun na náklady řízení a nově rozhodnout o vydání rozsudku. Takový verdikt vynesl Městský soud v Praze v případu odmítnuté žádosti o anonymizovanou kopii prvoinstančního rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 nad bývalým politikem Dominikem Ferim. Toho odvolací senát poslal na konci dubna pravomocně na tři roky za mříže za dvě znásilnění a jeden pokus o něj.
Feri může být znovu souzen. Ústavní soud uznal stížnost jedné oběti, jejíž případ policie odložila
Číst článek
Podle zveřejněného rozhodnutí požádal o verdikt nad Ferim žadatel asi dva měsíce po jeho vynesení – 25. ledna 2024. A po odmítnutí žádosti obvodním soudem se obrátil s odvoláním na ministerstvo spravedlnosti. To závěr soudu potvrdilo.
Jako důvod odmítnutí obvodní soud i ministerstvo uvedly, že jde o rozsudek v probíhajícím trestním řízení. V té době šlo o prvoinstanční verdikt, který nebyl pravomocný. Bylo tak podle soudu nutné ctít presumpci neviny, protože „nelze vyloučit, že bude odvolacím soudem ve věci nově rozhodnuto jinak“. Současně obě instance upozorňovaly, že je třeba přikládat velký důraz také na ochranu soukromí obětí, které v případu figurují.
„Ve věci jsou tři poškozené ženy v postavení oběti zvlášť zranitelné podle zákona o obětech trestných činů. Soud proto upozornil, že musí klást důraz na ochranu jejich práv a přistupovat k nim zvlášť šetrně,“ rekapituluje Městský soud v Praze argumentaci nalézacího senátu a resortu spravedlnosti.
Kauza Feri
- Dominik Feri si odpykává tříletý trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek, z toho jedné nezletilé, a za jeden pokus o znásilnění v teplické věznici.
- Obvodní soud pro Prahu 3 uznal Feriho vinným loni v listopadu, odvolací soud rozsudek potvrdil v dubnu. Odmítl, že je uložený nepodmíněný trest vězení nepřiměřeně přísný, protože Ferimu za každé ze dvou dokonaných znásilnění hrozilo dva až deset let odnětí svobody.
- Feri podal proti pravomocnému rozsudku letos v červnu ještě dovolání k Nejvyššímu soudu.
Jak ale konstatuje, šlo ochrany soukromí obětí docílit i v případě zveřejnění rozsudku – a to tím, že se množství poskytnutých informací omezí „citlivou anonymizací“. Jestli je to vůbec možné, mělo ministerstvo v odvolacím řízení prozkoumat na základě znalosti kompletního spisu. Ten si ale podle verdiktu městského soudu vůbec nevyžádalo, což je podle soudu základní problém.
„Zjednodušeně řečeno, nemělo-li ministerstvo k dispozici požadovanou informaci, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3, nemohlo kvalifikovaně posoudit všechny potřebné aspekty věci, a jeho rozhodnutí proto nemohlo již z tohoto důvodu obstát. Soud ve věci nevydával tzv. informační příkaz, nenařídil požadované informace poskytnout, ani nevymezil rozsah, v jakém by měly být poskytnuty. Shledal pouze, že z odůvodnění rozhodnutí ministerstva není možné posoudit, zda se jedná o rozhodnutí vydané v souladu se zákonem,“ vysvětlil mluvčí městského soudu Adam Wenig.
Nechybovali jsme
I proto Městský soud v Praze nařídil resortu, aby si spis vyžádal a na jeho základě znovu rozhodl. Ministerstvo spravedlnosti ale podle mluvčí Marcely Nevšímalové pochybení odmítá a konstatuje, že verdikt je porušením dlouhotrvající praxe, kdy se žádosti o informace odmítaly už ve chvíli, kdy bylo z žádosti možné identifikovat konkrétního účastníka řízení.
Bývalý poslanec Feri podal dovolání k Nejvyššímu soudu, odmítá svou vinu v kauze několika znásilnění
Číst článek
„V současnosti je kladen větší důraz na individuální posuzování celých textů a vážení, zda nelze poskytnout alespoň jejich část,“ vykládá ministerstvo verdikt. „Nelze hovořit o ‚pochybení‘ ministerstva spravedlnosti, neboť předchozí praxi správní soudy běžně uznávaly, ale spíše o aktualizaci aplikační praxe v novější judikatuře správních soudů,“ uvádí.
Problém s přístupem soudu má zmocněnkyně obětí Adéla Hořejší. Podle ní je problematické, že její klientky nebyly do řízení přizvány. „Nemohly se vyjádřit a jejich postoj je zcela necitlivě, a z mého pohledu v rozporu s právem i judikaturou, ignorován,“ napsala v prohlášení advokátka.
A podotkla, že v tomto případě nejde o střet ochrany osobních údajů a principu kontroly veřejnosti, jak uvádí ve svém rozhodnutí soud. „Ve hře je daleko podstatnější hodnota, kterou soud neuměl identifikovat. Přehlédl, že ochrana důstojnosti v sexuální oblasti je jádrem Úmluvy o lidských právech a Evropský soud pro lidská práva ji řadí pod ochranu Článku 3,“ upozornila s tím, že z tohoto hlediska by oběti měly požívat silné ochrany.
Podle předsedy senátu, který o případu rozhodoval, neoslovil soud oběti jednoduše proto, že nakonec vůbec o poskytnutí či neposkytnutí rozsudku nerozhodoval. „Soud přistoupil pouze ke zrušení rozhodnutí (ministerstva spravedlnosti – pozn. red.), neboť řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, trpělo takovými vadami, které bránily jeho meritornímu posouzení,“ popsal soudce Marek Bedřich.
Mluvčí soudu Adam Wenig doplnil, že si soud byl „zcela bezpodmínečně vědom dopadů a útrap, jež oběti trestné činnosti podstupují v souvislostí s vedením soudního řízení a rozsahu, ve kterém je o tomto informována veřejnost“. A připomněl, že i sám Městský soud v Praze z pozice povinného subjektu posuzoval, zda odvolací rozsudek ve stejné kauze po žádosti o informace poskytne.
„V tomto ohledu důsledně posuzoval veškerá relevantní kritéria, především bral na zřetel ochranu soukromí poškozených osob, a to i v souvislosti s rozsáhlým zájmem médií o danou kauzu s přihlédnutím k veřejně exponované osobě obžalovaného (Dominika Feriho – pozn. red.). V každém jednotlivém případě soud pečlivě váží plnění jemu stanovené povinnosti o rozhodnutí soudu veřejně a transparentně informovat, přičemž tuto povinnost plní v takovém rozsahu, aby nedocházelo ke sdělování citlivých informací dotčených osob. I s ohledem na zamezení sekundární viktimizace obětí,“ upozornil.
