Soud zjistil, že resort spravedlnosti během odvolání rozhodl bez toho, aby si vyžádal k případu celý spis. Nerozhodoval tak na základě úplných informací a jeho rozhodnutí není přezkoumatelné.
Ačkoliv by úředníci měli žádosti o informace odmítat jen ve výjimečných případech, data ukazují, že se tak ve skutečnosti děje často. Hradní kancelář odmítá pravidelně až třetinu žádostí.
Pražská a plzeňská městská policie na rozdíl od brněnských a ostravských strážníků neposkytuje bezplatně data o dopravních přestupcích. Jejich argumenty přitom už dříve kritizovaly soudy.
Nový paragraf byl kritizovaný s tím, že dává úřadům nepřiměřený nástroj k obstrukci. Politici přesto novelu hájili s tím, že takto chtějí pouze bránit šikaně úřadů, a ne omezovat novináře.
Změna by rozhodovací pravomoc o tom, zda Hrad tají informace oprávněně, vrátila do rukou kancléře Vratislava Mynáře. O stížnost žadatelů by tak nerozhodoval nezávislý orgán.
„Navrhovanou změnou se nic nemění na možnosti, aby se žadatel o informace, kterému nebylo vyhověno, obrátil na nezávislý soud v rámci správního soudnictví,“ napsala redakci mluvčí resortu Hana Malá.
Někteří zaměstnanci krajského úřadu brali v letech 2018 a 2019 k běžnému platu měsíční odměny 60 000 až 85 000 korun. Díky tomu si měsíčně přišli až na 150 000 korun.
Česko uhání na vlně otevřených dat. Firmy i úřady pořádají hackatony, data zveřejňuje stát i obce. Co chybí, jsou informace, které by pomohly státní správu hlídat.