Do zaostávajících regionů jde jen zlomek peněz. Ministři o tom vědí, ale neřeší to, tvrdí senátor

Stav životního prostředí Česka stále není vyhovující a pokrok směrem ke klimatické neutralitě a plnění Zelné dohody pro Evropu malý. Konstatuje to nejnovější dostupná zpráva ministerstva životního prostředí. „Kroky musejí být únosné a proveditelné, aby nepopíraly fyzikální zákonitosti. Je třeba mít ambiciózní cíle, ale ty, které jsou stanoveny do roku 2050, by možná byly splnitelné v roce 2080,“ namítá senátor Zbyněk Linhart z hnutí STAN.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zbyněk Linhart (STAN)

Zbyněk Linhart (STAN) | Zdroj: Profimedia

Zdůrazňuje přitom, že všechna opatření musejí být pro občany únosná a ekonomicky zvládnutelná. Evropská komise počítá se zřízením Sociálního klimatického fondu, ve kterém má být pro Česko alokováno 44 miliard v rámci sedmi let, což ovšem Linhart považuje za nedostatečné.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Interview Plus Šárky Fenykové. Hostem je Zbyněk Linhart z hnutí STAN, předseda senátního výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí

Upozorňuje také na to, že Evropa představuje jen malou část světa, který se mnohdy chová v rozporu s proklamacemi o boji s klimatickou změnou. „Čína, Indie a další světové ekonomiky otevírají uhelné elektrárny a je otázka, do jaké míry může Evropa sama ty věci měnit,“ zamýšlí se.

Zároveň připouští, že Česko má, právě pokud jde o využívání uhlí, stále rezervy – vyrábí se z něj 40 procent elektřiny a zatím není plně nahraditelné alternativními zdroji. Od uhlí navíc budou v příštích letech odcházet i okolní země jako Německo nebo Polsko, což povede k větší poptávce a růstu cen paroplynových technologií například i pro teplárenství.

„Všichni přiznávají problém, ale nechtějí ho řešit, protože to znamená přesunout peníze z rozjetých regionů, kde je lze daleko lépe utrácet.“

Zbyněk Linhart

„Ambice je ohromná a je otázka, jestli nehoníme sto zajíců najednou a zda jsme schopni to zvládat, řídit, a především ufinancovat tak, aby to bylo přijatelné,“ dodává předseda senátního výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

Boj o peníze

Senátor za Děčín kritizuje nevyváženost v rozdělování evropských fondů, kdy EU sice během 20 let investovala 1,5 bilionu korun na kohezní politiku, ovšem do zaostávajících regionů a konkrétně severozápadu země z toho směřovala jen velmi malá část.

3:57

Peníze na ochranu klimatu posílají bohaté země s větším vlivem na znečistění. Finance ale stále chybí

Číst článek

„Do těchto území šlo paradoxně nejméně peněz. Proklamace jsou jedna věc, ale realita je jinde. Pro srovnání Německo k evropskému příspěvku dává padesátinásobně víc ze státního rozpočtu, čili věřím, že tamní regiony budou úspěšné. Jestli ale Česko k tomu příspěvku nepřidává nic, tak to bude málo,“ zdůrazňuje.

Jako zákonodárce za jednu z vládních stran s tím Linhart podle vlastních slov otravuje i ministry. „Všichni přiznávají problém, ale nechtějí ho moc řešit, protože to znamená ty peníze přesunout z rozjetých regionů, jako je jižní Morava nebo jižní Čechy, kde je lze daleko lépe utrácet. Je to boj o peníze a ve výsledku to všem ostatním vyhovuje, že se neutrácejí u nás, ale u nich,“ popisuje.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

Šárka Fenyková, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme