Karviná stále neví, jestli se dočká svého strategického projektu – výzkumného parku v podobě obřího skleníku za tři miliardy korun. Evropská komise totiž žádá, aby Slezská univerzita projekt upravila.
Událost se stala kolem poledne. „V Havířově došlo k poškození plynového potrubí při zemních pracích v blízkosti trati. Provoz na trati je zastaven,“ uvedl Kavka.
Spolu s volbami do Evropského parlamentu budou 7. a 8. června v obci na Karvinsku rozhodovat i o tom, zda se má radnice vzepřít stavbě továrny na baterie do elektromobilů.
Stát nabízí zatím neznámému zahraničnímu investorovi 280 hektarů převážně zemědělské půdy na stavbu průmyslové zóny, kde se budou vyrábět baterie do elektroaut.
Vláda jedná se zahraničním investorem o vybudování gigafactory v Dolní Lutyni na Karvinsku. Stát ale vlastní pouze 60 procent území, na kterých má gigafactory vyrůst.
V doubravské kolonii je zřejmé, že topení kaly je tady běžná věc. Na několika zahradách jsou od cesty vidět černé hromady. Jinde zase stojí opřené vozíky a lopaty nebo rýče.
V roce 2022 podnik vytěžil 1,3 milionu tun uhlí a dosáhl čistého zisku 5,1 miliardy korun, nejvyššího od roku 2011. Letos má v plánu vydobýt 1,2 milionu tun uhlí.
Karviná mu v jeho záměrech vyhověla jen částečně. Jedná o změně územního plánu na dvou ze sedmi požadovaných lokalit. Zastupitelé vše budou schvalovat v příštím roce.
S pomocí 42 miliard z evropských dotací má dojít k transformaci uhelných regionů na Karvinsku, Sokolovsku a Ústecku. Fond od počátku provází pochybnosti o jeho účelnosti a transparentnosti.
„Některá z těch rizik jsou ztráta stability zásypu, propady na povrchu terénu, plynová rizika – intenzifikace výstupů metanu, projevy výstupu radonu,“ uvedl za Diamo Pavel Malucha.
V Česku jde letos o 21. ohnisko ptačí chřipky. Kromě toho byla v zemi v 18 případech potvrzena nákaza u volně žijících ptáků, z toho deset případů se týkalo racků.
Podle předběžné analýzy dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) dosáhly koncentrace znečišťujících látek nejnižších až druhých nejnižších hodnot za posledních deset let.
Výbuch metanu a následný požár v hloubce kolem 880 metrů pod zemí v severní lokalitě Dolu ČSM ve Stonavě si 20. prosince 2018 vyžádal třináct obětí, dalších deset horníků utrpělo těžká zranění.
Přípravné práce by trvaly šest let včetně zajištění pracovní síly. „Zapotřebí by na to bylo postupně přes dva tisíce kvalifikovaných pracovníků s praxí v dole,“ říká mluvčí Diama Jana Dronská.
Podnik peníze potřebuje, aby mohl upravit bývalé šachty. V opačném případě hrozí obrovské problémy s únikem plynu nebo destrukcí šachet a platební neschopnost podniku Diamo.
Podle náměstka ministra financí Romana Bindera souvisí snaha prodloužit těžbu se zajištěním energetické bezpečnosti státu, zejména po invazi Ruska na Ukrajinu.
V předchozích třech letech v dolech OKD nikdo nezemřel. Poslední smrtelné neštěstí se tam stalo na konci roku 2018, kdy při výbuchu metanu zemřelo 13 havířů a deset bylo zraněno.
Zdeněk Konopka, který byt úmyslně zapálil, si na konci listopadu vyslechl svůj trest. Server iROZHLAS.cz s pomocí písemného rozsudku podrobně popsal, k čemu onu nešťastnou sobotu v Bohumíně došlo.
Požár panelového domu vypukl loni 8. srpna odpoledne. Motivem žhářského útoku byly podle žalobce spory v rodině. Obviněný nezvládl fakt, že jej opustila manželka.
Obyvatelé domků si je opravili za vlastní peníze a nechtějí si zvykat jinde. Generální ředitel firmy Heimstaden Jan Rafaj říká, že ty domky jsou ve špatném stavu a je potřeba je nahradit.
Řidič po nebezpečné honičce s policií skončil ve křoví, odkud z auta vyskočil do řeky Lučiny. Policisté ho zachránili pomocí házecího pytlíku a podchlazeného ho odvezli do nemocnice.
Podle plánu pokračuje postupný převod šachet ze společnosti OKD pod státní podnik Diamo. Už je ale jasné, že tradiční vytěžení posledního vozíku ovlivní protiepidemická opatření.