Rok 2033 je mezník, kdy by se v Česku podle plánů vlády mohlo přestat spalovat uhlí. Jak ale zjistil web iROZHLAS.cz a Radiožurnál, opozičním i některým koaličním politikům se tento termín nelíbí.
„Některá z těch rizik jsou ztráta stability zásypu, propady na povrchu terénu, plynová rizika – intenzifikace výstupů metanu, projevy výstupu radonu,“ uvedl za Diamo Pavel Malucha.
„Pokud si srovnáte data z předchozího roku, tak došlo k poklesu ceny uhlí zhruba ze 400 dolarů za tunu na nějakých 160 dolarů za tunu v současné době,“ potvrdil ekonom.
Rizikem při zastavení čerpání důlní vody je podle báňského úřadu i kontaminace povrchových vod v budoucnu, únik důlních plynů nebo narušení stability některých starých jam a štol.
Podle náměstka ministra financí Romana Bindera souvisí snaha prodloužit těžbu se zajištěním energetické bezpečnosti státu, zejména po invazi Ruska na Ukrajinu.
Během posledních 30 let se postupně zavíraly uhelné doly po celé republice. Důvody ukončení těžby byly podle něj především ekonomické. Výraznější útlum zaznamenalo černé uhlí.
Podobně v září 2017 do oděského přístavu dorazila loď Ocean Ambitious s nákladem 62 000 tun energetického uhlí coby první zásilkou uhlí z USA pro ukrajinské elektrárny.
Zatímco Počerady a Tušimice se držely na podobné hodnotě jako předloni, Chvaletice zvýšily emise CO2 o 43 procent proti roku 2017 na nejvyšší hodnotu za posledních 11 let.
Od počátků hornického řemesla na Ostravsku a Karvinsku uplynulo téměř 250 let. A není tomu tak dávno, co se uhlí těžilo ještě v několika desítkách šachet. Dnes jich zbývá pár posledních.