Poptávka po uhlí se po rekordním propadu příští rok zvýší, uvádí Mezinárodní agentura pro energii
Globální poptávka po uhlí se po letošním rekordním propadu způsobeném koronavirovou pandemií příští rok zvýší o 2,6 procenta. Ve zprávě o situaci na trhu to v pátek předpověděla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Zájem o uhlí bude podle ní důsledkem oživení světové ekonomiky. Letos poptávka klesla o pět procent.
Mezi roky 2018 a 2020 se poptávka po uhlí podle agentury sníží o bezprecedentních sedm procent, respektive o 500 milionů tun. Kromě koronavirové krize má na tom svůj podíl i snaha zemí přejít k čistším formám energie.
„Před pandemií jsme na rok 2020 očekávali nízký nárůst poptávky, ale byli jsme svědky nejprudšího propadu spotřeby uhlí od druhé světové války,“ uvedl Keisuke Sadamori, který má v IEA na starosti energetické trhy a bezpečnost.
Těžební společnosti dostaly od ÚOHS pokuty přes 25 milionů korun, porušily česká i unijní pravidla
Číst článek
Spojené státy a Evropa by příští rok mohly vykázat první nárůst spotřeby uhlí za téměř deset. I tak ale bude spotřeba zhruba na úrovni roku 2019. IEA odhaduje, že se poptávka po uhlí do roku 2025 vyrovná přibližně na 7,4 miliardy tun.
V roce 2025 také obnovitelné zdroje energie předstihnou uhlí jako globálně nejvýznamnější zdroj elektřiny. Druhé místo na žebříčku primárních zdrojů energie pak zaujme místo ropy zemní plyn, poznamenal Sadamori.
Na stejné úrovni by se měla poptávka po uhlí udržet v klíčových asijských ekonomikách, případně se tam i zvýšit. Hlavní asijské trhy tvoří zhruba 75 procent globální poptávky.
Uhlí vytváří většinu emisí oxidu uhličitého. Vlády mnoha zemí světa mají teď snahu urychlit plán dosažení uhlíkové neutrality.
