‚Někteří to považují za vrchol kariéry.‘ Před 35 lety se poprvé sešel Mezivládní panel pro změnu klimatu

Mnoho z nás má svého oblíbeného herce, zpěváka nebo sportovce. Asi málokdo svého oblíbeného vědce, třeba klimatologa. Přitom právě ti nás už 35 let systematicky informují o tom, jak postupuje nejsložitější krize, jaké jsme coby lidstvo kdy čelili. Vysvětlují, proč je změna klimatu hrozbou pro naše přežití na planetě Zemi. Právě z klimatologů a dalších vědců složený Mezivládní panel pro klima se poprvé sešel 9. listopadu 1988, přesně před 35 lety.

Ženeva Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle klimatologa Radima Tolasze už teď v krajině chybí voda a problém se v následujících letech bude prohlubovat. Připravit by se podle něj měli vodohospodáři, zemědělci, lesníci i další (ilustrační foto)

Přesně před 35 lety se poprvé sešel Mezivládní panel pro změnu klimatu (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Už tenkrát v Ženevě se země včetně Spojených států, Sovětského svazu nebo Číny shodly, že změna klimatu je zásadní problém pro lidstvo, který je potřeba společně řešit. Podpořily vznik zvláštního Mezivládního panelu pro změnu klimatu, který známe pod zkratkou IPCC.

Přehrát

00:00 / 00:00

Přesně před 35 lety se poprvé sešel Mezivládní panel pro změnu klimatu

Od té doby mají vědci různých specializací za úkol monitorovat recenzované studie, které se klimatem zabývají. Na jejich základě pak sestavují takzvané hodnotící zprávy. Ty popisují příčiny i závažnost problému a navrhují řešení.

„Píšou to vědci, které si panel vybere na základě výběrového řízení. Jsou to univerzitní profesoři a lidé z akademické sféry, kteří většinou považují to, že mohou být součástí autorského kolektivu pro IPCC zprávy, za vrchol své kariéry,“ vysvětluje Radim Tolasz, klimatolog a od roku 2014 zástupce Česka v Mezivládním panelu pro klima, který autory zpráv také pomáhá vybírat.

Jeden a půl stupně

Letos byla zveřejněna závěrečná část šesté, zatím poslední zprávy IPCC – a podle ní jako lidstvo míříme ke kritické hranici oteplení.

Je dobré vědět, že nejsme odsouzeni k zániku a pořád s tím můžeme něco dělat, říká expert na klima

Číst článek

„Při oteplení o víc než jeden a půl stupně Celsia se objeví nová rizika. Degradace věčně zmrzlé půdy, ztráta přírodní rozmanitosti, nedostatek vody v sušších oblastech, extrémnější počasí, ohrožení produkce potravin. A stoupání hladin oceánů představuje existenční hrozbu pro malé ostrovy a nízko položené pobřežní oblasti,“ říká britský vědec Jim Skea, od letošního léta nový předseda Mezivládního panelu pro změnu klimatu.

„Bez okamžitého snížení emisí skleníkových plynů a adaptace na pokračující oteplování je ohrožení planety a lidstva naprosto nevyhnutelné. Naštěstí máme dostupná řešení. To je zásadní poselství naděje v poslední zprávě IPCC – můžeme ovlivnit, jestli se vyhneme nejhorším dopadům změny klimatu. A začali jsme se posouvat. Třeba zdroje větrné a solární energie rostou exponenciálně,“ doplňuje.

Stovky autorů

Hodnotící zprávy IPCC byly zpočátku mnohem stručnější a jednodušší. Na té poslední už pracovaly stovky autorů. Prozkoumali desetitisíce studií a sami toto vědění lidstva o změně klimatu shrnuli na tisíce stránek.

U každé pasáže uvádějí, jak moc je daný údaj jistý, jak moc je daný scénář pravděpodobný, a dávají najevo, co je potřeba ještě detailněji zkoumat. Přesto se ve veřejném prostoru běžně objevuje zpochybňování i těch nejzákladnějších zjištění Mezivládního panelu pro klima.

Letošek bude nejteplejším měřeným rokem, hlásí Copernicus po rekordním říjnu

Číst článek

„Vždycky se jenom usmívám, když někdo zprávy zpochybňuje. Ne že by se tam nenašly chyby nebo nějaké problematické, ne úplně doložené věci, na kterých se ještě teď pracuje, ale v globále se tato zpráva v podstatě nedá zpochybnit,“ říká Tolasz.

„To zpochybňování není postavené na základě těchto nejistot. Zpochybňování je postaveno na tom, že někdo má vedlejší zájmy. Aby to, kam svět začal postupovat, to znamená ve směru starání se o krajinu a snižování emisí skleníkových plynů, pokud možno co nejvíce zpomalil,“ dodává.

Ovšem převést do praxe musejí vědecké poznatky a doporučení hlavně politici či korporace – a ti zatím selhávají. Jen od vzniku IPCC, tedy za posledních 35 let, vypustilo lidstvo víc emisí skleníkových plynů než předtím od začátku průmyslové revoluce.

A roční úhrn emisí stále roste. Další šanci tenhle trend změnit je 28. klimatická konference OSN v Dubaji. Začne za tři týdny a hlavním podkladem pro politická vyjednávání bude právě zpráva vědců z Mezivládního panelu pro klima.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme