Před sto lety se stal Masaryk československým prezidentem. Jak vypadalo jeho ‚zvolení‘?
Revoluční Národní shromáždění před sto lety prohlásilo nově vzniklý stát republikou. Po jeho vzniku 28. října a přijetí Martinské deklarace o připojení Slovenska 30. října to byl další milník při budování samostatného Československa. Na první schůzi v Thonovském paláci poslanci také upřesňovali podobu státu, jmenovali vládu a volili prezidenta.
„Zde se den 14. listopadu 1918 sestoupilo Revoluční Národní shromáždění, zde byl rod Habsbursko-lotrinský zbaven trůnu, zde byla prohlášena Československá republika, a zde byl za jásotu všeho národa zvolen prvým jejím prezidentem, hlavní vůdce československé revoluce Tomáš Masaryk,“ vzpomínal po letech na první schůzi Národního shromáždění František Soukup, který patřil do pětice politiků známí jako „Muži října“, kteří 28. října vyhlásili samostatný stát. Mluvil s ním Radiožurnál.
Jak proběhlo zvolení prvního československého prezidenta? Příspěvek připravil Jaroslav Skalický
„Všecka pouta, která nás svázala k dynastii Habsbursko-lotrinské, jsou přervána. Konec je smlouvám z roku 1526 i pragmatické sankci,“ prohlásil první předseda československé vlády Karel Kramář.
Volba Masaryka
Československo bylo bohatá země, jeho rozdělení pomohlo více Čechům, píše slovenský list
Číst článek
Volba Masaryka prezidentem byla zcela jednoznačná. „Byl jednoduše lídr zahraničního odboje, kterému Československo vděčilo za svůj vznik, takže o tom vůbec nebylo pochyb. Volba proběhla aklamací a všichni mu volali slávu a ani se nepočítaly hlasy,“ říká historička Jana Čechurová z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Karlovy univerzity.
Nikdo také nepochyboval o tom, že Karel Kramář má být prvním československým premiérem. „Byly tady dvě velké postavy – Masaryk díky zahraničnímu exilu a Kramář, jako ta hvězda nebo osobnost domácí politiky. Proto byl v roce 1918 jmenován premiérem. Kramář byl jednoznačně i veřejností vnímán jako obrovská politická postava, dokonce se hovoří o tom, že kdyby odešel do exilu, tak by naši zahraniční akci mnohem pravděpodobněji vedl Kramář a ne Masaryk. Ve chvíli, kdy se tento mučedník, protože byl odsouzen k trestu smrti, přihlásil k československému státu, tak je to obrovský symbol pro všechny, že je to ta národní, ta pravá cesta reprezentovaná právě tímhle člověkem,“ potvrzuje historik Michal Stehlík z Národního muzea.
Rašín, Engliš, Pospíšil. Jak se razí speciální mince ke 100. výročí československé koruny?
Číst článek
První zákonodárný sbor svobodného státu nevzešel z žádných demokratických voleb. Jeho základem bylo 38 členů Národního výboru československého. Další desítky poslaneckých mandátů si mezi sebe rozdělily všechny tehdejší významné české politické subjekty, a to podle výsledků posledních voleb. Nejpočetnější zastoupení měla Republikánská strana československého venkova a sociální demokraté. Revoluční Národní shromáždění vytvářelo legislativu nově vzniklého Československa v prvních dvou letech jeho existence. V roce 1920 přijalo jeho první ústavu.
