Socha Tomáše Garrigua Masaryka v Bystřici nad Pernštejnem byla třikrát odstraněná z politických důvodů. Stěhování ale přežila a ještě získala sádrové dvojče v místním gymnáziu.
„Dýchání bylo spíše méně přerušované, činnost srdeční vydatnější, vědomí je stále zastřené. Teplota opět stoupá. Podepsán Dr. Maixner,“ hlásala tehdy rádia.
Uspořádání archiválií a písemností po TGM je podle Dagmar Hájkové a Heleny Kokešové z Masarykova ústavu a archivu Akademie věd svého druhu neviditelným pomníkem.
„Ty Masarykovy archiválie už toho prožily tolik, takže si myslím, že jsou v současné době, po těch desítkách let, v tom nejlepším možném prostředí,“ popisuje archivářka Hájková.
Z jednoho z dokumentů diplomatických archivů Francie, USA a Británie vyplývá, že měl Masaryk před smrtí vyhrocenou hádku se třemi muži. Kvůli verzi s vraždou se v minulosti vedlo několik vyšetřování.
„Sama si ráno připravím snídani, krajíc chleba a na něj lžičku medu, to je moje každodenní snídaně. Druhá důležitá věc je, že zatím se sama postarám o hygienu,“ říká Blažena Strachotová.
Prezident Petr Pavel pronáší svůj novoroční projev. Nenavázal tak na svého předchůdce Miloše Zemana, který se snažil obnovit masarykovskou tradici vánočních poselství.
„Sokolové viděli svůj vojenský účel celkem jednoznačně: že se připravují na historickou roli, kdy bude potřeba se vojensky projevit jako český národ,“ líčí historik Petr Roubal.
Státní podnik Vojenské lesy a statky ČR v úterý 3. září slavnostně otevřel zrekonstruovaný lovecký zámeček Tři Trubky v Brdech u Strašic na Rokycansku.
„Opravdu se zamiloval do českého národa. Byl vychovávaný ve velmi striktním prostředí. V Československu objevil radost, zpěv a barvy, což vůbec neznal,“ řekla vnučka generála Maurice Pellého Isabelle.
„Letos jsem si přála ještě nesplnitelnější přání, generála Pavla. Jenže on se mezitím stal prezidentem,“ říká paní Helena a vypráví, jak v šesti letech potkala na zámku v Lánech prezidenta Masaryka.
„Dnes by se o něm řeklo, že je feminista, byť on by to o sobě určitě neřekl. Neměl rád škatulky. Nicméně jeho vztah k ženám byl nekonvenční,“ vysvětluje historik Vojtěch Kessler.
21. prosince 1918 do Československa přijel první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Do funkce byl zvolen v nepřítomnosti. Po čtyřech letech v exilu se vrátil do nové vlasti.
Jakou roli sehráli Slováci při vzniku Československa? A proč by bez nich nejspíš nikdy nevzniklo? Popisuje ve speciálním seriálu ke 105. výročí založení Československa Radiožurnál.
„Lidé vycházeli do ulic, vyvěšovali vlajky. Ale reálně se ještě toho 28. října vlastně ještě nevědělo, co se formálně děje. A situace nebyla jasná ani v Praze,“ popisuje historik.
Jde o texty, které Masaryk napsal mezi lety 1876 a 1937. Celkem jde o více než 15 000 stran textů o náboženství, válkách a revolucích nebo o úvahy nad vztahem Ruska a Evropy.
„Nevyhýbejte se práci, i když jste na školách. Já sám jsem vděčný za to, že jsem byl na řemesle. Jen prací se člověk stává praktickým,“ doporučil prezident Tomáš Garrigue Masaryk dětem v roce 1928.
Sedmasedmdesátiletý Charles Heller se obrátil na ministra spravedlnosti se žádostí o obnovu procesu v Polné. Jeho dědeček byl legálním opatrovníkem odsouzeného Žida Leopolda Hilsnera.
Byzantské misionáře pozval na Moravu tehdejší kníže Rostislav kvůli posílení politické nezávislosti. Cyril a Metoděj po svém příchodu vytvořili nový jazyk kombinující řečtinu a staroslověnštinu.
Mixážní pult, ze kterého znělo volání o pomoc při nacistické okupaci, nebo mikrofon, do kterého mluvil první rozhlasový reportér. To je jen zlomek z tisíců vzácných exponátů, které jsou k vidění.
Posledních pět let procházel architektonický skvost, inspirovaný antickým Řeckem, rozsáhlou rekonstrukcí. Budova dodnes uchovává připomínky na dávné působení českých politiků.