Masarykův postoj k rovnoprávnosti žen byl ve své době neobvyklý, dnes bychom ho nazvali feministou

Vznik Československa přinesl změny také pro ženy, které získaly volební právo. A to jako voličky i kandidátky. Velkým podporovatelem rovnoprávnosti mužů a žen byl první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Svým postojem a názory dokázal ovlivnit smýšlení v celé zemi.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk | Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

„Dnes by se o něm řeklo, že je feminista, byť on by to o sobě určitě neřekl. Neměl rád škatulky a nejrůznější ismy. Nicméně jeho vztah k ženám byl nekonvenční,“ vysvětluje pro Radiožurnál historik Vojtěch Kessler z Historického ústavu Akademie věd.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž o Masarykově přístupu k rovnoprávnosti

Zásadní konturu získal až se seznámením s budoucí manželkou Charlottou. Byla neuvěřitelně oduševnělá, intelektuálně založená, on v ní spatřoval skutečně rovnocenného partnera. Což vlastně tehdy bylo extrémně výjimečné.

S Charlottou Garriguovou se Tomáš Masaryk seznámil v roce 1877. Jeho vyprávění o manželce později zaznamenal v knize Hovory s TGM spisovatel Karel Čapek.

„Byla naprosto nekompromisní a nikdy nelhala. Její pravdivost a nekompromisnost měly veliký výchovný vliv na mne. Dělali jsme všechno spolu, celé naše manželství bylo spoluprací,“ píše se v knize Hovory s Tomášem Guarriguem Masarykem.

3:27

Bez legií by nebylo Československo. Jednotky byly během první světové války Masarykovým trumfem

Číst článek

Nad postavením žen v rodině a veřejném životě se Masaryk zamýšlel už v roce 1907 během přednášek ve Spojených státech: „Já nevidím při bedlivém pozorování života rozdíl mezi rozumovým nadáním muže a ženy a myslím, že žena se hodí pro všecky práce a všecka zaměstnání učená, intelektuální a může být profesorem nebo lékařem.“

Československo a ženská práva

„V roce 1918 v jednom z prvních zákonů bylo vyhlášeno, že ženy získávají volební právo. Aktivní, ale i pasivní. To znamená, jak volit své zástupce, tak ale být voleny kamkoliv, do jakékoliv struktury toho státu. Což je vlastně novum,“ popisuje Vojtěch Kessler.

Co všechno vznik nové republiky přinesl ženám, připomněla v roce 1932 právnička a politička Milada Horáková:

„Ženy nabyly práv politických a občanských ve stejné míře jako muži. Dostaly se ve svých povoláních na různá místa, často velmi zodpovědná a poznaly cenu i povinnost solidarity nejen vzájemné všeženské, ale také stavovské, třídní, národní, státní a všelidské. Ženy vyrovnávají se čím dál tím více v plnění solidarity mužům.“

3:34

105 let od vzniku Československa. Habsburská orlice žbluňkla do Vltavy a byl pokoj, vzpomínal Werich

Číst článek

Cesta k tomu, aby muži začali ženy považovat za rovnocenného partnera, byla ale podle historika Vojtěcha Kesslera dlouhá a náročná.

„A právě v tomhle pracném procesu, který následoval, Masaryk působil jako obrovský vzor. Masaryk byl vnímán jakožto prezident jako nezpochybnitelná autorita ve státu. Pokud by vám Masaryk řekl, že je velký fanda třeba kriketu, tak se národním sportem stává kriket. Ale on byl fanda fotbalu. A to samé platí i u žen,“ popsal historik.

„Kde politika má být vědou, řízením společenského života, kde je mravná, tam se i ženy začínají účastnit politiky,“ píše se v knize Americké přednášky od Masaryka z roku 1929.

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme