Léčitele a pátera Ferdu režim sledoval až do roku 1989. Nikdy ho ale nezlomil, míní historik
Páter František Ferda je spojený hlavně s městem Sušice, vzpomínají na něj s úctou ale i lidé ze všech koutů republiky. Byl totiž nejen kněz i léčitel a jeho pacienty byli jak komunističtí funkcionáři, zdraví bylo i pro ně přednější než ideologie, tak později třeba i Karel Gott, když měl problémy s hlasivkami. Úspěch a popularita pátera ale dovedly až před soud, pak do těžkých kriminálů. Totalitní režim ho totiž pronásledoval čtyři desetiletí.
František Ferda se stal knězem v roce 1939, léta protektorátu strávil ve středních Čechách v Petrovicích na Sedlčansku. Nedaleko bylo cvičiště SS, kde ho mučili nacisti – tehdy ještě netušil, že ho pronásledovat budou i po válce.
Pátera začala Státní bezpečnost (StB) „hlídat“ už rok po převratu (1949) a po zatčení putoval také před soud. Psal se rok 1951, takže šlo o „zvláštní“ soudní jednání – tehdy totiž vrcholily vykonstruované politické procesy proti katolíkům.
V údajné protistátní skupině tak vedle sebe stáli lidé, kteří se téměř neznali. „Obžaloba je vinila z úmyslu svrhnout komunistický režim,“ popisuje historik Lukáš Kopecký s tím, že tehdy pro obvinění stačilo velmi málo.
I to, že farář Ferda opakovaně přečetl pastýřský list svého nadřízeného biskupa Berana – ten tedy varoval před tzv. Katolickou akcí, což byli katolíci kolaborující s komunisty. „Přičetli mu i to, že znal děkana Františka Bučila nebo bohoslovce Pilíka,“ doplňuje historik.
14 let vězení
Františka Ferdu čekalo podle rozsudku 14 let vězení, také dostal vysokou pokutu a byl zbaven občanských práv, stejně jako možnosti vykonávat kněžské povolání.
Poprava vychovatelky v Terezíně, komunistický lágr i odsouzení rodiče. Tři pamětníci vyprávěli školákům
Číst článek
Prošel věznicemi v Ostravě, Opavě, Mírově, Ostrově nad Ohří – zde pracoval na uranu, pražské Pankráci a pak skončil jako brusič skla ve Valticích.
V roce 1960 přišla prezidentská amnestie, takže se po devíti letech dostal na svobodu.
Někdy v té době páter Ferda řekl: „Oni si myslí, že nám udělali kdoví jakou milost, když nás propustili. Ale pustit nás museli, protože je Pán Bůh přinutil. Stejně tak je brzy přinutí, aby vůbec odtáhli z moci.“
Komunistům se tak nejen nepodařilo jeho „převýchova“, nedočkali se od faráře Ferdy ani nějakého vděku. Jeho následující léta na svobodě ale jednoduchá nebyla.
„Propuštění političtí vězni těžko hledali zaměstnání – a Ferda byl navíc kněz katolický. Proto mohl působit pouze v plzeňském pivovaru, kde válel sudy. Až po dalších deseti letech získal státní souhlas v domově řeholnic. Až v roce 1978 mu byla povolena farnost v Sušici,“ popisuje historik Kopecký.
Symbol naděje i nacistické přetvářky před Červeným křížem. Opera Brundibár slaví 80 let od premiéry
Číst článek
Popularita kněze a léčitele byla nejen na Sušicku ohromná. Před domem stály od rána davy lidí z celé republiky. I proto komunistům František Ferda „vadil“.
„Dokonce na něj StB vedla svazek s krycím jménem Felčar, a to až do roku 1986. Dnes nevíme, co v něm bylo, protože byl skartován. Páter Ferda byl ale v hledáčku až do konce totalitního režimu – ani vlastně nevíme, nakolik ,šli‘ estébáci po něm samotným, nebo je spíš zajímali ti, kteří za ním chodili,“ popisuje historik.
Kněz a léčitel František Ferda se dožil pádu režimu, zemřel ale v červenci 1991.
Na otázku, jestli proslulého léčitele Ferdu totalitní režim pronásledoval, historik Kopecký odpovídá: „Na devět let ho zavřeli do tvrdých komunistických kriminálů, nesměl vykonávat kněžskou činnost a pak ho ještě sledovali, takže byl celých 40 let totality perlustrován. Přesto na něj lidé dodnes s úctou vzpomínají a v domácnostech oprašují Ferdovy recepty a rady.“
Více si poslechněte v audioáznamu, připravila Ivana Chmel Denčevová.
