Brutální mučení snášel Toufar zhruba měsíc. S jeho smrtí komunisté nepočítali, chtěli v politickém procesu odradit lidi, aby se hlásili k víře, míní církevní historik z Univerzity Karlovy Marek Šmíd.
Člověk nemusí být historik, aby věděl, že zbavovat se členů, kteří nějakým způsobem narušují dogma, mají komunisté takříkajíc v genech. Mnohdy přitom vyloučení ze strany mělo drastické souvislosti.
Mluvčí KSČM Roman Roun informoval, že členství Jiřího Dolejše ve čtvrtek ukončil výkonný výbor „pro jednání, které je neslučitelné s programem a stanovami strany“.
Pavel Ciesar skončil v šedesátých letech dvakrát ve vězení a jednou ve vazbě. Snažil se přitom jen dostat do Velké Británie za otcem, bývalým letcem RAF. Komunisti mu to ale nechtěli dovolit.
Když v roce 1948 vyhlásili v Sovětském svazu Stalinův plán na přetvoření přírody, bylo vcelku jasné, že stejně se zachovají i českoslovenští komunisté.
Jen před pár týdny KSČM zveřejnila jedenáct programových cílů, mezi nimiž nechybí ani vystoupení České republiky z NATO. A je dost šílená představa, že sociální demokraté budou mlčky přihlížet.
„Stěžovatelé zcela v duchu komunistické propagandistické doktríny podřídili pravdu ideologickým účelům, a to s cílem šíření sympatií k bývalému Sovětskému svazu,“ stojí v usnesení.
Česko si připomíná 35 let od znovunabytí svobody. Křehkost demokracie ilustruje i příběh profesorky, intelektuálky a disidentky Růženy Vackové, ženy generace a formátu Milady Horákové.
Politolog Lubomír Kopeček uvedl, že je volba Jany Maláčové volbou v zoufalé situaci. Podpora Sociální demokracie totiž od sněmovních voleb roku 2021, kdy vypadla ze Sněmovny, setrvale klesá.
Na svět přišla jen několik týdnů před vypuknutím Slovenského národního povstání. Na rozdíl od mnoha jiných novorozenců to v jejím případě znamenalo velmi tenkou hranici mezi životem a smrtí.
Nejstarší byl otec Karel (ročník 1920), nejmladší vnučka Claudie (1965). Chtěli do Rakouska, avšak nebyli svobodní občané, nýbrž obyvatelé komunistického státu, který jim sebral pasy.
„Když jsme začínali, neměli jsme žádný ledový palác, není tady zima, nic takového, a přesto je u nás hokej fenoménem,“ popisuje hokejový historik Tomáš Kučera.
Krátké období, kdy neexistovala cenzura a knihy a časopisy svobodně vycházely, bylo v období pražského jara. Po okupaci Československa v srpnu 1968 se situace zásadně změnila.
Hudební program vzpomínkové Undergroundové pouti v českobudějovickém klubu Fabrika nabídl také koncerty kapel Umělá hmota, Universal Underground a Plastic People of the Universe.
Ani jeden ze sedmi neprávem vězněných lidí z Viestova blízkého okolí se rehabilitačního verdiktu nedožil. „Je to přesto symbolické gesto, které jim vrací čest,“ vysvětluje historik Štambera.
Pátera začala Státní bezpečnost (StB) „hlídat“ už rok po převratu (1949) a po zatčení putoval také před soud. Psal se rok 1951, takže šlo o „zvláštní“ soudní jednání.
Po únorovém převratu 1948 se naplno dostala do veřejného prostoru i žena v pojetí komunistickém, tedy „v pokrokovější variantě ženství´, což představovalo plné zařazení do pracovního procesu.
Jan Šinogl vytvořil pro svou ženu Drahomíru úkryt ve velkých akumulačních kamnech. StB ji tak nenašla. A aby se vyhnula zatčení, dorazila na vyšetření o těhotenství v přestrojení za starou ženu.
Ve vykonstruovaném procesu bylo obžalováno celkem 13 lidí. Spolu s Horákovou komunisté v pankrácké věznici 27. června 1950 popravili oběšením i Jana Buchala, Oldřicha Pecla a Záviše Kalandru.
Alexeji Čepičkovi se podařilo stát se oblíbencem sovětského vůdce Josifa Stalina, který ho považoval za budoucnost Československa. Poté, co Stalin zemřel, ale upadl Čepička v Moskvě do nemilosti.
KSČM svolala na pražském Malostranském náměstí demonstraci proti česko-americké smlouvě o obranné spolupráci, kterou podepsala minulý týden ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Komunisté, kteří v minulých sněmovních volbách propadli a nemají zastoupení ani v horní parlamentní komoře, se sešli u desky připomínající první dělnickou oslavu 1. máje v Praze v roce 1890.
„Oba Prchalové jsou obrazem doby, ve které působili. Doby, kdy bylo v zájmu strany dovoleno dělat provokace, používat násilí,“ říká historik Jan Kalous.
„Odmítáme se vší rozhodností snižující a urážlivé výroky ministra informací Václava Kopeckého o úrovni a ceně vysokoškolského studia,“ stálo v prohlášení, které podepsal Vladimír Peška.
