8 hodin spánku, 4 fyzických aktivit, maximálně 6 hodin sezení. Vědci popsali ideální den pro zdraví
Nový australský výzkum sestavil ideální den, do kterého se vejdou všechny aktivity, které udržují člověka ve zdravé kondici. Studie se věnuje celému dni, hodině po hodině, a zkoumá aktivity, které snižují riziko kardiometabolických onemocnění, mezi které patří například nemoci srdce, cukrovka nebo chronické onemocnění ledvin, píše web Radia Wave s odkazem na server ABC news.
Studie vědců ze Swinburnovy univerzity v australském Melbourne analyzovala více než 2 000 lidí, přičemž 684 z nich mělo cukrovku druhého typu. Teď vyšla ve vědeckém časopise Diabetologica a informuje o ní web australské veřejnoprávní stanice ABC.
26:30
Jsme rozmazlení. Péči o zdraví zanedbáváme, zdůrazňuje gerontoložka Holmerová
Číst článek
Když vědci porovnali výsledky jednotlivých účastníků, zjistili, že ti nejzdravější z nich měli den rozplánovaný zhruba takto: spali 8 hodin a 20 minut, sezením strávili 6 hodin a fyzickým aktivitám věnovali 4 hodiny a 20 minut. Fyzické aktivity vědci rozdělili na dvě kategorie. Lehké a středně těžké až těžké.
Ideálně by se lidé měli věnovat oběma kategoriím stejně. Mezi tu lehkou zátěž patří například pomalejší chůze nebo domácí práce. Do druhé kategorie patří svižná chůze, běh nebo náročné aktivity jako práce s lopatou.
Zajímavé podle serveru ABC je, že většina lidí se hýbe jenom polovinu doporučené doby, i když si myslí, že se hýbe dostatečně.
22:15
Jaro a sport? Amatérští sportovci mohou mít podle kardiologů s proměnlivým počasím velké problémy
Číst článek
Doporučená doby pohybu a dalších aktivit neplatí pro všechny stejně. Liší se podle toho, jestli se jedná o dospělé nebo děti.
Podle studie není pro děti škodlivé, když sedí déle, klidně i třeba přes 9 hodin. Děti ale taky potřebují více spánku, a to zhruba 10 a půl hodiny. A také u dětí nevadí, když se hýbou méně než dospělí.
30 minut pohybu denně
I pro fungování lidského mozku je fyzická aktivita důležitá. Podle Národního zdravotnického informačního portálu je tělesná aktivita jedním ze základních pilířů zdravého života.
Dostatek pohybu, který Světová zdravotnická organizace odhaduje na minimálně 30 minut denně, má taky vliv na to, jestli člověka postihne deprese nebo demence.
Jenže pokud jde například o chování studentů, akademiků nebo lidí, kteří chtějí zlepšit svoje kognitivní schopnosti, tak je podle vědců logické, že tito lidé budou muset sezením strávit více času.
Vědci zdůrazňují, že fyzickou aktivitu není dobré provozovat na úkor spánku. To naopak může být škodlivé pro lidi například s úzkostmi nebo depresemi.
Jak to stihnout?
Pro většinu lidí je ale nemožné zvládnout vše v jednom dni. Podle Dot Dumuidové z Univerzity v Jižní Austrálii, která výzkumníkům poskytla část dat, to zvládne jenom hrstka lidí, kteří na to mají čas.
Věda pro děti: Měl by člověk opravdu ujít 10 000 kroků denně?
Číst článek
Záleží taky na tom, kde bydlí, což se odráží například na tom, kolik času stráví dojížděním do školy nebo do práce.
Mnoho lidí zase může limitovat nedostatek peněz nebo zdravotní stav. Studie navíc nebere v potaz například čas na přátele.
Podle vědců je tak pro většinu lidí nemožné, aby jeden den obsahoval všechny ideální aktivity, díky kterým budeme zdraví. Udržitelnější je, když si jednotlivé aktivity rozplánujeme na víc dní, dodává Dumuidová z australské univerzity.
