Při zkoumání mečů pomohl archeologům rentgen. Odhalil to, co nebylo okem viditelné
Archeologové stále častěji využívají ve své práci moderní technologie. To, co není pouhým okem vidět, jim pomáhá odhalit třeba rentgen nebo počítačová tomografie. Využili je také odborníci z Archeologických ústavů Akademie Věd a Národního muzea při svém ojedinělém výzkumu středověkých mečů.
Archeologové v restaurátorských laboratořích rozbalili zbraň z přelomu 9. a 10. století z jižní Moravy.
Při zkoumání mečů pomohl archeologům rentgen. Odhalil to, co nebylo okem viditelné
„Meč byl velmi pravděpodobně uložen do hrobu ještě před pádem Velké Moravy. Na tehdejší dobu je to průměrně až lehce podprůměrně zachovalá zbraň. V hrobech panovaly většinou specifické podmínky, které nepřály zachování železa,“ vysvětluje pro Radiožurnál Jiří Košta z Národního muzea.
Meč je celý černý. „To je výsledek konzervace. Musíte odstranit vrstvy aktivní koroze, aby zbraň neprokorodovávala dál do hloubky. Napouští se to různými materiály,“ doplňuje.
Jiří Hošek z archeologického ústavu pokládá v rukavicích meč do rentgenu. Během pár vteřin vidí na obrazovce rentgenový snímek, který dokáže odhalit i to, co není okem viditelné – kovářské postupy nebo výzdobu pod korozí.
„Ve chvíli, kdy máme zbraň, jako je tato, kde bylo korozní napadení poměrně vysoké, tak musíme poctivě projet celou čepel, každou část si detailně prohlédnout. Jestli tam uvidíme nějaké náznaky vzorování,“ přibližuje.
A Košta ukazuje: „Vidíte strukturu čar, které směřují šikmo jedním směrem a šikmo opačným směrem. A potom třetí takovou strukturu. To už je poměrně jednoznačný důkaz, že na meč byl aplikován takzvaný trojřadý damask.“
3D model
Ještě daleko větší možnosti dává archeologům počítačová tomografie, kdy se jednotlivé rentgenové snímky propojí do virtuálního 3D modelu. „Bývá to zpravidla několik set snímků, minimálně se jich používá 200,“ popisuje Hošek.
49:23
‚Řada tovaryšů za lepším životem vůbec nedošla.‘ Jaké to bylo žít jako poddaný, popisuje etnolog Šimša
Číst článek
Díky tomografii se jim podařilo odhalit velice mimořádný exemplář. Předtím nikdo netušil, že raně středověký meč, který je už léta ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy, má na sobě vzácný nápis.
„To je označení někoho, kdo meč vykoval nebo spíš garantoval jeho výrobu. A předtím je trojice znaků, kterou čteme jako abo, což je zkratka francouzského jména Adalbert,“ nastiňuje.
Na druhém počítači vidíme 3D model části meče. „Tady se dostáváme na druhý okraj čepele. A vidíme, že od samého začátku už je aplikován nápis. Toto by bylo písmeno A, tady by bylo písmeno B,“ ukazuje černě zbarvená písmena na bílém podkladu.
Nápis rekonstruovali archeologové několik dní. „Je to způsobeno tím, že meč není zcela rovný, čepel je po celé délce mírně pokřivená. A proto také se nám to tak špatně čte.“
Ve svém výzkumu odborníci popsali 430 středověkých mečů nalezených na českém území.
