Vnímání české národní identity podle historiků zase ovlivnily třeba rukopisy královédvorský a zelenohorský. Národ věřil, že jsou staré až tisíc let. Ve skutečnosti jsou ale z 19. století.
V Českém ráji je řada statků, některé dodnes hospodařící, jiné rekreační. V jednom ve Skalanech nedaleko Vyskře už 35 let vznikají výrobky z kůže, tak, jak tomu bylo ve středověku.
Více než stometrová tapiserie Apokalypsy ze 14. století je svého druhu největší na světě. I proto je zapsaná na seznam kulturního dědictví UNESCO. Ovšem 18. století málem nepřežila.
V uličkách středoukrajinské Umaně tančí, zpívají a radují se tisíce chasidů. Podobně to určitě vypadalo i ve středověku, kdy tady chasidští Židé tvořili většinové obyvatelstvo.
Tartárie má být obří impérium a vyspělá civilizace, kterou elity mažou z map. Historička Kolenovská ale vyvrací argumenty a připomíná, že o bájné říši nemáme žádné doklady kromě konspiračního videa.
Ze svahu u letiště v Brně-Medlánkách už vykukují špičky zelených sazenic vinné révy. Místní se tam v sobotu sešli na obecní brigádě, rozhodli se obnovit vinohrad, který zanikl v půlce 19. století.
Letošní ročník festivalu nabídl několik světových unikátů: největší husitskou festivalovou vozovou hradbu nebo nedělní noční dobývací bitvu, ve které létají ohnivé střely.
„Z pohledu 21. století to zní nepochopitelně, ale v té době byl panovník skutečně pánem židů. Židé patřili přímo královské pokladně. Panovník mohl na jejich majetek sáhnout v podstatě kdykoliv.“
Madona na andělském trůnu z Havraně od Mistra Bečovské Madony je unikátní socha ze 14. století. Aktuálně se nachází ve sbírkách Národní galerie Praha. Její původ odhalují výzumníci pomocí CT.
Archeologové stále častěji využívají ve své práci moderní technologie. To, co není pouhým okem vidět, jim pomáhá odhalit třeba rentgen nebo počítačová tomografie.
Sucho na Nechranické přehradě pomohlo archeologům nově odhalit 64 hrobů z 12. století. Ze dna už vyzvedli za dobu, kdy na místě pracují, přes 170 koster lidí ze středověku.
Průnik do městské společnosti byl svým způsobem nutný. „Historici předpokládají, že možnosti reprodukce města z vlastních zdrojů byly po celý středověk i novověk dost omezené,“ říká etnolog.
Stovky stříbrných pražských grošů ze 14. století vyhrabala u Ústí na Vsetínsku fenka. Majitel zvířete cenný archeologický nález odevzdal, nyní jej zkoumají odborníci Muzea regionu Valašsko.
Jaká byla naše nejstarší světice a co o její pozemské pouti dnes víme? Zatímco ve všeobecném povědomí s ní máme spojenou hlavně její násilnou smrt, za pozornost jistě stojí i Ludmilin život.
Podle Evy Doležalové z Historického ústavu Akademie věd je pověst o založení Benátek stejně blízká historické pravdě jako legenda o Libušině proroctví o založení Prahy.
Už víc než šest měsíců bojuje Česko s pandemií koronaviru. Přestože se údaje o nově nakažených v posledních dnech zhoršují, někteří lidé odmítají dodržovat nařízení vlády a nosit roušky.
V Úštěku na Litoměřicku teď můžou lidi na nádvoří městského hradu pozorovat při práci archeology. Město má s hradem velké plány, musí však nejprve dokončit rekonstrukci.
„Měli jsme pevný program, zajištěné účinkující a návštěvy. To všechno bylo v lednu připraveno a pak přišel koronavirus,“ vysvětluje Jan Kalivoda, předseda společnosti Husova muzea v Praze.
Dobrovolník z řad diváků dostal za úkol vystřelit podle instrukcí nad figuranta, jenž měl předstírat zásah a padnout k zemi. Papírová vycpávka jej však skutečně zasáhla do čela.
„Měla by tu vzniknout jakási iluze středověké vesničky. Budou tu dva menší celky," říká autor koncepce Škabrada. Součástí skanzenu bude i interaktivní expozice.
Ondřej Slačálek otevřel středověký kemp před třemi měsíci. Od té doby má téměř stále plno a rezervované jsou termíny až do půlky října. K areálu patří také tvrz, pivovar nebo třeba středověká krčma.
Podzemí břeclavského zámku pod vrstvou hlíny skrývalo nebývale zachovalé pozůstatky středověké hradby. Původní dřevěný val mohl být až osm metrů vysoký. Podle archeologů jde o mimořádný nález.