Konečná chce sjednotit levici, její Stačilo! se vydalo Ficovou cestou a buduje ‚vlasteneckou alternativu‘
Doba velkého soupeření pravicové ODS s levicovou ČSSD je dávno pryč. Letošní eurovolby ale v jednom aspektu daly na toto období vzpomenout, uspěly v nich jasně pravicoví Motoristé a levicová koalice Stačilo! Právě subjekt vedený KSČM ale zahrnuje i „vlastenecké“ či národně konzervativní proudy. V situaci, kdy je tradiční levice v krizi, jde o vyzkoušenou cestu, která sklízí úspěch například na Slovensku.
V posledních letech se z české politiky viditelně vytratil pravolevý spor. To se potvrdilo i v loňském projektu Stranický kompas iROZHLAS.cz, který ukázal, že strany zastoupené ve Sněmovně už dělení na pravici a levici často považují za zastaralé a mnohem důležitější je pro ně vymezit se na konzervativně-liberální ose nebo se dělí na tradicionalisty a progresivisty.
Velké opoziční přeskupení? Eurovolby odstartovaly konkurz na budoucí nevěstu pro Babišovo ANO
Číst článek
V letošních eurovolbách však dohromady 20 procent dostaly dvě mimoparlamentní koalice, z nichž jedna je otevřeně levicová a druhá má výraznou pravicovou stopu.
Stačilo! je postavené na infrastruktuře KSČM a vede jej šéfka komunistické strany Kateřina Konečná, kterou doplňují menší subjekty a jednotlivé osobnosti.
Druhou koalici tvoří jednak jasně pravicoví Motoristé sobě, kteří se dokonce nezříkají nálepky „ODS revival“ a odkazují se k jejímu zakladateli Václavu Klausovi, a jednak Přísaha Róberta Šlachty, jež se sama označuje za středovou stranu definovanou jako „spravedlivý střed“.
Kandidátku jako lídr vedl velký pravičák Filip Turek, ideologický mix ale doplnil na třetím místě i exministr kultury z ČSSD Antonín Staněk.
Oběma zmíněným koalicím by posílení pravolevých sporů jen vyhovovalo. „Pravolevý souboj bude samozřejmě nabírat na síle, už jen kvůli tomu, že nejbohatší dále bohatnou a zbytek obyvatelstva chudne. Ostatní dělící linie, jako konzervativci vs. liberálové nebo tradicionalisté vs. progresivisté jsou ale nyní také přítomné,“ popsala Konečná pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
Předsedkyně KSČM mluví o Stačilo! jako o jediné levicové či levicově vlastenecké alternativě: „Ukázalo se, že lidí, kteří jsou nespokojení s vládní politikou, necítí se současnou vládou reprezentováni a hledají levicovou alternativu, je celý zástup a Stačilo! je pro ně nyní jedinou skutečně levicovou relevantní politickou silou.“
Podle ředitele agentury Ipsos Michala Kormaňáka jsou lidé v Česku relativně levicově zaměření, zároveň o sobě ale málokdo řekne, že je levičák.
Turek získal nejmladší voliče, Konečná luxovala hlasy SPD. Lidi touží po lídrech, popisuje analytik
Číst článek
„Největší procento lidí o sobě říká, že jsou ve středu, potom je zhruba třetina lidí, která o sobě říká, že jsou pravičáci, a nějakých dneska 10–12 procent, kteří říkají, že jsou levicově orientovaní. Volí hlavně lídry,“ popsal ve Vinohradské 12.
Ke tlumení pravolevého dělení začalo docházet s úpadkem dvou hlavních pilířů tuzemské stranické politiky ODS a ČSSD a vyvrcholilo sněmovními volbami 2017. V nich se stalo dominantní politickou silou hnutí ANO, které se dokázalo od dřívějšího apelu na zklamané voliče pravicových stran přeorientovat na podporovatele levicových subjektů.
Dnes o sobě ANO mluví jako o catch-all party, že oslovuje všechny sociodemografické skupiny. Jeho orientace spíše na levicovějšího voliče ale odpovídá i tomu, že se až dosud otevřeně levicovým subjektům nedaří, zatímco na druhé straně spektra je silná středopravá koalice Spolu.
Levicové Spolu?
Konečná na projektu sjednocení „levicově vlastenecké opozice“ pracuje od loňského roku. Když na začátku prosince koalici Stačilo! komunisté oznamovali, lákali na představení „opozičního Spolu“.
Jako o čistě levicové síle se o Stačilo! však mluvit nedá. Kromě členů KSČM ji tvoří dvě spíše národněkonzervativní či národovecké strany SD-SN a ČSNS. Neúspěšně Konečná jednala ještě se SOCDEM, Jiřím Paroubkem a jeho ČSSD, Jindřichem Rajchlem a jeho PRO nebo Ladislavem Vrabelem.
Byť se na první pohled nemusí zdát logické, jak může mít KSČM nejblíže k národoveckým stranám na konzervativní krajní pravici, podle odborníka na kraje politického spektra Jana Charváta je to tím, že už dnes její politika dávno nestojí na marxismu a třídním boji.
„KSČM je konzervativní, nacionalistická, autoritářská, proruská a protisystémová. Levicovost v ní zbyla v ekonomické oblasti, tu už ale nevnímají jako klíčovou. Hodně akcentují i boj proti globalismu, což lze chápat i jako návrat k nacionalismu,“ vyjmenoval, v čem všem se komunisté s národněkonzervativními radikály shodnou.
Podle dat Ipsosu si voliči vybírali koalici Stačilo! především kvůli osobě její lídryně. „Nejsem si jistý, jak moc to voliči rozlišovali a jestli si vůbec uvědomili přítomnost těch ostatních menších stran. Troufám si tvrdit, že je úplně jedno, jaké další menší strany by na evropské kandidátce byly, protože tento úspěch na sebe vzala Kateřina Konečná,“ popsal Kormaňák.
‚Noví populisté‘ Turek a Konečná bodovali na hranicích krajů a u lidí se základním vzděláním, ukazují data
Číst článek
„Kateřina Konečná možná bude mít ambici sjednotit levici jako takovou, ale lidem je ideologie dneska už trošku jedno. Nějakým způsobem v ní žijí, část lidí má názor na to, že chce nižší daně, část chce progresivní daně, ale žijeme v tom spíš my, komentátoři, analytici, politici, politologové. Lidé řeší pragmatické věci, které jim nabízejí lídři,“ domnívá se ředitel Ipsos.
Potvrzují to i data, která ukazují, že Stačilo! kromě levicových voličů ve velkém čerpalo i z voličských základen SPD nebo ANO. K tomu jim pomohl právě i apel na vlastenectví.
Do krajů i do Sněmovny
Projekt Stačilo!, který se osvědčil v eurovolbách, bude pokračovat i v zářijových krajských volbách. A pokud nedopadnou úplným průšvihem, tak i ve sněmovních volbách na podzim 2025, jimiž aktuální kaskáda trojího typu voleb vyvrcholí.
Je pravděpodobné, že se Konečná koalici Stačilo! pokusí ještě rozšířit a skutečně přijít s „levicovým Spolu“. Proto by na kandidátku chtěla získat i SOCDEM, která jde od porážky k porážce a nemá příliš optimistické vyhlídky na to, že by se dostala do Sněmovny sama.
Konečná se nyní ke sněmovním volbám nechce příliš vyjadřovat, soustředí se na sestavování kandidátek pro krajské volby. „Ke sněmovním volbám jsou zatím všechny cesty otevřené. Budeme dělat maximum, aby žádný hlas levice nepropadl,“ říká.
Hamáček odchází ze SOCDEM. Vedení strany zkritizoval za nedostatek sebereflexe po eurovolbách
Číst článek
Se SOCDEM v tomto případě počítat příliš nelze, současné stranické vedení v čele s předsedou Michalem Šmardou pokukuje spíše po jiných, liberálnějších partnerech, než je Konečná. Té vyčítají to, že v koalici Stačilo! má krajně pravicové partnery. Po zářijových krajských volbách by tento směr měl říjnový sjezd SOCDEM buď potvrdit, nebo dojde ve straně rok před sněmovními volbami k dalším otřesům.
Fico jako vzor
Spojování tradičně levicových proudů s těmi označovanými za „vlastenecké“ a národněkonzervativní je úspěšnou strategií i jinde.
Spouštěčem tohoto trendu bylo postupné pronikání progresivních témat do tradiční levicové agendy. „To levicové spektrum rozštěpilo na dva tábory a zároveň to umožnilo úspěch radikální pravice, která se vůči progresivním tématům taktéž vymezuje,“ popsal Aleš Michal z Institutu politologických studií FSV UK.
„Vidíme, že se na levici spojuje nacionalistická antiimigrační linie spolu s levicovými narativy (v českém případě právě koalice Stačilo!, v německém nová strana Sahry Wagenknechtové). V Česku a Německu vidíme, že se některé levicové proudy odmítají smířit s tím, že bude levice navždy spojená se zelenou politikou a progresivními programovými prvky,“ doplnil politolog Michal.
Turek byl pro voliče věrohodný macho lídr a Konečná geniálně skryla značku KSČM, hodnotí politolog
Číst článek
Zároveň upozornil, že podhoubí pro úspěch Stačilo! vznikalo dlouhodobě. KSČM totiž byla oproti ostatním komunistickým stranám v regionu vždy výrazně více nacionalistická, což se projevovalo v odmítavém přístupu k migraci nebo nacionalistickou rétorikou vůči sudetským Němcům, a progresivní směr v ní nikdy nepřevážil. Proběhlé eurovolby tyto trendy dále zvýraznily.
Když se omezíme na region střední Evropy, zdejší sociálnědemokratické strany přestaly voličům stačit. Zatímco česká, maďarská, německá či polská tradiční levice je v krizi, hegemon tohoto politického prostoru na Slovensku vzkvétá.
Robert Fico se svou stranou Směr totiž před časem oddriftoval ke kraji politického spektra, zradikalizoval se a k levicovému ekonomickému programu otevřeně přidal nacionalistický apel a odpor proti liberalismu a progresivismu. Ostatně právě Směr byl původním vzorem pro celou koalici Stačilo!
