Územní zisky koalice Stačilo! | Zdroj: iROZHLAS.cz
Kde uspěli Turek a Konečná? ‚Noví populisté‘ mobilizovali v krajských zákoutích a u lidí se základním vzděláním
Liberální voliči nezůstali doma, volby do Evropského parlamentu rozhodla ale účast těch, kteří k eurovolbám v Česku tradičně nechodí. V oblastech mimo tradiční centra mobilizovaly voliče nové populistické subjekty Přísaha a Motoristé a koalice Stačilo! vedené lídry Filipem Turkem a Kateřinou Konečnou. A hlavně jejich povedené kampaně tak zapříčinily nárůst volební účasti o osm procentních bodů.
Vyberte okrsek v mapě.
„Ze srovnávací mapy mezi výsledkem voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 a nyní jasně vyplývá, že zatímco před pěti lety se ve velkém mobilizovala velká města proti Miloši Zemanovi a Andreji Babišovi (ANO), kteří tehdy vládli, letos to bylo dost jinak,“ popisuje pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál politolog Jakub Lysek z Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého.
Letošní eurovolby takovou protivládní mobilizací či jak se rádo zmiňuje „referendem o vládě“ tak úplně nebyly. Nelichotivé vysvědčení totiž nezískaly jen vládní strany, ale i sněmovní opozice, především SPD. Za vítěze lze kromě prvního ANO jednoznačně považovat mimoparlamentní Přísahu s Motoristy a koalici Stačilo! vedenou komunisty.
„Takřka všechny sněmovní subjekty procentuálně ztratily, pokud by se ale pro podporu Přísahy a Motoristů a koalice Stačilo! nemobilizoval segment lidí z menších měst a venkova na vnitřních hranicích krajů, tak by volby mohly dopadnout dost podobně jako před pěti lety,“ popisuje Lysek, který se zabývá datovou analýzou, lokální a regionální politikou a volebním chováním.
Letos volilo 36,5 procenta Čechů, což je dosud v eurovolbách jednoznačně nejvíce. Před pěti lety to bylo 28,7 procenta. A k největším nárůstům v účasti došlo právě u zmiňovaných oblastí, které by šlo označit za vnitřní periferie. Jde o oblasti, které leží mezi krajskými městy na hranicích krajů.
Obecně se jako periferie označují území s nedostatečnou dopravní a infrastrukturní dostupností, kam je často obtížnější z center „dohlédnout“.
„Tyto regiony se letos výrazně mobilizovaly, tamní zvýšená účast jednoznačně souvisí s volební podporou hlavně Přísahy a Motoristů a koalice Stačilo! Z toho lze jednoznačně usuzovat, že právě toto stojí za úspěchem těchto dvou nových populistických a neokoukaných subjektů,“ vysvětluje Lysek.
Přísaha a Motoristé výrazně bodovali na Mladoboleslavsku a na Rychnovsku ve východních Čechách, kde jsou závody Škody Auto. Nadproporční zisky zaznamenali i na pomezí Jihočeského a Plzeňského kraje nebo na jihu Moravy kolem Pohořelic, kde žije předseda Přísahy Róbert Šlachta.
Koalice Stačilo! pak masivně bodovala na Moravě a ve Slezsku. Kandidátka vedená komunisty nadprůměrně bodovala na Jesenicku, Bruntálsku, Novojičínsku i na Hané. Severozápadní Čechy zůstaly baštou hnutí ANO.
V těchto oblastech pak nové populistické subjekty podle dat uspěly primárně u lidí se základním vzděláním, jejichž volební mobilizace byla letos výrazně nadprůměrná.
„Nečekal jsem, že vyjde základní vzdělání jako tak silný prediktor. Čekal jsem spíš exekuce nebo nezaměstnanost, ty tam ale paradoxně tolik nevychází,“ doplňuje ke svým modelům politolog Lysek.
Přestože zvláště lídr Přísahy a Motoristů budil sympatie u velké části tradičních nevoličů nebo prvovoličů, podle politologa Lyska nakonec k eurovolbám přišli spíše voliči, kteří chodí i k jiným typům voleb.
„Letos k eurovolbám nejspíš přišel volič, který pravidelně chodí ke sněmovním volbám, k těm evropským ale ne, pokud ho něco nezvedne. Letos ho ale zvedly dva hlavní kampaňové momenty: migrace a Green Deal,“ říká Lysek s tím, že zatímco boj proti elektromobilitě a zákazu spalovacích motorů je deviza Filipa Turka, boj proti nelegální migraci nahrál komunistce Kateřině Konečné.
Související témata: Kateřina Konečná, Filip Turek, Motoristé Sobě, Volby do Evropského parlamentu 2024, Přísaha a Motoristé, Stačilo!, eurovolby 2024, eurovolby, kraje, základní vzdělání
