Politolog: Volby ukázaly obrat v náladě Evropanů. Místo Zelené dohody jsou tématem válka a energetika
Nejvíc posílí v Evropském parlamentu krajní pravice, která zvítězila například ve Francii. Před pěti lety naopak volby ovládly strany s ekologickým nábojem. „Máme tu obrat nálady napříč Evropou,“ hodnotí v pořadu Jak to vidí... na Dvojce politolog Lubomír Kopeček. „Řeší se jiná témata, zejména dopady energetické krize a války na Ukrajině, spojené s problematikou obrany a bezpečnosti. Ekologické záležitosti a oslabení Zelených je tedy přirozené.“
Ze všech skupin v Evropském parlamentu si po volbách nejvíc pohoršila frakce Zelených. Ta výrazně posílila po minulých eurovolbách v roce 2019. „Tehdy to hodně souviselo s debatou o klimatické krizi a záležitostmi jako Zelená dohoda a podobně. Vzestup Zelených tehdy hodně reflektoval atmosféru,“ hodnotí v pořadu Jak to vidí... na Dvojce politolog Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček.
Host: politolog z brněnské Masarykovy univerzity a Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik. Moderuje Zita Senková
Aktuální volby ale ukázaly změnu v atmosféře napříč Evropou. „Máme tu obrat nálady napříč Evropou,“ upozorňuje Kopeček, který působí také v Národním institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI), a jmenuje:
„Řeší se jiná témata, zejména dopady energetické krize a války na Ukrajině, spojené s problematikou obrany a bezpečnosti. Ekologické záležitosti a oslabení Zelených je tedy přirozené a odpovídá tomu i vzestup krajní pravice.“
Macronova sázka
Zemí, kde krajní pravice výrazně bodovala, je například Francie. Národní sdružení Marine Le Penové tam získalo 31,5 procenta hlasů, naopak koalice podporující prezidenta Emmanuela Macrona jen 14,5 procenta.
Ponížení, píší ve Francii k Macronově porážce. Ten oznámil rozpuštění parlamentu a vypsání voleb
Číst článek
Macron krátce po oznámení výsledků voleb rozhodl o rozpuštění Národního shromáždění a o předčasných volbách.
„Ty budou zhruba za tři až čtyři týdny,“ připomíná politolog Kopeček. „To je poměrně brzo. Může to fungovat jako nátlakový prostředek, který umožní vládním silám uspět, protože se do té doby nedokáže opozice domluvit.“
„Jít do něčeho takového po volbách, které jsou v zásadě druhořadé, je určitě překvapivé. Prezident Macron zřejmě spoléhá na to, že voliči budou národním volbám přikládat jiný význam než volbám evropským. Je otázka, jestli tato jeho sázka vyjde,“ pokračuje politolog.
Naráží tím na to, že francouzský volební systém umožňuje v druhém kole spojování sil. „A je otázka, jestli budou voliči pravice opravdu ochotní ve druhém kole podpořit krajní pravici. To je záležitost, která je podle mě hodně sporná a otevřená,“ soudí Kopeček s tím, že právě na to podle něj prezident Macron sází.
Směr a Progresivní Slovensko
Opozice ovládla volby do Evropského parlamentu také na Slovensku, strana Progresivní Slovensko tam porazila vládní stranu Směr a získala nad ním o jedno křeslo navíc, tedy šest. Další křesla si rozdělily Republika, Hlas a KDH.
„Atentát na premiéra Roberta Fica určitě pomohl straně Směr k lepšímu výsledku, než by pravděpodobně měla,“ soudí politolog Kopeček.
Progresivní Slovensko porazilo v eurovolbách vládní Směr, získalo o křeslo víc. Účast byla rekordní
Číst článek
„Podle mě se zjevně někteří voliči podporující současnou vládu a volící jiné vládní strany mohly přelít právě ke Směru Roberta Fica. Protože střelba na ně byla opravdu silná událost, což pochopitelně přitáhlo jejich sympatie,“ domnívá se politolog.
Přesto ale Směr zůstal v eurovolbách druhý. „Je na tom dobře vidět, že eurovolby jsou mnohem zajímavější pro voliče dnešní slovenské opozice, tedy Progresivního Slovenska,“ analyzuje Kopeček.
Podobně to zpravidla funguje i v Česku, kde účast v eurovolbách bývá silnější ve městech, kde žijí vzdělanější voliči, kteří se o dění v Unii zajímají a následně volí spíš liberální městské strany.
„Na tom podle mě Progresivní Slovensko vydělalo. Dokázalo přitáhnout k urnám lidi, kteří vnímají problém – tedy rušení veřejnoprávní televize, zásahy proti nevládním organizacím,“ tvrdí Kopeček.
„Jiná věc je, co se teď bude dít uvnitř stávající slovenské koalice,“ připomíná Kopeček.
Hnutí Hlas nově zvoleného prezidenta Petera Pellegriniho totiž získalo jen jeden mandát a druhá vládní strana SNS se do europarlamentu nedostala vůbec. „Je otázka, jestli se v rámci vládní koalice poněkud nezhorší vztahy. Byť bych si nemyslel, že to bude jenom výsledek eurovoleb. Spíš bych si tipl, že je to důsledek přeskupování sil, které se tam odehrává,“ uzavírá politolog Kopeček.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
