Eurovolby v Německu vyhráli konzervativci. V Polsku poprvé od roku 2014 zvítězila Tuskova strana
Volby do Evropského parlamentu v Německu vyhrála s náskokem zhruba 14 procentních bodů opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která získala 30 procent hlasů. V Polsku těsně zvítězila proevropská Občanská koalice Donalda Tuska. Podařilo se tak prolomit sérii volebních vítězství PiS, která trvala od roku 2014. Vyplývá to z údajů zveřejněných v pondělí volebními komisemi obou zemí. Ve Francii, Španělsku a Itálii zvítězily pravicové strany.
V Německu se k vítězům řadí také Alternativa pro Německo (AfD), která navzdory skandálům skončila s 15,9 procenta na druhém místě. Třetí je s 13,9 procenta sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze. Ztráty sčítají i další dvě vládní strany, tedy Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP).
V Polsku podpořilo vítěznou Občanskou koalici 37,1 procenta voličů, Právo a spravedlnost 36,2 procenta. Na třetím místě se umístila krajně pravicová Konfederace s 12,1 procenta hlasů.
Ve Francii utrpěla těžkou porážku strana prezidenta Emmanuela Macrona, která získala jen 14,5 procenta. Zvítězilo krajně pravicové Národní sdružení (RN) s 31,5 procenta hlasů.
Bratři Itálie ovládli podle odhadů eurovolby. Strana Meloniové měla získat mezi 26 a 30 procenty
Číst článek
Macron v reakci rozpustil parlament a vyhlásil na přelom června a července předčasné volby. Podle francouzských politologů je tento krok riskantní, jelikož není vyloučené, že volby vyhraje RN. „Tahle sázka ve stylu ‚všechno, nebo nic‘ může Francii přinést krajně pravicového premiéra za méně než měsíc,“ napsal list Le Monde.
Podle italské premiérky Meloninové, jejíž strana Bratři Itálie vyhrála s téměř 29 procenty hlasů, výsledek ukazuje, že Evropa potřebuje pragmatičtější politiku. Sdělila také, že Itálie bude mít v EU klíčovou roli poté, co strany italské vládní koalice dostaly od voličů dohromady přes 47 procent hlasů.
Ve Španělsku se na první příčce umístila opoziční pravicová Lidová strana (PP), která v Evropském parlamentu obsadí 22 křesel. I ve Španělsku tedy posílila zastoupení v parlamentu krajní pravice, ale ne tolik jako v některých jiných zemích EU, píšou španělská média.
Druzí skončili socialisté, kteří budou mít 20 křesel. Strana PP označila výsledky za „bezprecedentní vyslovení nedůvěry“ Španělů v premiéra Pedra Sáncheze.
V europarlamentu výrazně posílí krajní pravice. Nejvíce jí pomohl výsledek v Francii, ukazují odhady
Číst článek
Z téměř konečných výsledků, v nichž chybí jen údaje z Irska, kde se stále sčítá, vyplývá, že lidovecká frakce EPP získala v evropských volbách 185 mandátů a zůstává největší politickou skupinou v Evropském parlamentu. Na druhém místě skončila frakce socialistů a demokratů (S&D) a třetí je liberální Obnova Evropy (Renew Europe).
Situace v Německu
Unie CDU/CSU si oproti eurovolbám v roce 2019 polepšila o 1,1 procentního bodu. Šéf Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz už v neděli večer po zveřejnění prvních odhadů hovořil o jasném vítězství konzervativců a katastrofě pro Scholze a vládní strany.
Od večera oslavuje také AfD, protože se stala druhou největší silou v Německu. Na východě země je dokonce nejsilnější stranou, předstihla zde i konzervativce.
Spolupředseda AfD Tino Chrupalla výsledek, který je o 4,9 procentního bodu lepší než před pěti lety, označil jako možnost, jak vstoupit do jednání s největšími frakcemi v Evropském parlamentu.
28:44
Eurovolební megashow. Vyhlašování výsledků evropských voleb v srdci EU zblízka
Číst článek
Kvůli skandálům vyloučila nedávno europarlamentní frakce Identita a demokracie (ID) všechny europoslance AfD ze svých řad, čímž alternativa prozatím přišla o evropské spojence.
Výsledek kancléřovy SPD je o 1,9 procentního bodu horší než v roce 2019, liberálové ztratili 0,2 procentního bodu, a Zelení dokonce 8,6 procentního bodu. Kvůli špatnému výsledku vládních stran a nárůstu popularity AfD představitelé konzervativců vyzvali kancléře, aby požádal Spolkový sněm o důvěru.
Úspěch zaznamenalo také Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), které vzniklo odštěpením od postkomunistické Levice. Nová strana získala 6,2 procenta, naopak Levice s 2,7 procenta proti roku 2019 ztratila 2,7 procentního bodu.
V europarlamentu usednou vedle těchto stran zastoupených ve Spolkovém sněmu také menší politická uskupení – sociálně liberální strana Volt, recesisté z Die Partei (Strana), Svobodní voliči (FW), Strana na ochranu zvířat, ekologické uskupení ÖDP a strana Rodina.
Volební účast v Německu, kde mohlo hlasovat asi 65 milionů německých občanů, činila podle prognózy ZDF 64,8 procenta. Před pěti lety hlasovalo 61,4 procenta voličů. V Polsku přišlo hlasovat 40,47 procenta oprávněných voličů.
