Po volbách přijde koaliční roztržka, míní analytik. ODS prý nebude chtít eurokomisaře z hnutí STAN

Praha/Brusel 10. června 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vítězem voleb do Evropského parlamentu je hnutí ANO. Druhá je koalice Spolu, i když to před volbami vypadalo, že nejsilnější opoziční stranu dotáhne. Nakonec ANO posílí, získá sedm křesel v europarlamentu. Podle šéfa hnutí, Andreje Babiše, to je velké zadostiučinění, makali prý úplně naplno a teď se jejich práce očividně zúročila. ANO vyhrálo ve všech krajích kromě Prahy. Babiš to nečekal, jak se svěřil na tiskové konferenci, kterou jsem pozorně poslouchal. Řekl, že ze sedmého mandátu, který byl prý tak trochu nad plán, je až v šoku. Navíc lídryně Klára Dostálová získala přes 170 tisíc referenčních hlasů. Jak velké je toto vítězství? 
Pro hnutí ANO je to potvrzení toho, že bylo favoritem. V posledních dnech před eurovolbami se ale zdálo, že ho Spolu mocně dotahuje, že vítězství nemá vůbec jisté a že daleko pravděpodobnější je varianta, že zůstane na stejné úrovni. Vypadalo to, že hnutí ANO i koalice Spolu mohly získat šest europoslanců, takže pro ANO je to symbolické, posilující. Vládní strany na něj hodně útočily, v debatách se zdálo, že politici ANO, jsou v těžké defenzivě, ať už to byla debata mezi premiérem Petrem Fialou (ODS) a Andrejem Babišem, nebo potom v České televizi, kde byl Karel Havlíček (ANO) a ostatní předsedové parlamentních stran. Zdálo se, že politici ANO jsou ve velké defenzivě, ale přesto se jim podařilo vyhrát a mají o jednoho europoslance navíc oproti minulým volbám. V reálu je to o čtyři navíc, protože v končícím europarlamentu jim nakonec zůstali pouze tři europoslanci, zatímco tři europoslankyně z ANO se v průběhu volebního období s hnutím rozešly.

Nové tváře ANO na evropském hřišti

Kdo je tím sedmým šťastlivcem, který se dostane do europarlamentu za ANO?
Paradoxně je to Ondřej Kovařík, který už tam byl, ale kandidoval až ze sedmé pozice. Naopak nováčky jsou Klára Dostálová, která vedla eurokandidátku, bývalá středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová, poslanec Jaroslav Bžoch, který kandidoval z druhého místa, a potom Jana Nagyová známá z kauzy Čapí hnízdo, která byla nakonec na pátém místě. Tři stávající europoslanci ANO post obhájili a k nim se přidávají čtyři nováčci. (Zvoleni za ANO byli také Ondřej Knotek a Martin Hlaváček - pozn. red.)

Zůstane hnutí ANO ve frakci Renew Europ neboli Obnova Evropy? Ta ve volbách hodně oslabila a ANO, řekněme si upřímně, je v mnoha ohledech v rozporu s tím, co tato liberální frakce představuje. 
Renew patří mezi frakce, které oslabily vůbec nejvíc, a proto si myslím, že nebude mít nejmenší zájem o ANO přijít, ačkoliv se v poslední době rétoricky dost rozcházejí. Zástupci ANO celou dobu tvrdili, že v Renew chtějí pokračovat, frakce nemá vzhledem k oslabení nejmenší důvod se jich vzdávat nebo je vyhazovat, protože sedm je hodně, a kdyby o ně přišla, tak oslabí ještě víc. Počítám tedy s tím, že ANO docela určitě ve frakci zůstane a jeho europoslanci v ní budou dál pokračovat.

Už dnes, v pondělí, chtějí zástupci hnutí ANO zamířit do Bruselu. Proč a co se tam bude dít? 
Začnou takzvaně porcovat medvěda, protože teď je to nejdůležitější období. Teď se budou rozdělovat posty ve frakcích, začnou se ustavovat europarlamentní výbory a podobně a u toho je potřeba být. Když tam nejste, tak se tyto pozice rozdělí bez vás, takže chápu, že ANO i ostatní nově zvolení europoslanci spěchají do Bruselu, protože tam se teď odehrají ta nejdůležitější jednání. Problém ovšem je, že je tam spoustu nováčků. V situaci, kdy kandidátku vedla Klára Dostálová, která to v europarlamentu nezná, nemá tam konexe, což platí o velké většině nových europoslanců za ANO, tak je velmi těžko představitelné, že by získali nějakou důležitou pozici. Můžou získat něco v samotné frakci Renew z důvodu vysokého počtu europoslanců, ale považuji za nepravděpodobné, že by získali další funkce, protože mezi nimi není žádná těžká politická váha, jakou byla například Dita Charanzová, která vedla kandidátku ANO před pěti lety a která to pak dotáhla i na místopředsedkyni Evropského parlamentu. V této pozici Klára Dostálová ani nikdo další z europoslanců ANO v tuto chvíli není. 

V různých frakcích rozkročené Spolu

Dita Charanzová byla jednou z nejaktivnějších europoslankyní za Českou republiku. Ale pojďme teď ke koalici Spolu, o které bychom asi mohli říct, že skončila poražená. Premiér Petr Fiala z ODS řekl, že on a jeho kolegové nejsou ani nadšení, ani zklamaní, přesto Spolu slaví. Dá se tedy výsledek opravdu popsat jak dobrý nebo slušný?
Je jistě slušný a řekl bych, že i dobrý. Problém je to trochu pro ODS, která oslabí, protože by nakonec měla mít tři europoslance, zatímco dosud měla čtyři. ODS tedy trochu doplatila na společnou kandidátku, ale zároveň je to pro koalici Spolu dobrý výsledek i do budoucna, do dalších voleb. Téměř se jí povedlo dotáhnout ANO, které v průzkumech dlouhou dobu jasně vedlo, a nakonec to skončilo poměrně těsně jak na procenta, tak i na získané mandáty. Šest mandátů je velmi dobrý výsledek. Problém pro koalici Spolu je pouze to, že nezasedá v jedné frakci. Zatímco ODS je členem Evropských konzervativců a reformistů (ECR), tak TOP 09 a KDU-ČSL jsou u Evropské lidové strany (EPP). Koalice jako celek z toho tedy tolik nevytěží, protože se rozdělí do různých politických rodin. 

Zvolenými poslanci za Spolu jsou Veronika Vrecionová, Alexandr Vondra, Ondřej Kolář, Ondřej Krutílek, Tomáš Zdechovský, Luděk Niedermayer. Už jsi říkal, že se teď rozejdou do různých frakcí v Evropském parlamentu. Nepotvrzuje to trochu to, co je koalici Spolu vytýkáno, tedy že jde o takový názorový slepenec? 
Je to pravda, ale zároveň to je takové, řekněme, manželství z rozumu. Pro všechny tři strany koalice to znamenalo, že znovu dostaly své politiky do Evropského parlamentu, protože pokud by nekandidovaly spolu, tak by se s vysokou pravděpodobností do nového europarlamentu dostali maximálně tak kandidáti ODS. U TOP 09 i lidovců by bylo velkým překvapením, kdyby tam někdo znovu pronikl v případě, že by tyto strany kandidovaly samy. To je potvrzení funkčnosti koalice i na národní úrovni, že může jít do dalších voleb, protože i to byl důvod, proč Petr Fiala chtěl mít koalici i pro evropské volby, ačkoliv například Alexandr Vondra a další lidé v ODS byli zpočátku hodně proti. Fiala si to ale prosadil, protože chtěl jaksi otestovat, jestli to stále je funkční model a může s ním mít výhledy až směrem k národním parlamentním volbám v příštím roce. Teď se ukazuje, že ano a že koalice Spolu pořád dokáže oslovit velké množství voličů. Zdá se tedy, že tato trojice stran dál půjde spolu i na české úrovni. 

Nezařazený skokan eurovoleb

Setkají se Alexandr Vondra a spol. v konzervativní frakci ECR i s Filipem Turkem a Nikolou Bartůšek, kteří jsou nově zvolenými europoslanci za Přísahu + Motoristy, což je asi největší překvapení letošních eurovoleb?
Filip Turek by si to asi přál. Aspoň podle toho, jak se vyjadřuje do médií, se nejvíce vidí právě v konzervativní frakci ECR, kde je dnes ODS. Ale to bude záležet na té frakci, která musí Přísahu + Motoristy nejdřív přijmout, protože tento subjekt v tuto chvíli jejím členem není. Z pohledu Evropského parlamentu jsou to ti nezařazení, protože ještě nemají žádnou evropskou rodinu. O tom, do které se přidají, se teprve rozhodne a budou muset být někam přijati. To, že si členství v ECR přeje Filip Turek je jedna věc, ale musí s tím souhlasit tato frakce, kde budou mít hlavní slovo Italové, premiérka země Georgia Meloniová a její Bratři Itálie. Také může záležet na tom, jak to bude vidět ODS a jestli bude chtít mít takového českého frakčního partnera. Uvidíme. Filip Turek se těší přízni Václava Klause a lidí kolem Institutu Václava Klause a Alexandr Vondra i další europoslanci za ODS spíše spadají do okruhu lidí, kteří mají blízko k politice ODS, kterou Václav Klaus reprezentoval, takže si umím představit, že těmto zástupcům ODS nemusí být proti srsti, kdyby se Filip Turek stal členem ECR. Ale jak jsem říkal, o tom se bude teprve jednat a frakce ho musí přijmout. 

Bývalý prezident Václav Klaus, jeden ze zakladatelů ODS, byl i ve štábu Filipa Turka a Roberta Šlachty. Přišel pogratulovat k výsledku, kdy Filip Turek získal přes 150 tisíc preferenčních hlasů za Klárou Dostálovou z ANO, která jich měla přes 170 tisíc. Turek dosáhl velkého úspěchu i přes výraznou kritiku od jiných kandidujících partají a získal přes 10 % hlasů přesto, že se jeho minulostí zabývá policie. Jak si to vysvětluješ?
To je něco nečekaného. Kdo ještě před čtvrt rokem tušil něco o Motoristech a kdo mimo fanoušky motoristického sportu věděl o Filipu Turkovi? Ale on velmi umně zvládl předvolební kampaň, možná nejlépe ze všech. Dokázal přes sociální sítě oslovit desetitisíce lidí a zejména mladých, tedy skupinu, ve které v minulosti hodně lovili Piráti a na kterou měla políčeno Danuše Nerudová z hnutí STAN. Najednou tento rybník hodně vyrybařil právě Filip Turek, protože se mu přes sociální sítě povedlo oslovit tuto voličskou skupinu a získat tam velkou podporu, a to i mezi vysokoškolsky vzdělanými mladými lidmi. I ty dokázal oslovit svou kritickou kampaní vůči mnoha věcem a ražením takových silně konzervativních eurokritických témat.

Vyrybařil i rybník SPD a Trikoloře? Protože tato koalice přeskočila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do europarlamentu poměrně těsně, získala něco přes 5,7 % a bude mít jenom jeden mandát, který dostane Ivan David, nikoliv jednička kandidátky Petr Mach. Jak české výsledky v tomto světle odráží evropskou realitu, kde krajní pravice naopak posiluje? 
Ale jak jsi říkal, Filip Turek rybařil i v rybníku, kde lovilo SPD a Trikolora, a povedlo se mu tam evidentně přetáhnout část voličů, kteří by za normálních okolností volili tuto koalici. Nezapomínal bych ani na Kateřinu Konečnou a její uskupení Stačilo!.

Úspěch Stačilo!, efekt Nerudové a fiasko Pirátů

To je další velmi výrazný, úspěšný výsledek.
Kateřina Konečná také měla velmi výraznou předvolební kampaň. Je sice krajně levicová, zatímco SPD a Trikolora jsou na zcela opačném pólu politického spektra, ale zároveň je také silně kritická vůči současné vládě, vůči výrazným evropským tématům, ať už je to migrace, Green Deal a podobně. Takže tyto dva subjekty, Motoristé + Přísaha na krajní pravé straně spektra a Stačilo! na krajní levici, oslovovaly podobný typ, řekněme, nespokojeného voliče, který hlasuje protestně a chce dát hlasy někomu, kdo je proti. Tyto hlasy se jim povedlo získat, naopak se to nepodařilo SPD a Trikoloře. 

S kým najde Kateřina Konečná společnou řeč v Evropském parlamentu?
Určitě se vrátí do frakce Levice v EP (GUE/NGL), což je krajně levicová frakce, ale tam je její vliv velmi omezený, protože frakce patří k těm vůbec nejslabším. Kateřina Konečná je v ní výraznou europoslankyní, zaměřuje se hlavně na zdravotnická témata, to se nedá upřít, je také velmi aktivní v zastupování některých českých zájmů, zájmů českých podniků a podobně. Ale na druhou stranu jde o malou frakci, která nepatří do evropského mainstreamu, a šance, že Kateřina Konečná může něco prosadit, jsou hodně limitované.

Spolu s ní se do europarlamentu podívá také bývalý pirát Ondřej Dostál. Já jsem se tě chtěl zeptat ještě na STAN, které dostalo dva mandáty, a to pro Danuši Nerudovou a Jana Farského. Nikdo je nakonec nepřeskočil, byť se o tom dost spekulovalo. Vít Rakušan mluvil o tom, že s dvěma mandáty se v podstatě počítá, že to budou brát jako úspěch. Je to úspěch, nebo není? 
Podle mě mysleli na víc. Tři europoslance jsem i já považoval za reálné a nejen já jsem hodně sázel na efekt Danuše Nerudové, na to, že dokáže přitáhnout spoustu mladých a silně proevropských voličů. To se asi povedlo, ale evidentně ne v té míře, na kterou STAN sázelo. Dva mandáty jsou, řekl bych, splnění minima, které si asi kladli, a troufnu si tvrdit, že v koutku duše mysleli na víc. 

Jejich partner v posledních parlamentních volbách, totiž Piráti, zažívají velké ztráty. Budou mít v Evropském parlamentu jen Markétu Gregorovou, která přeskočila lídra Marcela Kolaju. Je to i na vyvození nějaké personální odpovědnosti?
U Pirátů je to velké fiasko, to si řekněme na rovinu. Marcel Kolaja byl jejich nejvýraznější tvář, chodil do všech předvolebních debat, byl velmi aktivní i v Evropském parlamentu, také v předvolební kampani, v podstatě na něm skoro všechno stálo, a přesto se znovu do Evropského parlamentu nedostal. Pro něj je to zdrcující porážka a to, že Piráti, kteří se v národních průzkumech dlouhodobě drží nad deseti procenty, nakonec budou mít jenom jednoho europoslance, je velká porážka. Zda je to na vyvození nějaké odpovědnosti, si netroufnu tvrdit. Na pirátském fóru se určitě rozhoří velmi vášnivé debaty. 

Šéf Pirátů Ivan Bartoš už reagoval s tím, že to je velké zklamání. Díval jsem se i na záběry v televizi, jak to vypadá v pirátském štábu, a smutek bych tam hledal v každé tváři. 
Myslím, že to nikdo nečekal, stejně jako asi málokdo čekal, že Přísaha + Motoristé získá dva mandáty. Maximálně se uvažovalo o tom, že Filip Turek by díky své výrazné kampani mohl projít do Evropského parlamentu. Naopak u Pirátů předvolební průzkumy mluvily spíše o dvou nebo třech mandátech a vypadalo to, že budou zhruba na úrovni STAN a SPD. Nakonec je to výrazně méně a Piráti se podobně jako SPD vrací do Evropského parlamentu pouze s jedním zástupcem. 

Rekordní účast

Uškodila Pirátům rekordní účast v eurovolbách o tomto slunčném víkendu v Česku? Přes 36 % jsme ještě u voleb do Evropského parlamentu neměli, dokonce je to dvojnásobně větší účast než v roce 2014. Co nakonec mobilizovalo voliče?
Přiznám se, že nevím. Vím, že političtí analytici někdy spojují účast se slunečným počasím, že to také hraje roli, zejména pro sobotní, tedy druhý den voleb, kdy to může spoustu voličů spíš přesvědčit komu, aby místo do volební místnosti vyrazili někam na chalupu nebo na venkov a podobně. Mohlo to sehrát nějakou roli, ale volební účast byla rekordní, 36 % je v porovnání s minulými lety velký nárůst. Kampaň a volby přilákaly mnohem víc voličů, než se původně čekalo. Byly ambice, aby přišla aspoň třetina, aspoň 30 %. Těch zhruba 36,5 % je o pár procent nad plán na ty nejsmělejší sny, které v Evropském parlamentu měli. 

Je to dokonce víc, než předvídal odhad Agentury STEM, který byl více než optimistický a odhadoval 30 až 35 %. Ještě se vrátím k Pirátům. Je po volbách, v nadcházejících týdnech a měsících se bude vybírat eurokomisař. Je tady slib, že by ho měla vybírat koalice z parlamentních voleb, tedy PirSTAN. I s ohledem na to, jak obě dvě strany skončily, je podle tebe na čase tento slib ve vládní koalici přehodnotit?
Sliby se mají dodržovat, na druhou stranu volby do toho výrazně promluvily. Marcel Kolaja podle mě nemá už žádnou šanci, aby se stal eurokomisařem. Už tak by asi výrazně narážel v koalici, ale Piráti teď nemají žádný relevantní argument, žádnou politickou páku, jak by ho měli v koalici prosadit. Nevidím cestu, jak by ho mohl prosadit někdo, kdo propadl v evropských volbách a získal jednoho jediného europoslance. U STAN to platí, tam se asi začne hledat trochu jiný kandidát než původně prosazovaná Danuše Nerudová, hodně se mluví o ministru průmyslu Jozefu Síkelovi, ale přicházejí i další jména. Ačkoliv slib platí, tak myslím, že ODS se bude ve vládní koalici cítit touto volbou posílena v odporu proti naplnění této džentlmenské dohody a že se nebude chtít smířit s tím, že by eurokomisařem měl být někdo ze STAN. Už jsem celkem veterán hledání eurokomisařů v českých koalicích, zažil jsem to mnohokrát jako novinář, jako zpravodaj, který to sledoval, a vím, že to vždycky vede k nějaké koaliční krizi. Proto si troufnu tvrdit, že se teď strhne i nějaká koaliční roztržka, protože ODS se nebude chtít smířit s kandidátem STAN a začne se hledat nějaký jiný kandidát, o kterém se doposud nemluvilo nebo o kterém se možná tak trochu někde v pozadí uvažovalo coby o někom přijatelném pro celou pětikoalici, což si nemyslím, že by byla Danuše Nerudová, o Marceli Kolajovi nemluvě. Myslím, že teď nastane horká fáze hledání nového kandidáta na eurokomisaře nebo eurokomisařku a že to budou provázet další otřesy a napětí ve vládní koalici.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize