Z nelevicových stran, které jsou mimo parlament, má hnutí Přísaha bývalého detektiva Roberta Šlachty nejlepší pozici. Byť není veřejně příliš vidět, drží si v průzkumech voličských preferencí část dřívější podpory. Vedení sice říká, že jsou stranou konzervativního středu, nedávno ale spolupracovali se SOCDEM, do eurovoleb jdou s pravicovými partnery a do krajských voleb v Jihomoravském kraji je vede exčlen ANO Petr Vokřál.

Praha 14:40 28. března 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Před sněmovními volbami 2021 oscilovala podpora Přísahy kolem pětiprocentní hranice, nakonec ji ale strana nepřekročila a se ziskem 4,7 procenta hlasů se stala nejsilnější mimoparlamentní partají.

Komunisté odhodili třešně a spojili se do koalice s radikály. Veškerý svůj marketing upřeli na Konečnou

Číst článek

Od té doby ji opustila řada osobností z řad policejních vyšetřovatelů, nejviditelnější postavou byl detektiv Karel Tichý. „Přísaha je hodně spojená s panem Šlachtou, do značné míry je to jeho fanouškovský klub kolem jeho osobnosti,“ popsal Jan Charvát z Institutu politologických studií FSV UK.

V předloňských komunálních volbách neuspěla Přísaha v žádném větším městě, jen v pětitisícových Pohořelicích jižně od Brna. Šlachtou vedená kandidátka tam získala přes 40 procent, ostatní strany ale vytvořili tamní obecní radu bez nich.

Do červnových voleb do Evropského parlamentu Přísaha vsadila na pravicového voliče. Kandidovat bude spolu s hnutím Motoristé sobě, za nímž stojí mluvčí Institutu Václava Klause Petr Macinka, a celou kandidátku povede bývalý automobilový závodník, podnikatel a influencer Filip Turek. Sázet budou na témata jako boj proti migraci, Green Dealu či euru.

Doby, kdy se Přísaha v preferencích dostávala přes pět procent, jsou nyní pryč. Model Ipsosu pro nadcházející eurovolby jí ale ukázal preference, které tuto hranici atakují, další model agentury Data Collect ale radost zchladil a přidělil straně jen poloviční hodnoty.

„Museli by být pracovitější, viditelnější, být pořád vidět a slyšet a vstupovat do politické debaty a najít si i jiná témata než jen to, že my jsme ti čistí a bojujeme proti korupci. Když to shrneme, tak ta dvě tři procenta odpovídají,“ popsal politolog z Masarykovy univerzity Vít Hloušek.

„Šlachta by musel být v médiích mnohem častěji a zasahovat svými tématy mnohem více voličů. To se mu opakovaně nedaří a svůj vrchol má s největší pravděpodobností už za sebou,“ doplnil jeho brněnský kolega a odborník na politický marketing Otto Eibl.

Ideologický oříšek

Co se týče ideologického zaměření, je Přísaha nadále spíše neukotveným subjektem, který jako kdyby stále hledal svou pozici.

Přísaha sama sebe označuje za „středovou stranu definovanou jako spravedlivý střed“, jak uvedla na přímý dotaz, aby objasnila svou pozici na pomyslném stranickém kompasu. „Hnutí Přísaha nicméně zastává konzervativní hodnoty v oblasti migrace, bezpečnosti a pořádku, klade důraz na vymahatelnost práva a průhlednost politického rozhodování,“ popsal tiskový mluvčí Ondřej Požár.

Šlachta získal v domácích Pohořelicích přes 40 procent hlasů. Koalici s ním ale nechce nikdo sestavit

Číst článek

Takto vymezený střed odpovídá i tomu, že se hnutí příležitostně komíhá zleva doprava. Jak bylo zmíněno, nyní je v souvislosti s evropskými volbami orientované spíše vpravo, loni v listopadu se ale předseda Šlachta spároval se šéfem SOCDEM Michalem Šmardou.

Na první pohled nepravděpodobné duo se před budovou Energetického regulačního úřadu vyjadřovalo o cenách energií.

„Přísaha a SOCDEM v posledních sněmovních volbách získaly dohromady přes devět procent hlasů. V tom mají mnohem lepší pozici než většina ostatních neparlamentních subjektů, ale od té doby jim určitě podpora klesla. Kdyby jim to spolu fungovalo, umím si představit, že se dostanou přes pět procent. Není to úplně logické z pohledu ideologického sjednocování, ale to nemusí vadit,“ uvedl k tomu politolog Charvát. Podle lídrů obou partají však šlo o jednorázovou spolupráci.

Před pár dny pak Přísaha oznámila, že v podzimních krajských volbách ji v Jihomoravském kraji povede jako lídr bývalý primátor Brna za ANO Petr Vokřál. Právě na jižní Moravu se Přísaha na podzim zaměří opravdu důkladně, v obvodu Břeclav bude do Senátu kandidovat předseda Šlachta.

PRO, Svobodní, Trikolora

I radikálně pravicová strana PRO právníka a bývalého fotbalového „bafuňáře“ Jindřicha Rajchla se snaží získat výrazné jihomoravské osobnosti. U ní je to však vyvoláno personální nouzí, loni v létě se z ní totiž vydělila celá jihomoravská buňka a její výrazná tvář, zdravotní sestra Petra Rédová. Ta by se měla objevit na kandidátce do eurovoleb koalice Stačilo! vedené komunisty.

Proto tak PRO před několika týdny oznámilo posily z jihu Moravy, ze SOCDEM získalo bývalou stranickou dvojku, velkého spojence exprezidenta Miloše Zemana a exhejtmana Michala Haška. K němu pak i bývalou místopředsedkyni (2010–2015) KDU-ČSL Kláru Liptákovou a cyklistu a bývalého senátora z ČSSD a poté ze Zemanovců Jozefa Regece.

Všichni tři se pak objevili na další ze série protivládních a protiukrajinských demonstrací strany PRO na pražském Václavském náměstí.

Podpora PRO je ale v relevantních průzkumech konstantně pod Přísahou. „Ukazuje se, že převést podporu z demonstrací do podpory politické strany jim nejde,“ komentoval politolog Josef Mlejnek.

Do prostoru nelevicových mimoparlamentních stran, které se snaží zaujmout protestní rétorikou, patří ještě Trikolora a Svobodní. Zatímco první jmenovaná partaj se rozhodla řešit problémy s nízkou podporou spojenectvím s hnutím SPD Tomia Okamury, Svobodní se vydali jinou cestou.

V minulých sněmovních volbách přitom Trikolora, Svobodní a Soukromníci kandidovali jako jeden subjekt. Nepodařilo se jim ale dostat ani na tři procenta voličské podpory a Svobodní se následně za tuto spolupráci veřejně omluvili.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít