KSČM se od vypadnutí ze Sněmovny potácí pod pětiprocentní hranicí, možný úspěch ale vyhlíží v červnových volbách do Evropského parlamentu. Komunistická lídryně Kateřina Konečná chtěla původně vybudovat velké spojenectví spojující krajní levici i pravici pod názvem Směr ČR po vzoru slovenského premiéra Roberta Fica, nakonec se ale musela spokojit se skromnější sestavou. Ve volbách s nízkou účastí ale komunistům můžou skalní voliči zajistit úspěch.

Praha 6:00 23. března 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jedním z leitmotivů minulých sněmovních voleb byla klesající podpora komunistů. KSČM v minulém volebním období držela při moci menšinovou vládu ANO a ČSSD, její podpora ale uvadala, její voliče lákalo hlavně hnutí Andreje Babiše.

ANO nepotřebuje víc viditelných politiků. Triumvirát Babiš, Havlíček a Schillerová stačí, říká odborník

Číst článek

Spolek Dekomunizace tehdy natočil předvolební spot nazvaný Už nikdy fronty na banány, kterým herci a umělci apelovali na to, aby lidé přišli k volbám a pomohli již tehdy slábnoucí KSČM dostat ze Sněmovny.

Tento úkol se jim povedlo splnit a komunisté v parlamentu poprvé od druhé světové války chybí. Ze třinácti krajů mají pak zástupce pouze na Vysočině a v Moravskoslezském, Ústeckém, Plzeňském kraji, chybí jim ve většině velkých měst a zbývá jim jediná alespoň trochu významná politická funkce: Kateřina Konečná je europoslankyní.

Právě na stranickou šéfku Konečnou je upřen prakticky veškerý komunistický marketing. „Kromě Konečné o nich není slyšet. Ona sama je aktivní, strhává na sebe pozornost a může v eurovolbách uspět. Renesanci komunistů ale nečekám,“ popsal politolog a odborník na politický marketing z Masarykovy univerzity Otto Eibl.

O to, že se zasloužil o vypadnutí komunistů z parlamentu, se přihlásil Babiš. „My jsme je vyhnali ze Sněmovny,“ řekl loni v září během svého mnohahodinového sněmovního projevu. Jeho ANO totiž převzalo značnou část dřívějších komunistických voličů a tím pádem KSČM vysál.

Jen o pár měsíců dříve, před druhým kolem prezidentské volby, se Babiš přitom v rámci kampaně v Děčíně setkal s prominentním stalinistou Josefem Skálou a natočili spolu rozhovor.

Stále pod pěti

Průzkumy relevantních agentur se shodují na současné podpoře KSČM nad třemi procenty, avšak stále pod klíčovou pětiprocentní laťkou.

„Tříprocentní tvrdé jádro komunistů už je takový fenomén, který si budou držet. Část skalních voličů jim bude věrná až do konce věků,“ popsal ředitel agentury Median Přemysl Čech.

Lednový průzkum právě Medianu pracuje s hypotézou, že část voličů ANO se vrátila ke KSČM. Naopak agentura Kantar sleduje spíše opačný trend, tedy že ANO k sobě láká voliče stran pod pětiprocentní hranicí, KSČM nevyjímaje.

Podle Čecha právě voliči malých stran pod pětiprocentní hranicí nakonec rozhodnou i příští sněmovní volby. „Je tu poměrně dost partají, které se budou třást, jestli překročí, nebo nepřekročí pět procent. A téměř do okamžiku, kdy budou jasné výsledky, nebude možné pořádně říci, jak to dopadne,“ míní Čech.

Stačilo!

‚Vlastenecké Spolu‘ se nekoná. Opoziční spolupráci pro evropské volby hatí ega, ambice i osobní spory

Číst článek

O tom, zda mají komunisté ještě šanci se ze svého propadu vzpamatovat, leccos napoví červnové volby do Evropského parlamentu, na které vyčlenili až dvacet milionů korun, což je i více než například vládní Starostové. KSČM se rozhodla vsadit na dosud neozkoušenou taktiku.

„Poptávka po krajní levici v Česku příliš velká není. Protestní voliči se orientují spíše na krajní pravici, protože se ekonomicky moc neliší od toho, co jim nabízí krajní levice, ale je zavedenější a má větší drive,“ nastínil politolog z Masarykovy univerzity Vít Hloušek.

KSČM se tak vydala vstříc těmto náladám, které přetavila do předvolební koalice Stačilo! Původně měla větší plány, nakonec pro společnou kandidaturu získala stranu Spojení demokraté – Sdružení nezávislých (SD-SN) a Českou stranu národně sociální a k nim i několik jednotlivých osobností.

„Drtivá většina jednání ztroskotala na tom, že mezi opozičními představiteli panuje značná nevraživost. Ega některých aktérů jsou obrovská a možnost kompromisu, který ke spojení vždy potřebujete, je u mnohých tím omezena na minimum,“ popsala Konečná neúspěšné snahy o širší frontu. Jednala se SOCDEM, Jiřím Paroubkem i Ladislavem Vrabelem.

Komunisté se neštítí spojovat ani s představiteli z druhé strany radikálního spektra. Od strany PRO Jindřicha Rajchla se jim povedlo přetáhnout právníka a bývalého kandidáta Pirátů na ministerstvo zdravotnictví Ondřeje Dostála, zdravotní sestru Petru Rédovou nebo blogera Daniela „Vidláka“ Sterzika, který byl i mluvčím únorového protestu zemědělců v Praze.

Plánovaná širší fronta krajně levicových i krajně pravicových proudů měla být českou obdobou slovenského Směru Roberta Fica. Když to nedopadlo, zveřejnila Konečná soukromou konverzaci s Rajchlem, Paroubkem a spol., z níž vyplývá, že ze spojenectví vycouvalo PRO.

Kraje se přitahují

„Je trochu jedno, jestli jste krajní levice nebo krajní pravice,“ řekl k partnerům komunistů politolog Hloušek.

Odborník na politický extremismus Jan Charvát z Institutu politologických studií FSV UK označil KSČM za „konzervativní, nacionalistickou, autoritářskou, proruskou a protisystémovou“ stranu.

Kdo je organizátor ‚traktorového protestu‘? Agrobaron s vazbami na Babiše, Jurečku i Rajchla

Číst článek

„Levicovost v ní zbyla v ekonomické oblasti, tu už ale nevnímají jako klíčovou. Hodně akcentují i boj proti globalismu, což lze chápat i jako návrat k nacionalismu,“ popsal s tím, že i proto dává jejich spojování s národně konzervativními radikály smysl.

V modelu agentury Ipsos pro evropské volby vyšla koalici Stačilo! podpora 6,1 procenta. K jejich hlavním programovým bodům patří odpor k „rozpínavosti nadnárodních korporací“, omezování národní suverenity, „zelenému šílenství“ či zákazu spalovacích motorů nebo euru.

Chtějí také uspořádat referendum o členství v EU. „Lidé by po dvaceti letech měli mít právo vyjádřit se v referendu, zda chtějí v tomto politickém projektu dále setrvat,“ řekla Konečná.

Hloušek z Masarykovy univerzity je k možnému úspěchu koalice Stačilo! skeptický: „Je to trochu výraz zoufalství, navíc se pohybují na prostoru, kde je potenciálních sběračů hlasů hodně. Do stejného rybníčku si bude chtít sáhnout ANO, SPD i Přísaha a je trochu jedno, jestli jste krajní levice nebo pravice, pořád je to podobná skupina voličů.“

Stíny minulosti

Předsedkyně Konečná pokračuje v oficiální lince KSČM, která odkazuje na to, že se strana v 90. letech omluvila za činy své předchůdkyně KSČ. Mnozí i viditelní členové se však stále drží tradičních komunistických témat a rétoriky.

Stalinistovi Josefu Skálovi byla loni odvolacím soudem potvrzena podmínka za popírání historického faktu, že za katyňským masakrem stál Sovětský svaz.

Ministerstvo vnitra ve své zprávě o extremismu právě Skálu zmiňuje: „Postupem času se vzdaluje čistě komunistickým myšlenkám a orientuje se více na tzv. antisystémové hnutí,“ uvedlo vnitro.

Ke komunistům doplnilo, že registruje jejich šíření prokremelských narativů, bagatelizaci komunistických zločinů ze strany stalinistů i zpochybňování demokratických principů ze strany ortodoxních komunistů.

Strana také v souladu se svým dlouhodobým mezinárodněpolitickým směřováním loni protestovala proti podpisu česko-americké smlouvy o obranné spolupráci. Demonstrace se zúčastnila i předsedkyně Konečná s protiamerickým tričkem. V davu, který požadoval demisi vlády, vlály komunistické, české, ale i ruské a sovětské vlajky.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít