Troje letošní volby naznačily výrazné změny české politické mapy. Dost živo je i na protivládní frontě. Data ukazují, že roste podpora opozičních stran, které už teď vyhlíží účast ve vládě s ANO.
Krajské volby posloužily stranám na „národně konzervativní scéně“ jako první test spojování. Zahladily se křivdy z minulosti a zástupci Trikolory, PRO a Svobodných naskákali na kandidátky vedené SPD.
Víkendové eurovolby přinesly tři nezpochybnitelné vítěze a celou řádku větších či menších poražených. Zatímco u ANO, Turka a Konečné se může bujaře slavit, u Okamury nebo Pirátů si lížou rány.
Průzkumy i modely počítají s tím, že vítěz voleb do Evropského parlamentu v Česku s největší pravděpodobností vzejde z dvojice ANO a koalice Spolu, vysoký potenciál Starostů zřejmě zůstane nevyužitý.
Říkají o sobě, že jsou stranou konzervativního středu, nedávno ale spolupracovali se SOCDEM, do eurovoleb jdou s pravicí a do krajských voleb v Jihomoravském kraji je vede exčlen ANO Petr Vokřál.
Organizátor protestu části zemědělců, kteří přijeli do Prahy na stovkách traktorů, Zdeněk Jandejsek usiluje o omezení dovozu zahraničních potravin a preferování těch českých. Přečtěte si jeho profil.
Data pro model sbírala agentura STEM v období od 2. do 14. listopadu. Koncem října vyhlásily odbory termín protestů a stávky proti krokům vlády. Ta se uskuteční v pondělí.
K široké frontě „vlastenců“, jak se sami nazývají, pro volby do Evropského parlamentu nedojde a s největší pravděpodobností do nich půjdou roztříštění. A to pomůže sněmovní opozici ANO a SPD.
„Rajchl sice kritizuje vojenské dodávky na Ukrajinu, kritizuje angažmá Severoatlantické aliance. Ale vždycky se snaží, aby dokázal udržet určitou červenou linii, kterou nepřekročí,“ říká Jelínek.
Jindřich Rajchl poznává, jak těžké je přenést podporu z ulic do preferencí. Jeho stranu PRO navíc opustila půlka vedení a čelí kritice jiných představitelů samozvané „vlastenecké scény“.
Podle politologa Aleše Michala jde o přímou reakci na snahy Jindřicha Rajchla a jeho strany PRO zasáhnout do prostoru radikální pravice a nabídnout spojené síly.
Ve Sněmovně radikální pravici reprezentuje Okamurovo hnutí Svoboda a přímá demokracie. Zdá se však, že pro stále více voličů je okoukané, navíc má stigma družiny, která si nepřičichne k vládnutí.
„Existují dvě předělové čáry, které dělí českou společnost. Jedna od zbytku odděluje krajní až antisystémový protest a druhá linie je sociální, ta odděluje pravici od levice,“ popisuje Jan Herzmann.
Spolupráci s Trikolorou nebo PRO nastínil v rozhovoru pro iROZHLAS.cz poslanec SPD Jaroslav Foldyna. „Jestli mohla vzniknout vládní pětikoalice, proč by nemohla vzniknout třeba trojkoalice proti nim?“
Z vyjádření předsedy Tomia Okamury a místopředsedy Radima Fialy vyplývá, že je v tuto chvíli z podobně smýšlejících politických stran na stole spíše spolupráce s mimoparlamentní Trikolorou.
„Předseda Okamura mi účast na demonstraci nezakázal. V SPD se Rajchlem necítíme ohrožení,“ říká poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Protestu se účastnil jako jediný zástupce jiné politické strany než PRO.
Rajchl působil jako fotbalový funkcionář, později se angažoval ve straně Trikolóra, kde se chtěl dostat na nejvyšší místa, ale neuspěl a založil si vlastní stranu PRO.
Když vláda prosazuje nepopulární reformy, tradičně posiluje opozice. To se však nyní neděje. I kvůli postupnému přitvrzování ANO i SPD nemají voliči vládních stran umírněnou alternativu.
Civilní profesí dětská neuroložka v projevu na akci Česko proti bídě kritizovala očkování proti covidu-19 a odmítla, že by šlo o protivládní demonstraci.
Ve věku 25 let začínal v Blšanech, prošel i Duklou a ve svazových strukturách se propracoval až na post „korunního prince“. Pak se dal na politiku a teď je jednou z hlavních tváří dezinformační scény.