Okamura může být v klidu. Rajchlova podpora se zadrhla a jeho PRO opustila polovina vedení
Právo Respekt Odbornost (PRO) mělo být černým koněm radikální pravice. Straně vedené Jindřichem Rajchlem se daří shromažďovat desítky tisíc lidí na demonstracích, její nástup mimo jiné donutil SPD Tomia Okamury spojit se s Trikolorou. Nyní se však zdá, že energii z náměstí se Rajchlovi nepodařilo přetavit do zvýšených preferencí, ve kterých PRO stagnuje. Navíc čelí častým problémům podobných stran – rozhádanosti a štěpení.
Druhý muž PRO Petr Vacek, který ještě ve volbách 2021 kandidoval za monarchistickou Korunu Českou, na nedávné tiskové konferenci řekl: „Z východu k nám přišla jen bída, utrpení, drancování a ponižování.“
Z blšanských chmelnic na zaplněný Václavák. Rajchlova minulost je plná kontroverzních vazeb
Číst článek
Tato věta vyvolala vlnu kritiky od podobně smýšlejících představitelů politického proudu, který se sám nazývá „vlastenecká scéna“. Na Rajchla a jeho PRO okamžitě zaútočili Ladislav Vrabel nebo Jiří Havel, spoluorganizátoři loňské velké zářijové demonstrace, kteří jsou mimo jiné také rozhádaní.
„V tomto prostředí jsou všichni konkurenty,“ uvedl před časem odborník na extremismus Jan Charvát.
Vackova slova Rajchl označil za nešťastné vyjádření a musel před svými příznivci obhajovat názory PRO na členství v EU a NATO. „Prosím, nedělejte závěry z jednoho výroku. Zanechte toho, přestaňte útočit jeden na druhého a konečně ukažte, že dokážeme táhnout za jeden provaz,“ uklidňoval Rajchl.
Na rozdíl od jiných radikálně národoveckých stran a uskupení totiž nechtějí z těchto mezinárodních organizací vystupovat, byť je tvrdě kritizují.
„EU je v přímém rozporu s demokracií, jak já ji vidím a chápu. Se svobodou a s rovností před zákonem nemá nic společného. Je to jeden velký diktát.“
Jindřich Rajchl (předseda PRO)
„PRO se pro mnohé stalo synonymem pro protest. Tito lidé ale zapomněli, že pro Rajchla se jedná primárně o politickou stranu se vším, co k ní patří. A to včetně programu, o kterém pak můžou mnozí zjistit, že nekonvenuje jejich představám,“ vysvětluje Aleš Michal z Institutu politologických studií FSV UK.
Odchod právníků
Rozkol v okrajové části politického spektra přišel jen pár dní poté, co stranu PRO opustila polovina jejího vedení.
Před dvěma týdny totiž oznámil přerušení vazeb s PRO právní institut Pro Libertate, který se zviditelnil bojem s proticovidovými opatřeními a který vystupoval proti předchozí i současné vládě. Spolek informoval, že čtyři z pěti členů jeho vedení stranu opustili.
Konkrétně jde o dnes již bývalého 1. místopředsedu PRO Tomáše Nielsena, dále Ondřeje Svobodu, Vladimíra Mrkvičku a Lenku Trkalovou. Zůstává jen již zmíněný Petr Vacek, který naopak povýšil do pozice pověřeného 1. místopředsedy.
Posila z SPD
Na jaře k PRO například přestoupila z SPD Ivana Turková, která v loňských senátních volbách v obvodě Most získala 23,8 procent hlasů a skončila třetí. Rajchl ji vyzdvihuje jako „špičkovou odbornici v oblasti ekonomie“.
„Důvodem byly dlouhotrvající neshody týkající se prezentace strany i jejího směrování. Odcházející členové Pro Libertate spoluzakládali stranu s vidinou, že politiku lze dělat i jinak, než předvádějí současní politici. Měla být založena na odbornících, kteří se vyprofilovali v období covidové pandemie a jejichž vystupování v této době dávalo samo o sobě záruky, že tito lidé si zachovají svoji tvář i v politice,“ stojí v prohlášení Pro Libertate.
Podle spolku se nepodařilo udržet vizi nové strany s vysokou odbornou úrovní a politickou kulturou. Mimo jiné jim také vadilo, že do strany přešli lidé z jiných politických subjektů, členové Pro Libertate ztratili na chod PRO vliv, a proto ji opustili.
Členkou institutu Pro Libertate je i nezařazená senátorka Jana Zwyrtek Hamplová, která ale ve spolupráci s Rajchlovou stranou pokračuje.
Rajchl popřel, že by se mu měla strana drolit pod rukama a celou situaci zlehčoval tím, že aktuálně odešli jen tři členové a Nielsen své rozhodnutí oznámil už před měsícem.
„Strana PRO tady bude dál a bude čím dál tím silnější. I kdybyste se přetrhli,“ vzkázal kritikům.
Vedení PRO se tak z předprázdninových osmi členů zmenšilo na polovinu. Několik dní na stránkách dokonce visela prázdná okénka po čtveřici odchozích.
Politolog Aleš Michal zabývající se těmito proudy české politiky zmínil, že podobné problémy s vnitřním pnutím mají často strany s centralizovaným řízením, kde drží lídr silnou pozici.
Odmítače islámu, covidu a pomoci Ukrajině vždy pojil odpor k Západu, vysvětluje odborník na extremismus
Číst článek
„Stalo se to třeba i SPD, kde končily celé místní organizace. PRO má podobný problém: někteří lidé se silou, která se přece jen na náměstí projevila, čekali rychlé naplnění svých mocenských ambicí. Těm se ale nedá dostát bez volebního klání,“ popsal.
Přeplněné pískoviště
Odchod klíčových lidí z vedení strany ještě před tím, než PRO stačilo zasáhnout do prvních voleb, kterými by měly být za necelý rok červnové eurovolby, symbolizuje tradiční strasti v této části politického spektra. Ostatně sám Rajchl do politiky nejprve nakoukl v barvách Trikolory, ze které poté se svými lidmi odešel.
V nedávné době se na tomto písečku snažili vybudovat novou partaj lidé kolem Lubomíra Volného a jeho Volného bloku, Chcípl pes Jiřího Janečka a Jakuba Olberta, do značné míry i Trikolora Václava Klause ml. či Zuzany Majerové, dávněji Blok proti islámu Martina Konvičky.
Právo Respekt Odbornost
„V tento moment ještě strana není usazená. Jednoznačně se ale pohybuje v prostoru, kterému obecně říkáme populismus,“ popsal v Interview Plus politolog Jan Charvát z IPS FSV UK. Zmínil, že se představitelé PRO dostávají na hranu extremismu například svými požadavky na to, co má vláda či parlament dělat, aniž by sami měli politický mandát.
„Sám Rajchl míří na nespokojenou pravicovou až krajně pravicovou část voličů,“ přibližuje s tím, že tak míří i na voliče ANO nebo SPD.
Vždy se však rozhádali a nakonec rozpadli. Jediným, kdo dokázal uspět, byl Tomio Okamura. Nejprve v roce 2013 s Úsvitem a od roku 2015 s SPD.
V posledních měsících Okamurovi mohl nový konkurent nahánět trochu strach. Na rozdíl od SPD totiž Rajchl dokázal dostat na náměstí desetitisíce protestujících, nabídl novou a neokoukanou tvář, avšak podporu z ulic se mu (zatím) do výraznější politické podpory přelít nepodařilo.
PRO se v průzkumu relevantní výzkumné agentury objevilo poprvé letos v dubnu. Kantar CZ mu naměřil tříprocentní podporu a její analytik Pavel Ranocha v České televizi zmínil, že PRO čerpá preference zhruba ze tří čtvrtin od SPD a že zbylí podporovatelé pochází od voličů Trikolory nebo Přísahy.
Od té doby už na toto číslo partaj nedosáhla a k vytoužené pětiprocentní hranici má velmi daleko.
Okamurovy kleště
SPD hrozilo sevření do pomyslných kleští. Už krátce po prezidentských volbách na začátku roku upozorňoval ředitel výzkumné agentury Ipsos Michal Kormaňák, že se v důsledku snah ANO o zisk umírněnějších voličů SPD posune od středu blíž k extrému.
„Okamura bude muset být ještě extrémnější než doteď. Jeho cílem bude eliminovat všechny radikální neparlamentní strany,“ popisoval. Zároveň se v ulicích i průzkumech objevilo Rajchlovo PRO.
Ohrožený předseda SPD Okamura tak ve snaze vyhnout se tlaku z obou stran zdůrazňoval, že když byl šéf ANO Babiš premiérem, „měl rád Brusel, hlasoval pro migranty a povinné očkování“.
Proti PRO se vymezoval mimo jiné přes rozdílný vztah obou partají k Evropské unii, čímž si snaží pohlídat radikální voliče odmítající české členství v těchto organizacích. „Jsme jedinou euroskeptickou stranou, podporujeme referendum o vystoupení z EU. Tady vidíte jasný rozdílů mezi SPD a PRO nebo ANO,“ řekl Okamura v Interview ČT 24.
SPD a Trikolora podepíšou spolupráci ‚pro všechny následující volby‘. Reagují na radikální konkurenci
Číst článek
Vzhledem k tomu, že podpora PRO neroste a spíše stagnuje, zdá se, že je Okamura z kleští venku.
Podpořil to i tím, že se mu podařilo získat pro SPD spojenectví s další menší radikální stranou Trikolorou. V červnu podepsaly memorandum o společném postupu ve volbách do europarlamentu, Senátu a krajských zastupitelstev v příštím roce.
V Partii minulý týden dokonce na dotaz, s kým by SPD chtěla vládnout, označil za nejbližšího partnera hnutí ANO. „Jiná opoziční strana tam není,“ uvedl.
„Nejbližším možným partnerem budou strany, které se případně dostanou do Sněmovny a nemají nic společného s Fialovou vládní pětikoalicí,“ doplnil.
PRO ve zprávě ministerstva vnitra o extremismu
Ve sledovaném období se o slovo začala hlásit široká paleta různorodých protestních uskupení. Tyto skupiny se skládaly často jen z několika jednotlivců. Ve svých online prezentacích se však snažily působit dojmem masových a dobře organizovaných subjektů s vysokými politickými ambicemi, včetně nahrazení stávajícího politického systému jiným způsobem vládnutí.
Přízeň těchto nespokojených občanů usilovala řada politiků či aktivistů, kteří organizovali veřejná shromáždění a objížděli za tím účelem česká města. Tyto osoby k získávání příznivců využívaly šíření dezinformací. (Za příklad lze uvést Ladislava Vrabela. Za šíření poplašné zprávy, že ČR chce použít proti Rusku jaderné zbraně, čímž má vyvolat jeho odvetu, mu byl Obvodním soudem pro Prahu 1 uložen čtyřměsíční podmíněný trest.)
Po skončení březnové demonstrace na pražském Václavském náměstí, pořádané stranou Právo Respekt Odbornost, došlo k násilnému pokusu o stržení ukrajinské vlajky na Národním muzeu. Násilnosti v souvislosti s tímto shromáždění byly později řešeny v rámci trestního či přestupkového řízení. Další trestní stíhání se týkala nošení symbolů souvisejících s ruskou agresí na Ukrajině.
Zdroj: Čtvrtletní zprávy o extremismu Odboru bezpečnostní politiky MV
