Kdo vyhraje a kdo proklouzne přes 5 procent? Srovnání průzkumů před evropskými volbami
Průzkumy i modely všech relevantních agentur počítají s tím, že vítěz víkendových voleb do Evropského parlamentu v Česku s největší pravděpodobností vzejde z dvojice ANO a koalice Spolu, naopak vysoký potenciál Starostů zřejmě zůstane z větší části nevyužitý. Piráti a SPD drží pozice, koalice Stačilo! vedená komunisty je ve všech měřeních nad pětiprocentní hranicí a neznámou je podpora koalice Přísahy a Motoristů.
Eurovolby charakterizuje nízká účast i menší voličská „věrnost“. Češi toto hlasování nepovažují za to nejdůležitější klání, i proto jsou tak ochotni se svými hlasy částečně experimentovat.
Rozhovory s lídry do eurovoleb 2024: Jaké priority nabízejí hlavní tváře osmadvaceti stran a hnutí?
Číst článek
„V posledních parlamentních nebo prezidentských volbách se spousta voličů uchýlila k tzv. taktickému hlasování a hleděli převážně na to, kdo má šanci porazit ‚nepřítele‘. Tento faktor v eurovolbách z velké části odpadá, jelikož se nerozhoduje o tom, kdo povede naši zemi,“ popsal pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál výzkumný analytik STEM/MARK Radek Pileček.
V evropských volbách jsou voliči do značné míry upřímnější a budou více hledat uskupení, které je jim skutečně názorově nejbližší, doplnil Pileček, který působí rovněž jako politický geograf na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Volební modely a průzkumy s tímto voličským chováním pracují, i proto tak všechny české výzkumné agentury sdružené v SIMAR měří, že výsledek ANO bude spíše nižší než při volbách do Poslanecké sněmovny nebo že šanci na překročení pětiprocentní hranice mají nové a neokoukané subjekty.
Boj o vítězství
ANO vede ve všech měřeních, pohybuje se kolem 25procentní podpory, zespodu jej však „dohání“ koalice Spolu. V posledním měření STEM/MARK je mezi oběma subjekty rozdíl necelé čtyři procentní body, u STEMu pak jen 1,6 procentního bodu.
„Je zjevné, že voliče ANO stále nejvíc přitahuje osobnost Andreje Babiše, který je na billboardech, osobně se účastní kampaně a je vidět rozhodně víc než lídryně Klára Dostálová,“ popsal Aleš Michal z Institutu politologických studií FSV UK.
Upozornil ale, že ANO vůbec poprvé zvolilo jinou strategii: nepostavit proevropské a spíše liberální kandidáty, ale v souladu se svou strategií, kterou naplňuje od prezidentských voleb, se snaží konkurovat spíše dalším nacionalistickým stranám.
Dle průzkumu agentur Kantar CZ a Data Collect pro Českou televizi měly na přelomu dubna a května největší potenciál oslovit voliče ANO a Starostové se shodnými 27,5 procenta. Koalice Spolu dosáhla podobného, byť nižšího výsledku: 26 procent.
Volební potenciál je hodnota měřící, když by danou stranu volili všichni, kteří je zvažují. V případě Starostů a Spolu se však vzájemné potenciály do značné míry překrývají. „V tuto chvíli se mírně přiklání ke koalici Spolu a Starosty de facto vysávají,“ komentoval sociolog a ředitel výzkumného ústavu STEM Martin Buchtík.
Eurovolby v Česku pohledem průzkumů: ANO míří k vítězství, překvapit může Přísaha s Motoristy
Číst článek
Zatímco spojenectví ODS, TOP 09 a KDU-ČSL se v modelech pohybuje nad 20 procenty, Starostové potvrzují pozici strany se sice velkým potenciálem, ale malým voličským jádrem. Agentury je měří kolem 10 procent.
„Koalice Spolu se rozhodla upozadit témata, na kterých se jednotlivé strany neshodnou, a celou kampaň postavili na osobnosti lídra Alexandra Vondry. Na první pohled tedy působí, že je relativně ideologicky koherentní, což ale uvnitř koalice Spolu není pravda. TOP 09 ani KDU-ČSL nejsou v tak politicky relevantní pozici, aby měly sílu přetlaku ze strany ODS jakkoliv vzdorovat,“ nastínil vnitřní dynamiku Spolu politolog Michal.
Starostové ve volební kampani vsadili na Danuši Nerudovou jako svou lídryni, která je i díky loňské prezidentské volbě dle měření STEM/MARK u veřejnosti nejznámějším z lídrů. I kvůli tomu se ale stala ať už v diskusích, nebo v jiných momentech kampaně velkým terčem politické konkurence.
„Skutečnost, že na ni ostatní házejí špínu, jí může přinést rozhodně více škody než užitku,“ domnívá se analytik Pileček a doplňuje, že by se v případě Nerudové mohl opakovat scénář z prezidentských voleb. „Některá data naznačují, že by se mohlo zopakovat, že sice zpočátku pár měsíců před volbami měla podporu v preferencích hodně vysoko, ale volební výsledek pro ni byl zklamáním.“
Vážný konkurent Starostů v zápasu o nejvíce proevropské a eurooptimistické voliče, Piráti, jsou stabilizovaní na 10procentní podpoře jak v preferencích pro sněmovní volby, tak pro eurovolby.
„Kampaň Pirátů je silným vzkazem voličům, že se po koalici se STAN a vládním angažmá vrací autentická strana spoléhající na své kořeny. To má sice poměrně významné limity, Piráti neusilují o to ve volbách zvítězit, ale zároveň to působí autenticky a z pohledu politického cíle prakticky bezproblémově,“ zhodnotil politolog Michal.
Uhájí SPD pozice?
SPD jako strana dvou exprezidentů. Pravičák Klaus a levičák Zeman se nakonec potkali u Okamury
Číst článek
Jedním z hlavních témat letošních eurovoleb je i přetahovaná o nespokojené voliče. Dlouhodobým hegemonem mezi nimi je SPD Tomia Okamury, ve zmiňovaném průzkumu potenciálu její koalici s Trikolorou však agentury naměřily poměrně nízký potenciál 11,5 procenta.
V loňském a předloňském roce jim vyrostla nová konkurence ve straně PRO Jindřicha Rajchla, který dokázal několikrát přilákat desetitisíce lidí na Václavské náměstí, v průzkumech relevantních sociologických agentur se ale pohybuje kolem tříprocentní hranice preferencí.
„PRO má sice masivní billboardovou kampaň, relevantní průzkumy ale nenasvědčují tomu, že by to mělo straně zásadně pomoci,“ uvedl politolog Michal.
Okamura může argumentovat tím, že SPD je „sázkou na jistotu“, a připomínat více než milion propadlých hlasů z minulých sněmovních voleb.
„Úspěch SPD je zcela závislý na tom, do jaké míry voliči více radikálních a populistických stran budou ochotni riskovat a volit konkurenční subjekty. Další aktéři tlačící se do politického prostoru, který doposud dominantně ovládá, jsou pro SPD významným problémem. Odkazuje k tomu i poslední komunikace Tomia Okamury, který je jmenovitě kritický zejména k Jindřichu Rajchlovi a Filipu Turkovi,“ popsal politolog Michal.
Komunisté odhodili třešně a spojili se do koalice s radikály. Veškerý svůj marketing upřeli na Konečnou
Číst článek
K oběma z nich se před dvěma týdny vyjádřil na sociálních sítích. „Jaký je jeden hlavní zásadní rozdíl mezi SPD a hnutím Přísaha a Motoristé sobě pana Turka a stranou PRO pana Rajchla? Jeden hlavní rozdíl je jednoduchý. Oni chtějí, aby Česká republika zůstala členem EU, zatímco SPD jako jediné prosazuje referendum.“
Komunisté i Motoristé
To ale není pravda, kromě dalších menších kandidujících subjektů chce referendum o českém členství v Evropské unii i koalice Stačilo! vedená šéfkou komunistů Kateřinou Konečnou.
Zatímco v preferencích pro sněmovní volby jsou komunisté hluboko pod pětiprocentní hranicí, v sondážích pro eurovolby se drží nad touto hranicí a jsou na cestě k volebnímu úspěchu.
Podpora tohoto subjektu nestojí jen na tradičních levicových komunistických voličích, je významnou konkurencí pro jiné radikální strany.
Odborník na politický extremismus Jan Charvát z Institutu politologických studií FSV UK označuje KSČM za „konzervativní, nacionalistickou, autoritářskou, proruskou a protisystémovou“ stranu.
Přísaha vyměnila kriminalisty za politiky a spojila se s Motoristy. Ideologické tápání skrývá za ‚střed‘
Číst článek
„Levicovost v ní zbyla v ekonomické oblasti, tu už ale nevnímají jako klíčovou. Hodně akcentují i boj proti globalismu, což lze chápat i jako návrat k nacionalismu,“ popsal s tím, že i proto dává jejich spojování s národně konzervativními radikály smysl.
Volební úspěch není vyloučen ani u koalice Přísahy a Motoristů, které do voleb vede politický nováček Filip Turek. V modelech se pohybuje střídavě na obou stranách pětiprocentní hranice a čerpá do velké míry z báze tradičních nevoličů.
„Bez jejich lídra Filipa Turka by této koalici nikdo velký úspěch nepredikoval,“ upozorňuje analytik Pileček. „Turek je výraznou a do jisté míry kontroverzní postavou. Jako automobilista prezentuje silné téma, kterým může voliče zaujmout,“ doplňuje jej politolog Michal.
Přísaha s Motoristy má podle Pilečka podobný program jako SPD a Stačilo!, avšak jiné sociodemografické složení voličstva. „Je možné, že každý z těchto subjektů ve výsledku mobilizuje trochu jinou generaci a pětiprocentní hranici nakonec překročí všichni,“ uzavírá.
