Rusko vrazilo klín do základů evropské krajní pravice. Dřívější přátelství s Putinem vystřídala obezřetnost
Vrcholící kampaň před volbami do Evropského parlamentu je poznamenána vyšetřováním ohledně ruského vlivu i trvající agresí na Ukrajině. Nic z toho nepomáhá stranám krajní pravice. Ty se donedávna netajily vazbami na Kreml a jejich účty plnily ruské peníze. Proti tomu se však nyní snaží vymezit. Vysoké předvolební preference totiž dávají tušit, že v novém europarlamentu mohou sehrát důležitou roli.
Rusko vrazilo klín do základů evropské krajní pravice. Dřívější přátelství s Putinem vystřídala obezřetnost
Bezpečnostní složky napříč Evropou už několik měsíců vyšetřují působení ruské vlivové sítě, kterou kolem sebe rozprostřel web Voice of Europe. Pomocí ní měli být placení evropští politici, aby šířili ruskou propagandu.
Mnoho jmen do veřejného prostoru neproniklo. Skloňuje se ale eurokandidátka Alternativy pro Německo (AfD) a z ní například politik s českými kořeny Petr Bystroň.
Vliv Ruska v EU. ‚Politiky nemusí hned uplácet, řada z nich to dělá dobrovolně,‘ komentuje analytička
Číst článek
Jejich jednička Maxmilian Krah se už z kampaně stáhl, mimo jiné i pro obvinění svého asistenta ze špionáže pro Čínu. Krajně pravicoví politici totiž podléhají jak ruskému, tak i právě čínskému vlivu. Detailně se tomu věnuje nová studie Asociace pro mezinárodní otázky.
Kvůli už týdny trvajícím spekulacím se k německé straně otočila zády její frakce v Evropském parlamentu. Minulý týden Identita a demokracie (ID) s okamžitou platností vyloučila AfD ze svých řad.
Francouzský hlas
Iniciátorkou tohoto kroku byla viditelná persona evropské krajně pravicové scény Marine Le Penová. „AfD jde od provokace k provokaci… Nestačí se jen distancovat. Nastal čas, abychom se od tohoto hnutí jasně oddělili,“ burcovala.
Není to však tak dávno, co sama Le Penová využívala vazeb, které s Moskvou navázala. Rusko v uplynulých letech její straně poskytlo půjčku pro kampaň. Dokonce ji pojilo blízké přátelství s prezidentem Vladimirem Putinem. Při posledních francouzských prezidentských volbách v dubnu 2022, tedy krátce po invazi na Ukrajinu, musela Le Penová zničit tisíce plakátů, na kterých se s ruským prezidentem objevovala.
The European Far Right in one story:
Le Pen decided to trash 1,2 million campaign leaflets with this picture in them.
It is pretty obvious who the true allies of Putin in Europe are.
Not only in Germany, but across the continent.
Even if they are trying to cover it up now.
10:15 – 02. 03. 2022
Le Penová stála více než deset let v čele Národního sdružení. Vedení převzala po svém otci Jean-Marie Le Penovi. Jejím cílem bylo uskupení „oddémonizovat“, aby bylo víc přístupné voličům a otevřelo si cestu k možnému vládnutí.
Odmítla proto některá otcova prohlášení, ve kterých nešetřil kontroverzemi. Tvrdil například, že plynové komory byly pouhým detailem druhé světové války, obhajoval také francouzskou kolaboraci s nacistickým Německem. Odklon od této linky vedení politiky završila Le Penová jako jeho nástupkyně tím, že uskupení přejmenovala – z Národní fronty se stalo právě Národní sdružení.
Strana Le Penové čelí podle uniklé zprávy obvinění z politického a ideologického sbližování s Moskvou
Číst článek
Za stranu Le Penová třikrát neúspěšně kandidovala na prezidentku, dovedla ji ale k nejlepším výsledkům v parlamentních volbách. Nyní má Národní sdružení nakročeno k zisku největšího počtu francouzských europoslanců.
Už po ruské invazi na Ukrajinu před více než dvěma lety vzala Le Penová zpátečku a k Rusku se nevyjadřuje. Jinak tomu nebylo ani po odhalení proruské sítě kolem Voice of Europe nebo v současné kampani před eurovolbami.
Web France 24 podrobil analýze hlasování všech 18 zástupců její strany na plénu Evropského parlamentu. A odhalil rozpory zejména v podpoře Ukrajiny.
Ačkoli současný předseda strany, lídr kandidátky a europoslanec Jordan Bardella stále dokola opakuje, že Ukrajinu podporuje, tento postoj se nepromítl do hlasování. Poslanci se zdrželi třeba v hlasování o usneseních vyzývajících k vytvoření „zvláštního tribunálu pro potrestání ruských zločinů“ nebo o „potřebě neochvějné podpory EU Ukrajině“.
Průzkumový neklid
Z dlouhodobých predikcí vyplývá, že příští europarlament dozná změn. Ztratit by měli liberálové a levicové spektrum – socialisté a Zelení.
Naopak přilepšit si mají Evropští reformisté a konzervativci (ECR), stejně tak Identita a demokracie. Část odborníků označuje obě tyto dvě frakce jako krajně pravicové. Ale ne všechny strany patřící do těchto skupin jsou pravicoví radikálové. Řady ECR tvoří například i česká ODS.
💥NEW Europe Elects EU Parliament seat projection for
— Europe Elects (@EuropeElects) May 28, 2024
Nine days ahead of the first EU election day.
Total: 720 (+15)
Centre-right EPP: 180 (+2)
Centre-left: S&D: 138 (-2)
Liberal RE: 86 (-16)*
National-cons. ECR: 75 (+7)**
Right-wing ID: 68 (+9)***
Greens/EFA: 56 (-16)
Left:… pic.twitter.com/nwXe0PTLpe
Frakce se v europarlamentu ustavují organicky, vždy po proběhlých volbách, nejsou tedy neměnné. Podmínkou ale je, že v každé z nich musí být aspoň čtvrtina států sedmadvacítky a minimální počet 25 europoslanců.
Aktuálně zůstávají některé strany bezprizorní a rády by někde zakotvily. Kromě čerstvě vyloučené AfD to je také Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána. Obě uskupení budou velmi pravděpodobně představovat početné delegace. Německé krajní pravici přisuzují průzkumy – i přes skandály – možný zisk 15 procent. Fidesz se pohybuje kolem 45 procent.
European Parliament elections in June could deliver more far right MEPs than ever before. What are the potential impacts of a far right surge? pic.twitter.com/Eqb4Py7CDN
— Financial Times (@FT) May 24, 2024
‚Superpravicová‘ frakce?
Orbánova strana se už několik měsíců sbližuje s konzervativní frakcí ECR, a to zejména díky debatám s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Spekuluje se tak o tom, zda nedojde k nějakému přeskupení sil. Pokud by se přidalo deset až dvanáct nově zvolených europoslanců Fideszu, mohla by se ECR stát třetí nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu.
Háček je ale v postoji k ruské agresivní válce na Ukrajině. „Názory ECR zejména na bezpečnost v Evropě jsou naprosto odlišné od Fideszu a Viktora Orbána,“ zdůraznil nedávno český premiér a předseda ODS Petr Fiala.
Jak vyplynulo z dotazů, které položil iROZHLAS.cz občanským demokratům, přičlenění Orbánovy strany do frakce by se jim úplně nepozdávalo.
K Meloniové se hlásí i Le Penová. Kromě již zmíněného je jednou z variant pro nově ustavený Evropský parlament také vznik tzv. superpravicové skupiny. Obě političky jsou totiž čelnými představitelkami pravděpodobně největších pravicových sil za frakce. Národní sdružení se může stát nejsilnější stranou v ID a Bratři Itálie Meloniové u ECR.
Radikálku nechává doma, v Evropě je Meloniová silnou hráčkou. Ví to Fiala i von der Leyenová
Číst článek
„Teď je ta správná chvíle se sjednotit, bylo by to opravdu užitečné. Pokud se nám to podaří, staneme se druhou nejsilnější skupinou Evropského parlamentu. Myslím, že bychom si takovou příležitost neměli nechat ujít,“ nadnesla Le Penová.
Žádaná Meloniová
Postoj k Rusku tvoří mimo jiné pomyslnou čáru mezi ECR a ID. A je to i něco, co zmiňuje možná budoucí staronová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová jako dělicí linii, která určí, s jakými stranami by chtěla po eurovolbách spolupracovat na vytvoření parlamentní většiny.
Minulý týden se v Bruselu konala debata spitzenkandidátů (tedy lídrů frakcí na předsedu Komise), von der Leyenová zmínila tři podmínky pro budoucí spolupráci. Musí jít o strany, které jsou podle ní proevropské, proukrajinské, tedy proti agresi ruského prezidenta Vladimira Putina, a zároveň musí podporovat právní stát.
Na dotaz, zda bude v budoucnu spolupracovat případně i s italskou premiérkou a její stranou, reagovala: „Jestliže splní tyto tři podmínky, můžeme jim nabídnout spolupráci.“
Meloniová má v současnosti silnou pozici v Evropské radě, kde se pravidelně schází premiéři a prezidenti unijní sedmadvacítky. Spolu s Petrem Fialou jsou to jediní zástupci konzervativní frakce v tomto vrcholném orgánu.
Krajní pravice pro mladé
A co stojí za vysokými preferencemi pro pravicové politické spektrum? Částečnou odpověď lze nacházet u mladých.
Generace Z stále podporuje progresivní strany, jako jsou zelení, průzkumy však ukazují, že v celé Evropě se prosazuje i u této skupiny krajní pravice, která se kdysi pro mladé lidi nacházela spíš mimo zorné pole.
List Financial Times odkazuje na průzkum, podle kterého ve Francii 36 procent lidí ve věku 18 až 24 let podporuje Národní sdružení. K velké oblibě přispívá její 28letý lídr, zmíněný Jordan Bardella.
„Sleduji Bardellu na TikToku, na instagramu, prostě všude. Je velmi hezký a podporuje mladé lidi,“ uvedla pro Radiožurnál jedna z jeho dvacetiletých obdivovatelek. A strana tomu jde naproti.
He's slick. He's disciplined. He's a hit with young voters. Is Jordan Bardella the new face of Europe?
— POLITICOEurope (@POLITICOEurope) May 29, 2024
France’s far-right wunderkind is remaking the National Rally in his image. #TomorrowsPapersToday pic.twitter.com/ADD9rZITbw
Oblibě se těší i nizozemská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která vyhrála loňské parlamentní volby a právě sestavila vládu slibující „nejtvrdší azylový zákon všech dob“. Fandí jí 31 procent mladých.
Nedávný průzkum dále ukázal, že 22 procent Němců ve věku 14 až 29 let podporuje AfD, což je nárůst oproti 12 procentům v roce 2023. Žádná jiná strana se v této věkové skupině netěší takové podpoře.
K oslovení nejmladší voličské skupiny partajím napomáhají sociální sítě. To, že jsou na nich aktivní populistické nebo krajně pravicové strany, dokládá i analýza Euronews založená na údajích hlavních poskytovatelů online reklamy. Ukazuje, které strany z nich platí nejvíce za to, aby si zajistily hlas před červnovými eurovolbami.
Například: při pohledu na aktivitu Googlu za posledních 30 dní utratil maďarský premiér Viktor Orbán za jednu reklamu zhruba 60 tisíc eur (téměř 1,5 milionu korun). Ta mu za pouhých 11 dní vynesla přes 10 milionů zobrazení, což je dokonce více než počet obyvatel Maďarska.
„Válka je strašná. Války přinášejí smrt, ničí naše vlasti. Válka způsobuje inflaci a ničí ekonomiku,“ říká patnáctisekundový spot ilustrovaný obrázky Orbánova politického oponenta Pétera Magyara a finančníka George Sorose.
