Orbán se chce za pomoci Meloniové přidat k evropské konzervativní frakci. ODS je proti
- Evropští konzervativci a reformisté (ECR) v europarlamentu vesměs podporují sankce proti Rusku. Zájem o přistoupení k této pravicové frakci má ale i Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána, který se nijak netají svou náklonností k šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi.
- V ECR je i česká ODS, která se spolu se slovenskými, belgickými či švédskými kolegy proti vstupu Fideszu vymezuje. Naopak italská premiérka Giorgia Meloniová měla Orbánovi členství přislíbit.
- „O přijetí Fidesz do ECR nejednáme. Naše názory zejména na bezpečnost v Evropě jsou naprosto odlišné od Viktora Orbána,“ reagoval pro iROZHLAS.cz premiér a předseda ODS Petr Fiala.
Poslední týden, kdy zasedal současný Evropský parlament ve Štrasburku, dorazilo na europoslanecké stoly usnesení o Maďarsku. Přesvědčivou většinou vyjádřili zděšení nad zhoršujícím se stavem právního státu, odsoudili Evropskou radu a Evropskou komisi za dosavadní nedostatek rozhodných kroků pro ochranu demokracie a vymezili se i vůči tomu, že se pro Budapešť uvolnily další miliardy eur z evropského rozpočtu.
Varování před ruským imperialismem a moskevským režimem. Lipavský zkusil zapůsobit na Maďary
Číst článek
Znění ale mohlo vypadat úplně jinak. Pozměňovací návrh totiž předložil zástupce Evropské strany konzervativců a reformistů (ECR), polský europoslanec Patryk Jaki. A volil mnohem mírnější jazyk.
„(EP) konstatuje, že Maďarsko komplexně a několikrát reagovalo na všechna obvinění v rámci postupu podle čl. 7 odst. 1 SEU; vyjadřuje politování nad politickým charakterem tohoto postupu a konstatuje, že v konečném důsledku tento postup nic nepřináší a narušuje vzájemnou důvěru a spolupráci mezi členskými státy; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné tento postup ukončit,“ stojí v jeho návrhu.
Souznělo s tím ale jen 125 europoslanců, pozměňovací návrh tedy neprošel. Hlásili se k němu především zástupci frakce ECR, mezi nimi třeba i čeští europoslanci z ODS Alexandr Vondra a Jan Zahradil.
Orbán: Čína je jedním z pilířů nového světového řádu. Maďarsko podporuje její mírový plán pro Ukrajinu
Číst článek
„Pro mne je zásadní, že jsem tuto rezoluci nepodpořil jako celek v konečném hlasování,“ zhodnotil pro iROZHLAS.cz končící europoslanec Zahradil. Jak dopadly jednotlivé návrhy, pro něj prý není podstatné.
Současná jednička na kandidátce Spolu do europarlamentu Vondra na to reagoval v obecné rovině s přihlédnutím na hlasování o stavu právního státu v Maďarsku či Polsku. „Konzistentně se řídím tím, že odmítám podporovat různé rezoluce, které podle mého soudu překračují kompetence EU a tím inferují do záležitostí, které jsou v působnosti členských států,“ odpověděl.
Pro mírnější pozměňovací návrh byli i politici z krajně pravicové frakce Identita a demokracie (ID). Několik hlasů přidali také liberálové z partaje Renew, třeba Martin Hlaváček, Ondřej Knotek a Ondřej Kovařík – všichni za ANO, či lídryně koalice Stačilo! a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná z Levice.
Sbližování s Orbánem
Orbánův Fidesz je nyní v Evropském parlamentu nezařazený do žádné ze sedmi frakcí, v březnu 2021 po dlouhých sporech opustil lidoveckou partaj (EPP).
Maďarsko, přesněji Orbánova strana Fidesz, se už několik měsíců sbližuje s konzervativní frakcí ECR. Odrážel to například i seznam řečníků na nedávné národovecké konferenci CPAC.
Na budapešťském pódiu vystoupil předkladatel zmírňujícího návrhu europoslanec Jaki, také ale viceprezident ECR Radosław Fogiel nebo jeho stranický kolega z Práva a spravedlnosti a donedávna polský premiér Mateusz Morawiecki.
Nutno podotknout, že čeští politici řadící se mezi evropské konzervativce – tedy europoslanci ODS – na Orbánově konferenci nebyli. Nikdo z Čechů ani letos nevystoupil s projevem. Svou účast oželel jinak loni promlouvající šéf největší opoziční síly Andrej Babiš (ANO). V publiku však usedl Jiří Kobza z SPD. Zúčastnil se také eurolídr PRO Jindřich Rajchl.
Šarm italské premiérky
„Mohu vám říci, že mám velmi dobrý pocit z kolegů z Fideszu. Vím, že Giorgia Meloniová a Viktor Orbán mají dobré vztahy,“ řekl polský expremiér Morawiecki pro Euractiv.
Italský model
Nicola Procaccini, spolupředseda ECR a člen Bratrů Itálie, už dříve uvedl, že je strana odhodlána spolupracovat se středopravicovou Evropskou lidovou stranou (EPP) a silami ID v Evropském parlamentu na přenesení tzv. italského modelu na úroveň EU. Současnou italskou vládní koalici totiž tvoří středopravá strana (EPP), národně-konzervativní strana Bratři Itálie (ECR) a krajně pravicová Lega (ID).
Byla to totiž právě italská premiérka, která v posledních měsících vedla debaty s Orbánem, ve snaze přesvědčit ho, aby neblokoval unijní pomoc 50 miliard eur Ukrajině. Plody sklidila celá sedmadvacítka na únorové mimořádné Evropské radě. Očekávaly se tehdy maďarské pohrůžky vetem, nakonec ale vše proběhlo hladce a shoda byla na světě za pět minut.
Následovaly spekulace, co museli unijní lídři Orbánovi slíbit, aby s pomocí pro Ukrajinu, kterou do té doby blokoval, souhlasil. Jedno z možných lan mu mohla hodit Meloniová.
O možném přistoupení Orbánovy strany do ECR psaly také Hospodářské noviny. Poukazovaly přitom právě na vliv, který na maďarského premiéra Italka má. „Pokud někdo mohl dát Orbánovi příslib členství v ECR, mohla to být jedině Meloniová,“ citovaly zdroj z evropské politiky.
„Z pohledu ECR je Fidesz zajímavá strana z toho důvodu, že přinese poměrně velké množství europoslanců. Čtu z toho jakýsi kalkul, protože Fidesz bude početně dobrý dáreček pro tu frakci, která ho přijme,“ komentoval pro iROZHLAS.cz politolog Ondřej Mocek z Mendelovy univerzity.
Hra čísel
Podle předvolebních průzkumů by konzervativní frakce měla posílit, pokud by se přidalo deset až dvanáct europoslanců Fideszu, na které si v červnových eurovolbách může myslet, mohla by se stát třetí nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.
pozice ECR
Frakce ECR má nyní v Evropském parlamentu 68 křesel ze 705 a takřka jistě ji čeká po červnových eurovolbách posílení. Nyní v konzervativní frakci jasně dominují s 25 křesly polští europoslanci PiS a druzí jsou s deseti mandáty Bratři Itálie, které ale čeká posílení a zcela jistě i vůdčí role v celé frakci. Stejně tak jistě posílí i španělský Vox, který má nyní čtyři křesla.
Pokud by se k posílené ECR přidal se svou dávkou křesel i Fidesz, stali by se konzervativci a reformisté nejspíš třetí nejsilnější stranou v Evropském parlamentu (po lidovcích EPP a socialistech S&D) a získali by výrazně větší vliv, než mají nyní.
To však nebude tak jednoduché. Některé národní delegace pohrozily, že by kvůli Fideszu z ECR vystoupily. Neshodují se především s maďarským přístupem k válce na Ukrajině. Jde o českou ODS, slovenskou SaS, Švédské demokraty, lotyšskou Národní alianci nebo belgickou Novou vlámskou alianci (N-VA). Tyto strany mají nyní dohromady 12 europoslanců, tedy stejný počet jako Fidesz, a šlo by tak o hru s nulovým součtem.
Do ECR navíc míří i radikálně nacionalistický rumunský Svaz pro sjednocení Rumunů (AUR), který byl založen až po minulých eurovolbách. Získat by mohl přibližně sedm křesel, jak ukazuje například projekce Europe Elects. A ani ten by s Fideszem v jedné frakci nechtěl být.
„Maďaři mají teritoriální požadavky, pro které je pro nás nemožné být spojenci v jedné alianci. Nechceme být přáteli s Putinovými přáteli,“ řekl jeden z předáků AUR Marius Lulea.
ODS: Buď my, nebo Orbán
Postoj Maďarska vůči Ukrajině je problematický i pro českou ODS. „Naše frakce nedávno schválila volební program, který jasně a bezvýhradně stojí za Ukrajinou a proti ruské agresi. Nesolidární postoje Orbánova Fideszu se s tímto programem neslučují. Dokud tyto postoje zásadně nezmění, je s ním spolupráce nemožná,“ dušuje se jednička ODS pro eurovolby Vondra.
„Fidesz do ECR jednoduše nepatří. Nechceme mít ve frakci někoho, kdo poslední dva roky skrze Ukrajinu vydírá celou EU. Orbán s našimi hodnotami a postoji nemá nic společného a s drtivou většinou kolegů s jeho politikou ostře nesouhlasíme,” doplnila jej dvojka kandidátky a stranická kolegyně Veronika Vrecionová.
„Názory ECR zejména na bezpečnost v Evropě jsou naprosto odlišné od Fideszu a Viktora Orbána,“ reagoval premiér a předseda ODS Petr Fiala.
Lidovecké ‚námluvy‘. ODS váhá, zda po eurovolbách zůstane u konzervativců
Číst článek
V dosluhujícím Evropském parlamentu jsou čtyři delegáti ODS. Kromě zmíněné dvojice, která usiluje o další mandát, se o něj už znovu nesnaží Evžen Tošenovský, který na dotazy iROZHLAS.cz nereagoval. Jan Zahradil, který europoslanecké křeslo už neobhajuje, však napsal, že by se členstvím Fidesz v ECR „neměl problém“.
„Dokážu si představit, že se Fidesz v ECR některým stranám nebude líbit – i těm malým, které jsou nebo budou ve frakci zastoupeny jedním dvěma europoslanci – ale co udělají? Kam by ODS šla? Dramatickou sílu bude mít v ECR polské Právo a spravedlnost spolu s Bratry Itálie Giorgii Meloniové, kteří budou mít desítky europoslanců. Proti tomu tříčlenná ODS moc nezmůže,“ popsal Ondřej Mocek z Mendelovy univerzity, který se dlouhodobě zabývá děním v Evropském parlamentu.
Záložní plány
Pokud Orbán do ECR skutečně vstoupí a ODS s ním v jedné frakci nebude chtít být, rýsuje se jí alternativa. Jak zmiňoval iROZHLAS.cz už před rokem, občanští demokraté by se v případě radikalizace své frakce mohli přesunout za svými koaličními partnery do lidovecké frakce EPP. Jejími členy jsou KDU-ČSL a TOP 09, s nimiž jde ODS do eurovoleb.
„Myslím si, že EPP by byla ráda, kdyby se ODS přidala. Každý další člen je pro ně lepší. Navíc je to vládní strana, má premiéra. To pro ně dává lepší předpolí k vyjednávání o složení Evropské komise,“ řekl odborník Mocek.
Připomněl, že složení frakcí v Europarlamentu je často především „manželstvím z rozumu“ nebo mocenskou hrou. V EPP by ODS podle Mocka získala větší vliv a dosáhla by na vyšší funkce, než kdyby zůstala v ECR.
Ustavování frakcí
Formují se na začátku každého nově navoleného Evropského parlamentu – je to dohoda stran, jakýsi „podpis koaliční smlouvy“. Frakce minulého období zaniknou a musí vzniknout nové. S nutností: minimálně čtvrtina států sedmadvacítky a minimální počet 25 europoslanců.
„Naším zájmem je posílení středopravicové politiky a chceme mnohem více spolupracovat s EPP,“ potvrzuje vstřícnost k evropským lidovcům premiér Fiala.
Stejně tak má ale záložní plán i Orbán, pokud mu vstup do ECR nevyjde. Nejen v Bruselu se spekuluje o tom, že by po volbách do Evropského parlamentu mohla vzniknout nová národně-konzervativní frakce. Její základní kameny by jistě rád položil nyní bezprizorní Fidesz.
O tom, že Orbán a Morawiecki spřádají plány na přeskupení sil, upozornil například server Euractiv.
„Nemyslím si, že je na pořadu dne založení nové národně-konzervativní frakce. Ve hře je buď zapojení do ECR, nebo v současnosti ID. Ale to by bylo na Fidesz asi moc pravicové,“ uzavřel Mocek.
