„V posledních týdnech před volbami mi různě volali a psali členové ODS, které znám od 90. let. Někteří z nich mi řekli, že to letos hodí Turkovi, protože koalici Spolu nedávají,“ vypráví Zahradil.
Třetina současných českých europoslanců není na kandidátkách pro červnové volby do Evropského parlamentu. Kam povedou další kroky, zjišťovaly web iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
„Všichni víme, že vztahy jednotlivých evropských států vůči Číně jsou velmi diverzifikované. V Evropě máte státy vstřícné k Číně, méně vstřícné anebo zcela nevstřícné,“ říká europoslanec Zahradil.
Ve frakci ECR je i česká ODS, která se spolu se slovenskými, belgickými či švédskými kolegy proti vstupu Fideszu vymezuje. Naopak italská premiérka Giorgia Meloniová měla Orbánovi členství přislíbit.
Kromě preferencí řeší ODS minimálně tři otázky týkající se jejího budoucího směřování. Zda leží její budoucnost ve Spolu, jak zajistit pokračování vládní spolupráce i zda se pro příště nespojit s ANO.
„Opakovaně změnili volební zákon a došlo tam k masivní centralizaci mediálního trhu. Politická debata tam probíhá podobně jako v Československu před rokem 1989,“ popisuje europoslanec Peksa.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání s ministry zahraničí řekl, že by bylo chybou přestat podporovat palestinskou samosprávu. Řada politiků s tím ale nesouhlasí.
Zahradil není první z ODS, kdo o spolupráci s ANO uvažoval. Když se sestavovala pražská koalice, byli ochotni někteří členové pražské ODS uzavřít s babišisty cosi jako opoziční smlouvu.
Zůstane ODS po eurovolbách ve frakci evropských konzervativců? Jak vyplývá z ankety iROZHLAS.cz, většina členů je jednoznačně pro, vedení strany ale volí mírnější tón.
Anketa iROZHLAS.cz mezi politiky ODS pomohla odkrýt „rebely“, kteří mají jiný pohled na leccos ohledně směřování strany. Nejde o soudržnou skupinu, ale spíše o jednotlivce v různých patrech politiky.
Kde na politickém kompasu se nachází ODS, jaký subjekt je pro ni nejpřirozenějším partnerem a osvědčil se projekt koalice Spolu? To byly otázky, na které odpovídali politici nejsilnější vládní strany.
Je nepochybně především Zahradilovou zásluhou, že občanští demokraté přestoupili z Evropské lidové strany do euroskeptické frakce konzervativců a reformistů.
Jelikož koalice Spolu tvoří páteř vládní koalice, jeví se úvahy o společné kandidátce v eurovolbách jako logické. Jenže tento záměr s sebou také nese řadu rizik.
Europoslanci za ODS se postavili proti výzvě Evropského parlamentu Evropské komisi, aby se více zaměřila na boj s dezinformacemi ze strany Ruska a Číny a zahraniční vměšování systematicky řešila.
Vláda uzavřela dohodu s Polskem o pokračování těžby v dole Turów. Premiér Petr Fiala (ODS) to považuje za úspěch, ale místní namítají, že pakt není pro Česko výhodný. Navíc mají strach o pitnou vodu.
„V letech 1989 až 92 byl skvělou reklamou pro Československo a potom pro Česko. Potom se ale stal součástí politických bojů,“ míní europoslanec Jan Zahradil (ODS).
Podoba budoucí vlády koalic Spolu a Pirátů se Starosty se pomalu rýsuje. V úterý se uskupení dohodla na návrhu programového prohlášení, došlo i k rozdělení počtu ministerských postů.
„Každý hraje nějakou ekonomickou a politickou hru. Kdyby byly upřednostněny ekonomické postoje před geopolitickými, došli bychom k dohodě snáz,“ věří Zahradil.
Polsko a Maďarsko blokují přijetí rozpočtu a podpůrného balíku peněz Next Generation EU, který má členským státům pomoci vyrovnat se s pokoronavirovou ekonomickou krizí.
Řeporyjský starosta se slabostí pro politický bizár je proto nonstop v médiích, mnohem víc než třeba šéf ODS Petr Fiala, který určitě nepatří k mistrům výživných novinových titulků.
Historicky první žena, navíc ze střední Evropy. Český premiér Andrej Babiš z hnutí ANO považuje výběr Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise za úspěch.
Výsledek evropských voleb se podle něj na domácí scéně bezprostředně neodrazí. Nicméně součet podpory opozičních stran je vyšší než podpora Andreje Babiše.