Vláda v minulém týdnu uzavřela dohodu s Polskem o pokračování těžby v dole Turów. Premiér Petr Fiala (ODS) to považuje za úspěch, ale místní namítají, že pakt není pro Česko výhodný. Navíc mají strach, že příjdou o vodu. Mohou se spolehnout, že nepřijdou o zdroje? „Věřím, že odborníci z ministerstva životního prostředí, z Libereckého kraje spočítali reálnost řešení,“ řekl ve Dvaceti minutách Radiožurnálu europoslanec Jan Zahradil (za ODS).

Dvacet minut Radiožurnálu Praha 20:08 7. února 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Pro asi 30 tisíc obyvatel na české straně je klíčová otázka zajištění pitné vody. Polsko se zavázalo k tomu, že postaví podzemní stěnu k zabránění odtoku podzemních vod z České republiky. Mnozí zainteresovaní ale mají vážné pochybnosti o její funkčnosti. Co by se stalo, pokud se ukáže, že měli pravdu?
Ukázalo by se, že česká strana asi neměla ty parametry dobře spočítány. Já ale nemám absolutně žádný důvod si myslet, že odborníci z ministerstva životního prostředí a odborníci z Libereckého kraje, kterých se to přímo týká, by si nedokázali ta technická řešení nějak namodelovat, že by neměli k dispozici poslední technická data.

Zachytil jsem samozřejmě výroky různých aktivistů nebo některých environmentálních organizací. To tak prostě je. My jsme si už podle mě za ty dva roky, co žijeme s covidem, zvykli na to, že dva odborníci rovnají se tři názory. Kdysi se to říkalo o právnících, teď se to může říkat o vakcinolozích a možná se to může říkat i o hydrolozích.

Tvrdím, že Liberecký kraj má tu zodpovědnost, česká vláda má tu zodpovědnost a nemám absolutně důvod se domnívat, že nepostupovali odpovědně, že nevycházeli z vědeckých poznatků, z aktuálních dat a prostě jsem přesvědčen, že to spočítali a připravili dobře.

Právnická organizace Frank Bold ještě před podpisem smlouvy zveřejnila informaci, že polská strana už loni uznala, že voda odtéká z dolu jinudy. Organizace tvrdí, že podpis dohody je z české strany protiprávní a v rozporu s národními zájmy. Co vy na to?
Nic. Je to názor jedné nevládní organizace. Musím se přiznat, že vlastně ani její jméno mi nic neříká – na rozdíl třeba od Greenpeace, kteří jsou určitě obecně známí, tak toto je pro mě úplně neznámé jméno. Takže mi zbývá jedině to vzít na vědomí jako jeden z palety názorů, který se zcela nepochybně liší od názoru české vlády a Libereckého kraje.

Co když bude voda klesat?

To rozhodně. Ředitel České geologické služby Zdeněk Venera potvrzuje, že zatím nikdo neví, jestli bude stěna fungovat. Pokud ne, podle premiéra Petra Fialy (ODS) by těžba musela být zastavena. Jenže podle ministerstva životního prostředí ujednání zní, teď se omlouvám, budu citovat doslova: „v případě, že po dokončení stavby podzemní bariéry nezačne ve stanoveném termínu stoupat, či alespoň nepřestane klesat hladina podzemních vod ve vybraných vrtech, nebude možné, aby těžba postoupila za hranici plánovanou Polskem pro rok 2023.“ Tak to je ale rozdíl, ne?
Já tedy shodou okolností mám vysokoškolskou zkoušku z hydrologie, i když už je to 30 let a posledních 30 let jsem se tím nezabýval. Ale i s touto zkouškou musím říct, že jsem ne zcela porozuměl tomu, co jste právě řekl. Řekl bych, že to bylo velmi odborné tvrzení a já myslím, že Český rozhlas tady pak může udělat nějakou odbornou diskusi mezi odpůrci a příznivci technických řešení a mohou se bavit o jednotlivých technických parametrech.

Nezlobte se, pane europoslanče, ono je to tak, že se snažíme pochopit, co se bude dít ve chvíli, kdy ta voda stále bude klesat. Podle premiéra Fialy by se zastavila těžba, podle té smlouvy to znamená, že by se zastavila na té úrovni roku 2023.
Já na to mohu pouze říci, že věřím, že odborníci a týmy z ministerstva životního prostředí, z Libereckého kraje spočítali reálnost těch řešení, spočítali i rizikovost těch jednotlivých řešení zvolili to, které bylo nejreálnější a nejméně rizikové a budou podle něj postupovat.

Jinak nemám, co bych k tomu dalšího dodal, protože v momentě, kdy začneme spekulovat podmiňovacími způsoby, ‚kdyby se stalo‘ a tak dále, tak se dostáváme na velmi nejistou půdu a já bych se nerad teď a tady podobných spekulací dopouštěl.

Ono je to tak, že pro lidi, kteří žijí třeba v Uhelné, je to úplně zásadní otázka, protože někteří, jak jsem se dozvěděl, jsou už teď na suchu a pokud ta voda bude dále klesat, tak v dohledné době, zhruba tří až pěti let, tam prostě vodu mít nebudou.
Já tomu rozumím. Znovu říkám, odpovědnost je v tomto případě zcela nepochybně na Libereckém kraji. Oni tam mají své zastupitele, mohou se na ně obrátit, mohou to s nimi řešit a já jsem naprosto přesvědčený – dokonce to vím, protože jsem to s některými krajskými politiky přímo projednával loni na podzim, abych byl trochu v obraze – že oni byli součástí těch vyjednávacích týmů.

Představa, že ministerstvo životního prostředí to udělalo špatně, odborníci Libereckého kraje to také udělali špatně a jen nevládní organizace vlastně vědí, jak je to dobře - to je pro mě představa dosti nepřijatelná.

Na základě čeho Jan Zahradil věří, že bude Polsko pětiletý dohled Evropského soudního dvora nad těžbou respektovat? A hrála ve vyjednávání kolem dolu spřízněnost stran PiS a ODS v Evropském parlamentu? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.

Vladimír Kroc, Jakub Krahulec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít