Co mělo být polským ‚esem v rukávu‘ ve sporu o Turów? Třístránkový dopis prý do jednání nezasáhl
Klíčový dokument a eso v rukávu. Tak polský server označil polský dopis z loňského listopadu, který měl sehrát zásadní roli ve vyjednávání kvůli těžbě v polském dole Turów u českých hranic. Podle české strany dopis nebyl předmětem hovorů, které ve čtvrtek vyvrcholily podepsáním dohody. Ta se přitom stala okamžitě předmětem kritiky. Co se v dopise píše? A ovlivnil česko-polská jednání? iROZHLAS.cz dokument získal na základě informačního zákona.
„Myslím, že je to velký úspěch. Podařilo se nám odvalit balvan, který poslední léta zatěžoval česko-polské vztahy,“ řekl ve čtvrtek premiér Petr Fiala (ODS) poté, co došlo k podpisu dohody mezi ním a jeho polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Kvůli dolu Turów vedly obě země spory už šest let.
Fiala a Morawiecki podepsali dohodu o Turówu. Polsko zaplatí 45 milionů eur, Česko stáhne žalobu
Číst článek
Premiéři se dohodli na náhradě 45 milionů eur, v přepočtu na koruny tedy na více než miliardovém odškodnění za škody způsobené těžbou v dole, a na pětileté délce soudního dohledu. Polsko se také zavázalo dostavit podzemní stěnu, která má zabránit dalšímu odtoku podzemních vod z českého území.
Ještě před 14 dny, když se ve Varšavě potkaly česká a polská ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) a Anna Moskwová, ale nebyla dohoda jasná. V polských médích se navíc v té době objevily informace, že Polsko možná nehodlá na české požadavky přistoupit.
Například Deník Gazeta Prawna týden před jednáním obou ministryň napsal, že Varšava je ochotna zaplatit na odškodném Česku za ztrátu podzemní vody jen 25 milionů eur, tedy zhruba 607 milionů korun.
Polský server Business Insider zase psal o tzv. esu v rukávu, které má mít polská vláda na Čechy připravené. „Víme, jak to chce vláda sehrát s Turówem. Dostali jsme se ke klíčovému dokumentu,“ napsal v titulku. Zpráva se pak dostala do většiny českých médií právě se spojením „eso v rukávu“ v titulku.
Doly na Karvinsku
Server iROZHLAS.cz proto požádal ministerstvo životního prostředí o poskytnutí materiálu, který měl být dle polských médií klíčový, prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím a zveřejňuje je v plném znění.
Psaní se týká pokračování hornické činnosti černouhelných dolů Darkov a ČSM na Karvinsku. „Společnost OKD, a. s., dále pokračuje v těžbě černého uhlí na dole ČSM, kdežto v příhraničních oblastech jsou zaznamenávány značně silné důlní otřesy a dochází zde k postupující deformaci terénu v důsledku jeho sesedání,“ stojí v třístránkovém dopisu.
o Turówu
Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, je v oblasti dominantním zaměstnavatelem, těžit tam chce do roku 2044. Obyvatelé z příhraničí se obávají zvýšeného hluku, prašnosti a především ztráty zdrojů pitné vody. Už dnes voda ze studní u hranic mizí, dokládá to i monitoring České geologické služby.
Ten polské Generální ředitelství pro ochranu životního prostředí poslalo českému ministerstvu životního prostředí v polovině listopadu loňského roku. Žádá v něm o poskytnutí řady informací a především provedení příslušného postupu posouzení vlivů na životní prostředí. Těžba totiž podle Poláků negativně ovlivňuje polské příhraničí i řeku Olši.
„Dovoluji si uvést, že případné pokračování provozu černouhelného dolu ČSM bez provedení příslušného řízení o přeshraničním vlivu na životní prostředí s Polskou republikou je porušením povinností vyplývajících z čl. 1 odst. 3 a 4 Espoo úmluvy a čl. 7 odst. 1 EIA směrnice,“ stojí v závěru. O paralele s dolem Turów ale není v dokumentu jediné slovo.
České ministerstvo životního prostředí na dopis odpovědělo na konci letošního ledna. Na čtyřech stranách v něm vysvětluje, že těžba v obou karvinských dolech bude končit, že probíhá poslední dobývání porubů a že to nepředstavuje „významnou negativní změnu“.
Role dopisu?
Ministryně Hubáčková už dříve odmítla, že by polský dopis měl ovlivnit vzájemná jednání. „Toto vůbec nebylo předmětem vyjednávání. Již na jednání paní ministryně Hubáčkové s paní ministryní Moskwovou ve Varšavě byla naše strana informována, že pro stranu polského ministerstva klimatu a životního prostředí není tento případ předmětem jednání,“ uvedla nyní na dotaz redakce mluvčí resortu Dominika Pospíšilová.
Jáma v zemi i ve společných vztazích. Spor o polský důl Turów pokračuje, dohoda je stále nejistá
Číst článek
Podle úřadu veškeré práce na dole ČSM probíhají v rozsahu, kapacitě a umístění, které byly předmětem mezinárodního posouzení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. A to včetně konzultací, kterého se polská strana aktivně účastnila.
„Vše je tedy v souladu s českými i evropskými právními předpisy. Aktuálně dochází pouze k dotěžení ve schváleném rozsahu. Těžba na dole ČSM se navíc ukončuje, všechny práce skončí letos, nejpozději na počátku příštího roku,“ dodala.
Že by měl mít během vyjednávání polský dopis význam, odmítl i mluvčí premiéra Fialy Václav Smolka. „Toto žádnou roli nehrálo,“ napsal v SMS. Server iROZHLAS.cz se na roli dopisu při vyjednávání zeptal i polské vlády, dotazy ale zůstaly bez odpovědi.
Kritika dohody
Česko-polská dohoda se přitom okamžitě stala předmětem kritiky. Organizace Greenpeace zkritizovala Fialovu vládu za to, že dohodu projednala tajně a v rychlosti. Označila to za skandální a nelibí se jí ani obsah smlouvy.
„Dlouhodobě tvrdíme, že smlouva nemá zajistit jen finanční kompenzace, ale také reálnou ochranu českého životního prostředí a místních obyvatel. Smlouva ale neobsahuje žádné omezení těžby, ani plán na její brzké ukončení. Nevidíme žádné reálné podmínky české strany, pouze velký ústupek Polsku, které nerespektuje evropský soud a musí za to platit pokuty,“ vyjmenovala nedostatky koordinátorka kampaně proti dolu Turów Nikol Krejčová.
Právnička organizace Frank Bold Petra Urbanová označila dohodu za protiprávní. „Vláda zařadila schválení dohody na vládu na poslední chvíli v utajeném režimu, výsledná podoba dohody není známa. Česká republika zároveň ustoupila ze soudního dohledu na pouhých pět let. To jsou všechno velice znepokojivé kroky jak z pohledu zájmu Česka, tak základních principů fungování demokratického státu či vlády práva,“ napsala na webu.
Upozornila také, že dohoda byla dojednána jen několik hodin předtím, než generální advokát Soudního dvora EU, který se případem Turówa unijního soudu zabýval, dal za pravdu Česku, že Polsko porušuje unijní právo.
Organizace Frank Bold navíc ve čtvrtek zveřejnila na svém twitteru dokument vypracovaný elektrárnou PGE, která s dolem Turów sousedí. Ten má potvrzovat závěry českých hydrogeologů a přiznávat, že podzemní bariéra – tedy jedno z hlavních opatření uzavřené dohody – nefunguje, protože voda odtéká jinudy.
2/2 Informace získaly polské úřady již v srpnu 2021. Polsko tak dojednávalo dohodu s vědomím, že podzemní bariéra nefunguje. Vláda @Petr Fiala nemůže za této situace dohodu podepsat. Postupovala by v rozporu se zájmy ČR a protiprávně!
12:00 – 03. 02. 2022
Pochyby vyjádřilo i vedení německé Žitavy, města s přibližně 26 tisíci obyvateli ležícího hned za polskými hranicemi v bezprostřední blízkosti dolu. Starosta Thomas Zenker po zveřejnění dohody vyčetl saské vládě, že nebyla ve věci aktivní a nevzala dost vážně obavy místních obyvatel. Ty se týkají třeba toho, že při plánovaném rozšiřování dolu směrem k česko-polské hranici by podle jedné studie mohlo celé saské město klesnout až o metr.
Uzavření dohody zkritizoval na sociální síti také bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který během svého působení na úřadu vyjednávání ohledně dolu vedl. „Těžba na dole Turów se bude dalších minimálně 7 let ještě více přibližovat české hranici a hrozí tedy logicky ještě větší negativní dopady pro české občany. A za této situace souhlasila Fialova vláda s pětiletou výpovědní lhůtou dohody? Nepochopitelné!,“ napsal na twitteru.
Spory kolem dolu Turów
Česko původně za škody způsobené těžbou požadovalo náhradu ve výši 50 milionů eur, tedy zhruba 1,22 miliardy korun. Polsko nabídlo 40 milionů eur, tedy zhruba 980 milionů korun. Spor trval také u požadavku na desetiletou délku soudního dohledu. Varšava byla jen pro dvouletý dohled.
Rozšíření těžby Polsko předloni povolilo bez ohledu na námitky české strany. Česko se kvůli tomu obrátilo na Soudní dvůr EU, který loni v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit práce. Poláci to odmítli a zpochybnili i dopady na české území.
Generální advokát Soudního dvora EU ve čtvrtek dal za pravdu české žalobě. Polsko podle něj porušilo unijní právo, když neposoudilo vliv dolu na životní prostředí. Samotný verdikt unijní justice se očekává na jaře. Polsku se mezitím načítá pokuta za neuposlechnutí předběžného příkazu soudu zastavit těžbu, kterou se mu Evropská komise chystá strhnout z unijních dotací.
