Ovzduší, půda i voda. Ústecký kraj chce studii, jak těžba lithia v Německu dopadne na jeho území
Vedení Ústeckého kraje požaduje mezistátní posouzení vlivu těžby lithia na německé straně Krušných hor na životní prostředí. Důvodem je umístění některých částí záměru v blízkosti státní hranice. Novinářům to ve středu po jednání radních řekl hejtman Jan Schiller (ANO). Na české straně vedení kraje zatím chybí k záměru závěrečná studie proveditelnosti. Začátek těžby u Cínovce na Teplicku se předpokládá v letech 2026 až 2028.
„Němci jsou s přípravou těžby trochu dál. Teď jsme dostali oznámení záměru těžby v lokalitě Zinnwald na území Saska. Žádáme mezistátní posouzení vlivu těžby (tzv. EIA), protože těžba v Německu má potenciál významně ovlivnit ovzduší, geologické a hydrologické poměry na území Ústeckého kraje,“ uvedl hejtman.
24:59
Nemáme informace, zlobí se obce, kde se má těžit lithium. Bojí se hluku i dopadů na lidi a přírodu
Číst článek
Podrobné posouzení vlivu dolování bude chtít kraj podle hejtmana také u těžby na české straně Krušných hor.
V ložisku u Cínovce se nacházejí podle odhadů tři procenta světových zásob lithia, které se využívá pro výrobu baterií do aut. Těžba má odpůrce v Česku i Německu. Těžbu v ČR připravuje společnost Geomet. Nadpoloviční většinu firmy vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ, kde má zase většinu stát.
Výhrady mají starostové Teplicka k umístění zpracovatelského závodu v zóně v Újezdečku u Teplic, poblíž které jsou rodinné domy. Další pracovní schůzka investorů a zástupců samospráv se uskuteční na začátku prosince. Podrobnosti k těžbě bude obsahovat studie proveditelnosti, která bude podle Geometu hotová v závěru roku.
