Jaký by měl být smysl takovýchto případných žalob, pokud se pro ně někdo rozhodne?
Ta studie navazuje na globální trend, první vznikla v Americe a jejím smyslem bylo prozkoumat trestněprávní odpovědnost fosilních korporací. Předpoklad je, že trestní právo by mělo chránit největší zájmy společnosti. Autoři těchto zahraničních studií se domnívají, že v případě poškozování klimatu je zasažen jeden z největších zájmů lidské společnosti, a tím pádem by na to mělo trestní právo reagovat a právnické osoby za to případně postihnout.

Když se podíváme do studie mezinárodního trestního práva, tak vidíme, že vždycky reaguje na potřeby lidské společnosti a aktuální výzvy. Takže po druhé světové válce začaly být stíhány zločiny proti lidskosti. Přitom kdyby se o tom právní vědci bavili 50 let před tím, než začaly Norimberské procesy, tak by to bylo nepředstavitelné a bezprecedentní, ale jak se mění lidská společnost, mění se také právo. Takže z tohoto hlediska to vnímáme jako relevantní příspěvek do debaty.

Kdo tedy může potenciálně takovou žalobu podat?
Trestní právo je založené na tom, že obžalobu podává státní zastupitelství. To znamená, že občané by teoreticky mohli upozornit policii a podat trestní oznámení, pokud mají podezření, že k trestnému činu došlo. Pak už je to otázka státní správy. O vině a trestu pak rozhodují jedině soudy. 

Máme vědecká data k tomu, co způsobuje změnu klimatu, jaké má důsledky, že kvůli ní umírají lidé, jaká je role spalování fosilních paliv. Ale ten řetězec příčin a souvislostí je velmi dlouhý. Co jste tedy vyzkoumali o tom, jestli lze konkrétní fosilní korporaci dokázat vinu na konkrétním úmrtí?
Ta studie vychází z vědeckého poznání, podle kterého je nesporné, že hlavní příčinou změny klimatu je spalování fosilních paliv. V Česku 75 procent skleníkových plynů vzniká vlivem spalování fosilních paliv, přičemž dominantní roli v tom má energetický sektor, ten je zodpovědný za 40 procent skleníkových plynů. Dále je také nesporné, že vlivem změn klimatu jsou ohroženy lidské životy a někteří lidé předčasně zemřou. V Česku jde asi o tisíc až 10 tisíc osob nad 65 let ročně.

Jsou tedy nějaká fakta, co dokazují, že spalování fosilních paliv je škodlivé a vede k předčasným úmrtím.

Nicméně když se dostaneme k posuzování skutkové podstaty jednotlivých trestných činů, konkrétně těch, které mají vést k ohrožení lidského života, jako jsou vražda nebo usmrcení z nedbalosti, tak bude nesmírně složité dokázat příčinnou souvislost, že jednání určité fosilní korporace vedlo k úmrtím nějakého počtu osob.

Teoreticky je možné nechat zpracovat nějakou epidemiologickou studii, která by řekla, jaký podíl má spálení určitého množství fosilních paliv na tom, že zemře určité množství osob. Je to metodologicky náročné, bylo by určitě zajímavé vidět, jak by se státní zástupci i soudy k takové studii postavili.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít