S Trumpem čelí Tchaj-wan nejistým vyhlídkám. Obavy budí jeho výroky i Muskův vliv v administrativě
Spojené státy jsou pro Tchaj-wan klíčovým podporovatelem i dodavatelem zbraní, se znovuzvolením Donalda Trumpa americkým prezidentem ale na ostrově roste znepokojení. V době, kdy demokratická země čelí rostoucímu tlaku Pekingu, většina obyvatel Tchaj-wanu pochybuje, že by jim v případě čínské vojenské invaze přišly USA s Trumpem v čele na pomoc. Další obavy pak přináší i vliv miliardáře Elona Muska, který má své zájmy v Číně.
Jak píše americký list The Wall Street Journal, Donald Trump dal Tchaj-wanu hned několik důvodů k obavám.
‚Velká naivita.‘ Případ českého influencera ukázal, jak funguje čínská propaganda
Číst článek
Nejenže přivedl do okruhu svých nejbližších spolupracovníků miliardáře Elona Muska, který svými výroky o Tchaj-wanu pobouřil tamní představitele. Během své předvolební kampaně navíc Trump tlačil na tchajwanské zástupce, aby tváří v tvář čínské hrozbě utráceli víc za svou obranu, a obvinil tchajwanské výrobce čipů z krádeže amerických pracovních míst.
„Sebrali nám asi sto procent našeho obchodu s čipy. Tchaj-wan by nám měl platit za obranu,“ uvedl Trump v červencovém rozhovoru s časopisem Bloomberg Businessweek.
Přestože tato Trumpova slova nemířila tchajwanskému, ale americkému publiku, na Tchaj-wanu to může vyvolávat pocit nejistoty, popisuje pro iROZHLAS.cz sinoložka Simona Fantová z projektu Sinopsis.
„Tchaj-wan určitě nikomu nic neukradl. A co se týče obrany, Spojené státy tam nikdy nedělaly charitu. Způsob, jakým Spojené státy pomáhají Tchaj-wanu, je ten, že mu prodávají zbraně. To je samozřejmě politická záležitost, protože vyvézt zbraně je těžké. Ale ve finále to je prodej na komerční bázi, Spojené státy zbraně nedarují, je to pro ně velice lukrativní byznys a myslím, že Trump to ví. Pro Tchaj-wan to ale vysílá určitou zprávu a je to pro něj nejistota. Nevíme, co se stane. Trump mění názory poměrně rychle,“ říká Fantová.
‚USA a Čína při konfrontaci ztrácejí‘. Si Ťin-pching ve vzkazu Trumpovi vyzval k větší komunikaci
Číst článek
Podobně jako Fantová, označuje Trumpovu politiku vůči Tchaj-wanu jako „vysoce nejistou“ také odbornice neziskové organizace International Crisis Group Amanda Hsiaová.
„Na jedné straně by Trumpova administrativa mohla podmínit pokračující americkou podporu Tchaj-wanu tím, že Tchaj-wan zaplatí za svoji obranu víc. Nebo by se Trumpova administrativa mohla naopak rozhodnout pozvednout vztahy mezi USA a Tchaj-wanem, a to takovým způsobem, že by se napětí s Čínou významně zvýšilo,“ cituje analytičku zpravodajský server Hong Kong Free Press.
Demokraticky vedený Tchaj-wan, který Čína považuje za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, plánuje v příštím roce vydat na obranu 2,45 procenta HDP. Vojenský rozpočet by se tak meziročně zvýšil o 7,7 procenta. Hlavním důvodem je rostoucí hrozba ze strany Číny, která usiluje o sjednocení s Tchaj-wanem a v posledních letech zintenzivňuje své vojenské manévry v okolí ostrova.
Pomohou USA Tchaj-wanu?
Přestože ho totalitní komunistická Čína považuje za svoji součást, 24milionový Tchaj-wan funguje de facto nezávisle od roku 1949. Peking opakovaně vyzývá ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými představiteli a nebudily tak dojem, že samostatnost ostrova uznávají. Politika Spojených států, které jsou pro Tchaj-wan klíčovým podporovatelem na mezinárodní scéně, je proto pro Čínu dlouhou řadu let trnem v oku.
Čína už nemluví o připojení Tchaj-wanu jako o mírovém. Je to promyšlený symbol, hodnotí sinoložka
Číst článek
Svými výroky čínskou vládu v minulosti rozčílil mimo jiné i dosluhující americký prezident Joe Biden. Jeho komentáře totiž naznačovaly, že Spojené státy budou v případě napadení Tchaj-wan bránit. Taková prohlášení přitom značila jistý odklon od dlouhodobého amerického postoje „strategické nejednoznačnosti“ ohledně ochoty Spojených států bránit Tchaj-wan, pokud by k čínskému útoku skutečně došlo.
„Legislativa Spojených států, v tomto případě federální zákon Taiwan Relations Act z roku 1979 říká, že Spojené státy by situací na Tchaj-wanu měly být vážně znejistěné, pokud by se tam něco takového dělo. Celá tato politika ale dosud spočívala v nejistotě,“ popisuje sinoložka s odkazem na zákon o vztazích s Tchaj-wanem, který mimo jiné opravňuje dodávat na ostrov zbraně obranného charakteru. Dokument sice Spojené státy nezavazuje k vojenské intervenci v případě čínské invaze na Tchaj-wan, naznačuje ale aktivní roli při udržování statusu quo.
„Spojené státy se moc nevyjadřovaly k tomu, jestli by tam vojsko v případě ozbrojeného konfliktu poslaly a pomohly tak Tchaj-wanu, Čína je ale čím dál víc agresivnější. Přístup této nejednoznačné politiky se proto konkretizuje v tom smyslu, že USA říkají, že se to hlavně musí řešit mírově. Zároveň je o něco jasněji říkané, že by Tchaj-wanu mohly pomoct i vojensky. Jak se k tomu postaví Trump, je strašně nevyzpytatelné. Záleží, jaké lidi bude nominovat do nové administrativy,“ říká Fantová s tím, že v případě čínského útoku není možné, aby Trump problém ignoroval.
Tchaj-wan hlásí zvýšenou aktivitu čínských letadel, u jihu ostrova jich bylo 35 včetně stíhaček a bombardérů
Číst článek
Trump nicméně v předvolební kampani uvedl, že pokud by Čína napadla Tchaj-wan, uvalil by na ni další cla. „Řekl bych: ‚Pokud půjdete na Tchaj-wan, omlouvám se, že to udělám, uvalím na vás cla ve výši 150 až 200 procent,‘“ řekl Trump v říjnovém rozhovoru pro list The Wall Street Journal. Na otázku, zda by proti čínské blokádě Tchaj-wanu použil vojenskou sílu, pak odpověděl, že k tomu nedojde, protože čínský prezident Si Ťin-pching ho respektuje.
Podle Simony Fantové by ale uvalení cel ze strany USA bylo v takovém případě nedostatečné. „Cla jsou velice nedostatečný nástroj. Je to takový nástroj 20. století. V době, kdy se Čína tak ekonomicky vzmohla, už to není tak citlivý argument, jako to byl třeba před 50 lety,“ komentuje Trumpova slova pro iROZHLAS.cz.
Obyvatelé Tchaj-wanu si tak kladou otázku, jestli by Spojené státy vedené Trumpem přišly v případě čínské invaze Tchaj-wanu na pomoc. Podle aktuálního průzkumu Nadace tchajwanského veřejného mínění (TPOF) si ale více než polovina myslí, že ne. V aktuálním průzkumu 57 procent dotázaných Tchajwanců uvedlo, že by podle nich Trump americké jednotky na Tchaj-wan neposlal.
„Na Tchaj-wan pravidelně jezdím a bavím se s politiky i dalšími relevantními zástupci společnosti a všichni říkají, že samozřejmě doufají, že žádný ozbrojený střet nebude. Zároveň se ale připravují na tu možnost, že by k něčemu takovému došlo. Byli by samozřejmě velmi rádi, kdyby jim někdo pomohl, zejména Spojené státy, zároveň ale vědí, že musí být schopní se bránit i bez asistence cizích států. Je tam doufání, ale zároveň opatrný přístup, který se snaží nespoléhat na to, že mu někdo pomůže,“ říká k tomu Fantová.
Riziko čínské invaze
Nervozita z možného čínského útoku na Tchaj-wan v posledních letech sílí a přispělo k tomu i prohlášení ředitele Ústřední zpravodajské služby (CIA) Williama Burnse z února roku 2023. Burns tehdy varoval, že podle informací, které mají američtí zpravodajci k dispozici, rozkázal čínský prezident Si Ťin-pching čínské armádě, aby byla připravená podniknout „úspěšnou invazi“ na Tchaj-wan do roku 2027.
23:33
Závislost průmyslu na materiálech z Číny je větší, než to vypadá. Válka s Tchaj-wanem by firmy ochromila
Číst článek
Jak ale upozorňuje Fantová, to, že čínská armáda může být k něčemu takovému připravená, ještě neznamená, že k ozbrojenému střetu musí dojít. „Druhá věc je, že nevíme, jak má být vlastně připravená. Jakkoliv čínská armáda vypadá děsivě, protože je veliká a velmi rychle se modernizuje, v poslední době jsme ji neviděli v žádném konfliktu,“ vysvětluje sinoložka.
„Si Ťin-pching se proti tomu snaží bojovat, armáda je ale pořád celkem zkorumpovaná organizace. Tchaj-wan navíc není snadné prostředí k vylodění. Je to skalnatý ostrov, který je od Číny relativně daleko, a pokud se k Tchaj-wanu poženou lodě, víte o tom. Zároveň je tam nepříjemné počasí, tajfuny, mořské proudy a tak dál. Je tedy otázka, jestli armáda má na útok kapacity, do jaké míry je to rétorika a do jaké míry by armáda skutečně byla připravená,“ podotýká Fantová.
Otázku, jestli druhé Trumpovo prezidentství může být pro Čínu tím správným okamžikem pro zahájení invaze na Tchaj-wan, položil několika expertům americký server Newsweek. Například odborník na Čínu z amerického zahraničněpolitického think-tanku Priority obrany Lyle Goldstein varuje, že některé Trumpovy výroky skutečně mohou vést čínské představitele k ještě většímu tlaku na Tchaj-wan.
3:56
‚Z ostrova čipů na ostrov umělé inteligence.‘ Výroba polovodičů tvoří ochranný křemíkový štít Tchaj-wanu
Číst článek
„Je pravda, že Trump učinil řadu prohlášení včetně těch nedávných, v nichž naznačoval, že Tchaj-wan nemůže být bráněn, nebo dokonce by neměl být bráněn. V Pekingu proto může existovat větší ochota tlačit nebo dokonce napadnout Tchaj-wan během Trumpovy administrativy. Stále ale stojí mít na paměti, že během poslední Trumpovy administrativy byl obklopen mnoha čínskými jestřáby, kteří by v případě Tchaj-wanu pravděpodobně naléhali na americkou intervenci,“ míní Goldstein.
Podle odborníka think-tanku Priority obrany ale Čína válku o Tchaj-wan nechce. Pokud se tedy Trumpova administrativa bude držet politiky jedné Číny, Peking pravděpodobně status quo zachová.
S tím do jisté míry souhlasí také profesor Institutu mezinárodních studií Univerzity Fu-tan v Šanghaji Čao Ming-chao. Podle něj konflikt o Tchaj-wan nechce Donald Trump a ani Peking, varuje ale před chybným odhadem, který by mohl dát věci do pohybu.
„Hlavním cílem Pekingu je spíše bránit tchajwanské nezávislosti než uskutečnit sjednocení vojenskou cestou. Náklady by mohly být obrovské a není v zájmu Pekingu převzít iniciativu k zahájení války v Tchajwanském průlivu. Ohledně možného konfliktu ale musíme být velmi opatrní. S druhým Trumpovým prezidentstvím může být cesta ke vztahům mezi USA a Čínou ve světle možné obchodní války 2.0 hrbolatá. To by mohlo vykolejit americko-čínské dialogy a zvýšit pravděpodobnost nedorozumění a chybného odhadu,“ říká Čao Ming-chao s tím, že další „divokou kartou“ by mohly být také odvážné kroky některých tchajwanských zástupců, kteří bojují za nezávislost ostrova.
Musk vs. jestřábi
O postoji druhé Trumpovy administrativy ve vztahu k Tchaj-wanu a Číně mnohé napoví už jen to, jakými lidmi se při vstupu do Bílého domu obklopí. Jednou z nejkontroverznějších osobností je miliardář, zakladatel automobilky Tesla a majitel společnosti SpaceX Elon Musk, který má být spoluzodpovědný za vedení nového „úřadu pro efektivitu vlády“. Právě některé Muskovy kroky a výroky přitom tchajwanské představitele několikrát rozlítily.
Odhalení komunikace mezi Muskem a Putinem je znepokojivé, ale ne překvapivé. Trumpovi neuškodí
Číst článek
Například v září 2023 pobouřil tchajwanské zástupce poté, co mluvil o politice jedné Číny a naznačil, že Tchaj-wan je pro Čínu zhruba to, co Havaj pro Spojené státy. Doslova řekl, že Tchaj-wan je něco jako „integrální součást Číny, která svévolně není součástí Číny“.
Za připomínku stojí i nedávné zjištění deníku The Wall Street Journal o pravidelných telefonátech mezi Muskem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle něj totiž šéf Kremlu Muska požádal, aby neaktivoval svou satelitní internetovou síť Starlink na území Tchaj-wanu, čímž se chtěl šéf Kremlu zavděčit čínskému prezidentovi Si Ťin-Pchingovi, se kterým se Putin v době západních protiruských sankcí snaží o utužení vztahů.
Naposledy pak vyvolal na Tchaj-wanu znepokojení začátkem listopadu, když Muskova společnost SpaceX vyzvala své tchajwanské dodavatele, aby kvůli „geopolitickým obavám“ přesunuli výrobu jinam. Tchajwanská vláda k tomu následně uvedla, že těmto zprávám věnuje velkou pozornost.
Skutečnost, že Musk bude mít v nové Trumpově administrativě vliv, tak podle Fantové není pro Tchaj-wan ideální scénář. Jeho zájmy jsou totiž silně svázané s Čínou, kde společnost Tesla provozuje svůj největší výrobní závod Gigafactory Shanghai.
„Korporátní zájmy jsou vždy nepříjemné, protože protlačují jiný typ politiky. Zvlášť pokud má Elon Musk velké obchodní zájmy v Číně, kde vyrábí a prodává Teslu,“ říká s tím, že Čína pro Muska představuje velký trh a obě strany si relativně rozumí, což ukazují i Muskovy výroky o Tchaj-wanu. „Elon Musk ve svých výrocích kopíroval stanovisko Čínské lidové republiky o tom, jestli Tchaj-wan má, nebo nemá být součástí Číny,“ poukazuje sinoložka.
Trump si za bezpečnostního poradce vybral Waltze. Šéfem diplomacie může být Rubio
Číst článek
„Pokud Musk bude chtít prodávat v Čínské lidové republice za současných výhod, bude muset jít režimu na ruku a to mi přijde nebezpečné. Koneckonců jsme to viděli v menším měřítku i u nás. Když měla PPF v Číně své obchodní zájmy, výrazným způsobem tu ovlivňovala i veřejnou debatu o Čínské lidové republice,“ říká Fantová, podle které je z dosavadních nominací do budoucí administrativy nicméně patrné, že se postoje nominovaných osobností v otázce Tchaj-wanu a Číny do určité míry liší.
Po boku Muska má v čele ministerstva pro efektivitu stát podnikatel v biotechnologiích a neúspěšný uchazeč o republikánskou nominaci na prezidenta Vivek Ramaswamy, který se profiluje jako izolacionista a odmítá současnou americkou podporu Tchaj-wanu i Ukrajiny. Na druhé straně ale stojí například Michael Waltz, který má být poradcem pro národní bezpečnost a který v minulosti naopak důležitost Tchaj-wanu vyzdvihoval.
Mezi zastánce Tchaj-wanu se řadí i republikánský senátor za Floridu Marco Rubio, který se má stát ministrem zahraničních věcí. Rubio je znám svým tvrdým postojem vůči Číně a v minulosti vyzýval k utužení vztahů s Tchaj-wanem, který označoval za „nezávislou demokracii a silného spojence Spojených států“. Dalším takovým jestřábem, který razí tvrdou politiku vůči Číně, je pak i pravděpodobně nový šéf CIA John Ratcliffe.
Nutná změna strategie
Přestože mohly některé Trumpovy výroky tchajwanské představitele zneklidnit, podle Fantové bude druhé Trumpovo prezidentství zřejmě podobné tomu prvnímu. I před prezidentskými volbami v roce 2016 Trump vyřkl některá prohlášení, která vyvolávala na ostrově nervozitu, realita pak ale byla jiná.
„V předchozí volební kampani si Trump pohrával s myšlenkou, že by bylo dobré Tchaj-wan využít jako vyjednávací páku na Čínu, a přemýšlel, co bychom dostali, kdybychom Tchaj-wan nechali Číně. Když se ale dostal do úřadu, viděli jsme, že si zatelefonoval s paní prezidentkou Cchaj (Cchaj Jing-wen byla prezidentkou do začátku roku 2024 – pozn. redakce) a navazovaly na to různé návštěvy Tchaj-wanu. Podpora Tchaj-wanu a politika vůči Číně byla nakonec dobrá, samozřejmě ale vždy záleží na tom, jaké lidi si nominuje do významných pozic,“ popisuje sinoložka.
Americký postoj k Ukrajině a Blízkému východu v Trumpově režii. Má šanci zvrátit průběh válek?
Číst článek
Fantová se přitom neobává, že se Tchaj-wan může stát obětí výměnného obchodu mezi Čínou a Trumpem. A to i přesto, že je Trump znám svým transakčním přístupem k zahraniční politice, kdy se snaží dosáhnout především toho, co je pro něj a Spojené státy výhodné.
Někteří tchajwanští zahraničněpolitičtí odborníci přitom zdůrazňují, že přístup Tchaj-wanu ke Spojeným státům musí být v době druhého Trumpova prezidentství „vytříbenější“ a brát větší ohledy na americké národní zájmy. S ohledem na Trumpovu politiku „Amerika na prvním místě“ a jeho omezený důraz na sdílené hodnoty je podle nich zapotřebí, aby Tchaj-wan zvolil jinou strategii, než jakou prosazoval v posledních letech.
Na to upozorňuje také server The Diplomat, podle kterého si jsou i tchajwanští zástupci vědomi toho, že za Trumpa budou muset hledat nové způsoby spolupráce. Příznivého tónu ve vztazích s novou Trumpovou administrativou by Tchaj-wan mohl dosáhnout prostřednictvím významného nákupu amerických zbraní, ke kterému by podle serveru mělo dojít už na počátku Trumpova funkčního období.
O nových zbrojních obchodech se Spojenými státy píše také agentura Reuters, podle které tak Tchaj-wan může Trumpovi ukázat, že bere jeho slova o nutnosti zvýšení výdajů na obranu ze strany Tchaj-wanu vážně.
Agentura přitom cituje jednoho z bývalých amerických činitelů, podle kterého je „vysoce pravděpodobné“, že s nástupem Trumpa bude Tchaj-wan usilovat o velkou zbrojní dohodu se Spojenými státy. „Budou chtít rychle posílit svou loajálnost, aby se tak dostali do Trumpova zájmu,“ řekl pro Reuters pod podmínkou anonymity.
