Unikátní letecký útěk. Před 70 lety opustili bývalí piloti RAF dopravními letadly Československo
V úterý je to právě sedmdesát let, co se trojici bývalých pilotů RAF podařilo unést z Československa na Západ najednou tři dopravní letadla. Vlastně ani nešlo o únos v pravém slova smyslu, organizátory a pachateli byli sami členové posádek letadel a do přísně utajené akce byl zapojen i pozemní personál. Případ vzbudil u československých úřadů silnou reakci a vedl k řadě omezení v letecké dopravě.
„Otec se po válce vrátil do Československa, začal létat s ČSA a seznámil se s mojí matkou. Byl letcem RAF, netajil se svými prozápadními názory a věděl, že je jen otázkou času, kdy bude, stejně jako jeho kamarádi, zatčen. Rozhodl se proto uprchnout,“ říká šedesátník Tom Doležal.
Unikátní letecký útěk. Před 60 lety uletěli bývalí piloti RAF z Československa dopravními letadly
Potkáváme se nad Doverskými útesy, u památníku Bitvy o Británii. Jeho otec Oldřich velel za války posádce, která potopila německou transportní loď Alsterufer. V březnu 1950 seděl v kokpitu dopravního letadla, které mířilo z Bratislavy do Prahy. Tam ale Dakota nedoletěla, stejně tak jako spoje z Brna a Ostravy přistála v Bavorsku.
„Je pravdou, že Československo předtím, než k tomu úletu došlo, provedlo určitá opatření, aby úlety pilotů, kteří dřív působili na Západě, znemožnilo. Existoval zákaz létání rodinných příslušníků s dotyčným pilotem, aby se eliminovala možnost útěku do zahraničí,“ uvádí publicista Luděk Navara.
Ovšem i s tím trojice pilotů počítala. Své manželky a snoubenky posadili do letadel, která pilotovali kolegové. Manželka Oldřicha Doležala se navíc zapsala pod svým dívčím jménem. Na palubě cestoval i půlroční Tom.
„Otec o tomto dobrodružství nikdy nemluvil. Když jsme se usadili v Londýně, scházela se tam tehdy malá československá komunita bývalých letců z RAF. Z jejich vyprávění jsem se postupně a pomalu o celé věci dozvěděl. Pro otce to byly trpké vzpomínky,“ říká Tom Doležal.
Letěla i maminka Vrzáňové
Na palubách tří dopravních letounů skončilo v západním Německu pětaosmdesát cestujících. Někteří plánovaně, jiní ne. 27 lidí na Západě zůstalo.
„V jednom z těch letadel letěla i maminka Áji Vrzáňové. Ta později vzpomínala, že vedle ní byl cestující, který se vracel a byl v takové strašně lítostivé náladě a říkal: ‚Já bych strašně rád zůstal na Západě, já bych tu strašně rád byl, ale bohužel jsem to nevěděl, mám doma rodinu, musím se vrátit.‘ A vrátil se,“ říká publicista Luděk Navara.
Bojovali ve Francii, v Anglii opravovali letouny, po válce je zavřeli. Příběhy českých mechaniků RAF
Číst článek
Všichni tři piloti, kteří přeletěli na Západ, zůstali profesi věrní. Oldřich Doležal létal v Británii jako dopravní pilot, stejně tak jako Ladislav Světlík a Vít Angetter. Ten později z Anglie přesídlil do Spojených států. Čím byl únos ze 24. března tak výjimečný?
„Především tím, že se jednalo o koordinovanou akci, která byla připravena na různých místech tehdejšího Československa, a že byla úspěšně dovedena do konce. Měla velmi silné důsledky, které se týkaly letecké dopravy, pilotů, ale byly i spojeny s velmi zajímavou až bizarní kampaní, která byla spojená i s natočením filmu Únos,“ hodnotí publicista Luděk Navara, autor knihy Příběhy železné opony.
Z ČSA museli odejít všichni bývalí piloti RAF, na linkách začali létat agenti StB a lidé takzvaně politicky nespolehliví nesměli na palubu letadel.