Klimatická krize je největší žurnalistický příběh současnosti, říká oceněný novinář Kaliba

Cena za komunikaci změny klimatu, kterou každoročně udělují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky, letos míří do Českého rozhlasu. Ve středu odpoledne ji získal klimatický zpravodaj Jan Kaliba. Nominační výbor ho ocenil za vysokou úroveň klimatického zpravodajství z domova i ze světa. „Klimatická krize je politické, bezpečnostní a každodenní téma,“ říká Kaliba v rozhovoru pro Radiožurnál.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Kaliba, Český rozhlas

Jan Kaliba, Český rozhlas | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Nominační výbor také ocenil, že se vám daří klimatickou změnu prosazovat jako průřezové téma. Jak dlouho ty se tomu v Českém rozhlasu už věnujete a co vás k tomu přivedlo už v pozici zpravodaje ve Spojených státech?
Naplno se tomu věnuji od loňského roku jako klimatický zpravodaj. Ale samozřejmě jsem to téma sledoval už dříve a objevovalo se v mé práci už ve Spojených státech, kde jsem z první ruky v terénu viděl projevy změny klimatu, které jsou tam na některých místech ještě hmatatelnější a drsnější než tady u nás. To byla i jedna z motivací.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s novinářem Janem Kalibou

A zároveň jsem pochopil, když jsem sledoval zahraniční média, strategie toho, jak změnu klimatu pokrývat a jak zorganizovat newsroom. Jak vznikaly v zahraničních médiích celé klimatické redakce, tak jsem pochopil, že toto je vlastně ten největší zpravodajský příběh současnosti, který se týká všeho a není snadné ho v médiích vyprávět.

Protože je to dlouhodobý problém, který považujeme často za vzdálený, i když ty projevy jsou nám čím dál blíž, takže to byla i výzva, jak to téma vyprávět srozumitelně a učinit ho bližším.

Nedávný průzkum o postojích Čechů ke změně klimatu Institutu 2050 ukázal, že ten postoj je plný paradoxů. Češi třeba chtějí klima chránit, a to okamžitě, ale zároveň bezbolestně. A také se stále negativně staví k Zelené dohodě pro Evropu, i když vlastně úplně přesně neví, co obsahuje. Tak jak takovému publiku představovat témata klimatické změny?
Týká se to nás všech v médiích, protože mé oblíbené rčení od kolegů, kteří se zabývají třeba i teorií žurnalistiky, v poslední době zní, že každý jsme tak trochu klimatický novinář.

23:53

Bursík: Posunout emisní povolenky v rámci EU není reálné. V Česku neumíme krizi klimatu vysvětlovat

Číst článek

Je to podobné jako třeba za covidu, kdy jsme tak trochu všichni museli vnímat to, jaká je situace a projevovalo se to v naší práci.

Často bývám označovaný za environmentálního, ekologického nebo vědeckého novináře, ale tak to vůbec nevnímám. Pro mě je to politické, bezpečnostní a každodenní téma. A my bychom to měli ukazovat.

Jenom si vzpomeňme za poslední rok – povodně, zrušená Jizerská padesátka nebo pomrzlá úroda ovoce – to všechno byly projevy změny klimatu. A my novináři ty příběhy musíme vidět, přinášet je a také srozumitelně ukazovat cestu k řešení, která jsou dostupná.

A zároveň konfrontovat ty, kteří nám tvrdí, že změna klimatu není problém, že je možné ji ignorovat a že je možné dělat věci jako dosud. Ale fakta nám bohužel ukazují, že pokud nic neuděláme, tak náš svět se bude rychle měnit k horšímu.

Věra Štechrová, epo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme