Na stoleté oslavy Krušnohorského divadla přijel i profesor z Paříže, který vytvořil web o jeho historii
Krušnohorské divadlo v Teplicích slaví 100. výročí své existence. Oslav se účastní také profesor z Paříže. Jeho předci v prvorepublikových Teplicích žili a někteří působili i v divadle. Budovu postavilo město a divadelní provoz zahájila 20. dubna 1924 Wagnerova opera Mistři pěvci norimberští.
„To je Teplická revue z roku 1931, tohle je pak z roku 1941 – z doby protektorátu, kde je popsáno přesně, kdo tam v tom roce hrál,“ ukazuje ředitel Domu kultury Teplice Přemysl Šoba dvě napohled letité brožury.
Na stoleté oslavy Krušnohorského divadla přijel i profesor z Paříže, který vytvořil web o jeho historii
Do právě stoletého divadla je před pár dny přinesla Tepličanka, která je nedávno objevila po rodičích. „Co mě na tom roku 1931 překvapilo, že hned první reklama je na firmu Kodak. To už tady vlastně všechno bylo – ten Aktual, to bylo vlastně první kino v Teplicích – v roce 1923,“ dodává Šoba.
Kino otevřelo o rok dřív než divadlo, i když sídlilo v jeho zadním traktu. V současné době je prostor prázdný a podle primátora Jiřího Štábla z hnutí ANO pro něj město hledá využití: „Zadali jsme nějakou studii, co by bylo potřeba udělat, aby mohl ten prostor opět fungovat.“
Oslavy divadla s mezinárodní účastí
‚Solární zájem‘ převážil nad ochranou přírody. Stavební úřad dodatečně povolil nelegální elektrárnu
Číst článek
Teplické divadlo je podle ředitele Šoby největší mimopražské. „700 lidí tady může současně sledovat divadelní představení. Během 10 minut se pak těch 700 lidí může přemístit do jiných sálů, ve kterých může večeřet, tančit, bavit se,“ přibližuje.
Historii divadla mapují webové stránky, které vytvořil Paul Lowy. Jeho děda, Fritz Kennemann v divadle hrál, režíroval a v letech 1929 až 1933 ho řídil. V roce 1938 v Teplicích zemřel. Rodina pak odešla do Francie.
Paul Lowy je bývalý profesor historie a geografie. O teplickém divadle se dozvěděl v rodině, další dokumenty hledal v antikvariátech. Jeho webové stránky navštíví denně zhruba 1000 lidí – většinou o ně mají zájem rodiny bývalých obyvatel – například potomci bývalých teplických herců.
