Cirque du Soleil už mě neláká. Mám raději představení, kdy je člověk blízko, říká šéf Letní Letné
Jedno šapitó, dvě toi toiky, stánek a v něm pivní set. Tak vypadal v roce 2004 festival Letní Letná. „Jsme tři týdny ve velkém stanovém táboře, kluci, technika, holky z produkce, buď spí v maringotce nebo karavanu. Ta rodina se tam vytvoří, umělci se potkávají i s diváky, a to je na tom to nejhezčí,“ pochvaluje si zakladatel a ředitel Jiří Turek.
Před 21 lety jste asi nepředpokládal, že se Letní Letná rozroste do tak velkých rozměrů?
Ne, ale když někdo začíná festival, tak má nějaké představy, že by to mohlo být větší. Kdysi jsem měl sen přivézt Cirque du Soleil, to tady nikdo ještě neznal, pak jsem pochopil, že na to nemám ani peníze, ani zkušenosti, ani renomé, aby se mnou vůbec někdo jednal.
Když člověk začne dělat cirkus, tak ho zajímá i to kolem. A maringotka je krásný objekt, vypráví šéf Letní Letné Jiří Turek. Jak se dostal k novému cirkusu?
Ale dneska už jsem v Cirque du Soleil několikrát byl na exkurzi, mluvili jsme spolu, dokonce jsme koordinovali, že by měli hrát na Letné. Ale už mě neláká, je to příliš velké a komerční, radši mám představení, kde je člověk blízko, vidí třeba i chyby, tamto je hodně dokonalé. Ale to je v pořádku, takové věci musí existovat a je dobře, že jsou. Na druhé straně, tohle je člověku tak nějak blíž.
Řekněte mi něco o lidech, co dělají nový cirkus…
Spousta lidí, kteří začali dělat nový cirkus, k tomu třeba přišli úplně náhodou. Začínají s tím mladí lidé, protože potřebují fyzičku, nějakou pružnost, nemít záklopky – když už chci dělat adrenalinový sport, lézt někam do výšky a skákat salta. A je v tom svoboda. Člověk, když to zkusí a nechce být bankéř a vydělávat těžké peníze, tak když tomu propadne, tak se tomu věnuje naplno. A je jedno, jestli to je žonglér nebo artista, který tam leze někde v kopuli.
Je to svoboda uměleckého vyjádření, svoboda pohybu po světě?
Celkově, obojí, žánr umožňuje cokoliv. Je tam základ, že tam je artistika z klasického cirkusu, ale může se tam zapojit cokoliv, jsou tam vizuální věci, hudba, živé hraní, není to ničím limitované. Takže každý k tomu přistupuje jinak, poetiku má každá jinou, někdo pracuje s tělem, nemá žádné rekvizity, někdo zase používá hodně scénografie, světel, hudby. Každý si najde to svoje a cest je mnoho.
Během festivalu žijete v maringotce. Je to nějaká nostalgie po starých časech, nebo to přišlo s novým cirkusem?
Když člověk začne dělat cirkus, tak ho zajímá i to kolem, a ta maringotka je krásný objekt. Pak člověk zjistí, že jich je spoustu druhů, které se tady vyráběly. Ty už ale nejsou moc k mání, cirkusy to rozprodaly a pořídily si karavany. Ale někdo občas má maringotku schovanou, někde hnije na zahradě a rozpadá se. Tak je sháním pro potřebu, že si v tom uděláme zázemí, vždycky je to tak, že když seženu další, tak je zachraňuji.
„Najednou se vytvoří malý přátelský svět, spíme i v maringotkách.“
Můžu si představit, že na Letní Letné se ráno z různých maringotek a karavanů vyhrabou různé postavy, které více či méně utváří Letní Letnou a nějak spolu žijí?
To je na tom to nejhezčí, ta rodina se tam vytvoří, ten tým, kluci, technika, holky z produkce, buď spí s v maringotce nebo nějakém karavanu. Ono to vlastně ani nejde, aby večer odjížděli domů a ráno přijížděli, v noci se třeba přestavují nějaké technické věci, mění se představení, takže ani nejde, aby ztráceli čas. A hrozně krásné je to ráno, když se tam všichni postupně vynořují, chodí s kartáčky, dáme si kafe, vajíčka, někdo přiveze buchty, posnídáme. Je to stmelující, jsme tři týdny ve velkém stanovém táboře.
Asi by vám to chybělo?
Chybělo, kromě toho, že se těšíme na festival, tak se těšíme na to, že tam budeme skoro měsíc společně bydlet. Ono se to propojí, protože i některé company tam bydlí v karavanech, jsou tam celý festival, protože tam hrají 15 představení, tak se to tak zvláštně propojí, potkáváme se všichni na kafi během dne na festivalu, umělci se potkávají s diváky, kteří se tam vracejí, takže najednou tam vytvoří takový zvláštní malý přátelský svět, a to je na tom to nejhezčí.
Pravděpodobně už víte, co bude na programu příští Letní Letné?
Nechci prozrazovat, vyjednáváme, ale už musím koukat na rok 2026. Vozíme velké přestavení, velké produkce a hvězdy, vedle toho je hezké najít malá představení, která nejsou tak známá, ale plány si všichni připravují dlouho dopředu. Je to nějaký proces, ale nechci prozrazovat, protože to je ještě v plenkách. Byli se tady podívat z Kanady, jestli je to realizovatelný a podobně.
K čemu na festivalu slouží spiegeltent? A co je to vlastně nový cirkus? Poslechněte si celý rozhovor.
