Zvýhodněná jízdenka slaví velký úspěch – za červen si ji pořídilo na 21 milionu lidí, což, odečteme-li od toho turisty ze zahraničí, představuje téměř každého čtvrtého v zemi. Další miliony lidí využívají svoji dříve zakoupenou permanentku na MHD s tím, že rozdíl v ceně jim je zpětně proplacen.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kateřina Smejkalová: Levné jízdné je v Česku populismem, v Německu předpokladem kvalitního života

Kromě nízké ceny si lidé pochvalují také výrazné zjednodušení pohybu po Německu – dočasně není třeba studovat různé typy lístků jednotlivých dopravních podniků a jejich vzájemnou kompatibilitu.

V této souvislosti je pozoruhodné, jak rychle se u sousedů podařilo navzdory roztříštěnosti městské a lokální dopravy březnový nápad uvést v život, včetně již zmíněného, organizačně poměrně náročného zpětného proplácení těm s dlouhodobějšími předplatnými.

Zdá se, že opatření má i další nepřímé pozitivní efekty – v řadě velkých měst kupříkladu zaznamenávají zvýšený počet návštěvníků v ulicích s obchody a službami v centru, které svým postupným vymíráním dělaly urbanistům a komunálním politikům dlouho starosti.

Létem nic nekončí

Není tak divu, že začíná být nemyslitelné, aby zvýhodněné jízdné s koncem srpna jen tak vypršelo. Cena ve výši pouhých devíti eur na měsíc dlouhodobě realistická není, v debatě se ale objevuje například možnost jízdenky se stejnou celoněmeckou platností za 365 euro na rok, tedy za euro denně.

Nic na tom nemění ani to, že mají místy němečtí dopravci problémy se s náporem cestujících vypořádat – to se vesměs bere spíš jako důkaz toho, jak moc se v minulosti na odpovídající infrastruktuře šetřilo a že ji do budoucna bude nyní prokázanému velkému zájmu veřejnosti třeba lépe uzpůsobit.

Podobně se vysvětluje to, že příliš nepoklesla automobilová doprava – mnohdy zatím dojíždění MHD trvá déle, a tak bude k přesvědčení řidičů kromě ceny lístku ještě třeba také zlepšit nabídku spojení.

Naše snížení daně z pohonných hmot oproti tomu žádným zvýhodněním veřejné dopravy doplněno nebylo. Ta se naopak v dubnu seniorům a studujícím zdražila na dvojnásobek, když vláda jejich slevu snížila ze 75procentní na pouze 50procentní.

Nepřístojný populismus

Zatímco německá vláda zvýhodněné lístky otevřeně zavedla právě na letní měsíce s tím, že mohou v obtížných dobách všem lidem dopřát alespoň nějaký kvalitně strávený čas, naše politická reprezentace se nechala slyšet, že levné cestování byť jen důchodců je nepřístojný populismus.

MHD je přitom u nás v mnoha větších městech nepřiměřeně drahá i pro normálně ekonomicky aktivní – na roční kupon v Praze za 3650 korun aby si nízkopříjmoví celý rok šetřili.

Pokud se jim to nepodaří, zaplatí na krátkodobějších jízdenkách za rok několikanásobek, čímž je systém absurdním způsobem znevýhodňuje. Cena jednorázových jízdenek loni v metropoli stoupla o čtvrtinu a podobná hrozba se už nějakou dobu vznáší i nad těmi dlouhodobějšími.

Převzato z Plusu

S postupující krizí bydlení, která ho činí nedostupným právě hlavně ve větších městech, mnoho lidí také dojíždí z čím dál větší dálky s odpovídajícími náklady, které to s sebou nese. Z takového Kladna se tak člověk rázem může dostat na náklady na jízdenky do centra Prahy přes deset tisíc korun ročně, aniž by existovala možnost si alespoň část z nich odečíst z daní, jak to je normální kupříkladu zase v Německu.

Zatímco u sousedů tak aktuální experiment s levnými lístky zřejmě uspíší obrat k široce dostupné veřejné dopravě jako součást kvalitního života pro všechny, u nás očividně nadále zůstane něčím, na co je potřeba mít. A kdo nemá, ten má s mobilitou smůlu – protože cokoli jiného by byl populismus.

Autorka je politoložka

Kateřina Smejkalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít