Prezidentem Rumunska se může stát muž adorující Putina i fašistické vůdce. Kdo je Calin Georgescu?
Ruského prezidenta Vladimira Putina označil za „muže, který miluje svou zemi“, válečné fašistické vůdce prohlásil za „národní hrdiny a mučedníky“ a Ukrajinu za „vymyšlený stát“. Řeč je o krajně pravicovém politikovi a kritikovi NATO Calinu Georgescovi, který v prvním kole rumunských prezidentských voleb získal nejvyšší počet hlasů. Způsobil tak šok nejen v Rumunsku, ale také zbytku Evropy. K možnému vítězství proruského politika hledí s obavami.
Předvolební průzkumy přisuzovaly nezávislému kandidátovi Calinu Georgescovi jen něco kolem osmi procent hlasů, o to větší šok pak přinesly výsledky prvního kola rumunských prezidentských voleb, ve kterých Rusku nakloněný nacionalista a kritik NATO získal téměř 23 procent hlasů, tedy nejvíc ze všech kandidátů.
Kariéra Calina Georgescua
Vystudovaný pedolog a odborník na udržitelný rozvoj většinu kariéry pracoval pro OSN v oblasti životního prostředí. Byl zvláštním zpravodajem Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, v letech 2015 až 2016 byl výkonným ředitelem Mezinárodního institutu pro udržitelný rozvoj. Působil i jako prezident Evropského výzkumného centra Římského klubu, což je globální think tank „organizací i jednotlivců, kteří sdílejí společný zájem o budoucnost lidstva a usilují o změnu“.
Od 90. let minulého století působil v Rumunsku na ministerstvu životního prostředí a ministerstvu zahraničních věcí v několika vládách. V letech 1997 až 2013 byl výkonným ředitelem Národního centra pro udržitelný rozvoj. Několikrát byl nominován na post předsedy rumunské vlády.
Narodil se 26. března 1962 v Bukurešti, kde také vystudoval obor meliorace na Univerzitě agronomických věd a veterinárního lékařství a později získal doktorát z pedologie.
(ČTK)
„Rumunský lid dnes večer zoufale volal po míru. A křičel velice nahlas, extrémně nahlas,“ komentoval překvapivý volební výsledek Georgescu, který dlouhodobě vystupuje proti pomoci Ukrajině.
Na první pohled uhlazený a tichý, přesto kontroverzní politik, kterého zahraniční média označují jako krajně pravicového nacionalistu s proruskými postoji, šel do voleb bez stranické podpory. Svou kampaň postavil zejména na sociální síti pro sdílení videí TikTok, kde má přes 400 tisíc sledujících a zhruba pět milionů „lajků“. Jeho popularita na čínské sociální síti nicméně vystřelila jen pár týdnů před konáním voleb.
Upozorňuje na to i zpráva rumunského think-tanku Expert Forum, podle které se Georgescovi za dva měsíce podařilo na TikToku dosáhnout toho, co jiným předním kandidátům rumunských voleb trvalo 11 měsíců. Georgescův tiktokový účet se před volbami dočkal exploze, která „vypadá náhle a uměle, podobně jako výsledky voleb“, píše agentura AP s odkazem na rumunský think-tank.
Rumunská Národní rada pro audiovizi proto v úterý vyzvala Evropskou komisi, aby prošetřila roli, kterou tato sociální síť ve volbách sehrála. Rumunská bezpečnostní rada zároveň ve čtvrtek uvedla, že existovaly snahy narušit férovost prezidentských voleb kybernetickými útoky, a ve stejný den tamní ústavní soud nařídil hlasy prvního kola prezidentských voleb přepočítat.
Překotnému úspěchu rumunského politika na TikToku se věnuje také server Politico, podle kterého 62letý Georgescu „v mnoha ohledech zapadá do podoby radikálního pravicového populisty z roku 2024: mluví otevřeně, vyhýbá se západní ortodoxii, mainstreamová média ho nenávidí a je skeptický vůči EU a NATO“.
„Je produktem vakua (v rumunské politice) a pravděpodobně ruských peněz. Pokud můžete najednou utratit tolik peněz za TikTok, vyvolává to otázky,“ varuje analytik německé Rady pro zahraniční vztahy Milan Nič pro Politico, podle kterého je rumunské volební překvapení v souladu s širšími pokusy Ruska přivést země uvnitř Evropské unie do promoskevského tábora.
25:52
Expert: Do rumunských voleb se nejspíš vměšovala cizí moc, za rok se to může opakovat i u nás
Číst článek
Podle odborníka na Rusko a východní Evropu z Asociace pro mezinárodní otázky Pavla Havlíčka (TOP 09) je těžké říct, jestli Georgescu přijal ruské peníze napřímo. „V každém případě je mi známo, že celá řada kandidátů disponovala špinavými penězi na kampaň, a to z různých zdrojů, včetně kriminálního světa či zahraničí, kde z tohoto obrázku nemůžeme Rusko vyjmout,“ říká Havlíček pro iROZHLAS.cz.
„Bylo by tedy do velké míry logické – a to také v souvislosti s nedávnými volbami v Moldavsku –, aby Rusko ve své taktice nákupu hlasů pokračovalo a Rumunsko jako poměrně výrazného hráče na poli evropské zahraniční a bezpečnostní politiky, zejména v klíčovém regionu Černého moře, co nejvíce ochromilo a paralyzovalo. Konec konců to je také osud sousedního Bulharska, kde kromě velmi silného sentimentu k Rusku uvnitř společnosti vystupuje ve prospěch Kremlu i velká část současného establishmentu v čele s prezidentem Rumenem Radevem, což by se Rusku samozřejmě hodilo i v Rumunsku,“ dodává odborník.
Podle rumunského politického konzultanta Cristiana Andreie je ale úspěch Rusku nakloněného politika dán především únavou rumunské veřejnosti z politického establishmentu, který je jim vzdálený. „Hlavní politické strany ztratily schopnost používat tyto nové platformy,“ tvrdí pro agenturu AP Andrei, podle kterého tradičním rumunským stranám chybělo poselství naděje a jasná vize pro budoucnost Rumunska.
Proruské postoje
Ať už se vystudovaný pedolog a odborník na udržitelný rozvoj Calin Georgescu stal lídrem prvního kola prezidentských voleb díky ruské podpoře, nebo ne, jeho případné vítězství je pro Moskvu něčím, co by jí s velkou pravděpodobností vyhovovalo.
25:09
Od Trumpa očekávají Ukrajinci zlom. Ale neshodují se, zda bude k lepšímu, popisuje zpravodaj Dorazín
Číst článek
Přestože sám tvrdí, že není proruský, jeho výroky adorující Rusko a ruského prezidenta Vladimira Putina nejednou vzbudily pobouření. V roce 2018 například označil šéfa Kremlu za „jednoho z mála vůdců“ na světě. V dubnu 2021 pak prohlásil, že „šance Rumunska spočívá v ruské moudrosti“. Tvrdil také, že Ukrajina je „vymyšlený stát“ a Rumunsko by podle jeho slov „získalo víc“, kdyby si udrželo lepší vztahy s Ruskem a Čínou.
Georgescova prohlášení se tak často prolínají s tématy ruské propagandy v Rumunsku, píše server Romania Insider, který zároveň připomíná další z jeho výroků adorujících šéfa Kremlu. „Vladimir Putin je muž, který miluje svou zemi. Z mého pohledu je to někdo, kdo velmi dobře rozumí diplomacii, ovládá ji a je obklopen vysoce kvalifikovanými profesionály,“ cituje Georgescova slova rumunský server.
Jeho proruské postoje byly mimo jiné také důvodem, proč v roce 2022 odešel z krajně pravicové parlamentní strany Svaz pro sjednocení Rumunů (AUR). Georgescu, který od 90. let působil v několika vládách na ministerstvu životního prostředí a ministerstvu zahraničních věcí, byl několikrát nominován na post předsedy rumunské vlády – naposledy v roce 2021 právě krajně pravicovou stranou AUR.
Podle vysoce postavených členů této partaje ale Georgescovy proruské výroky a kritika NATO poškodily image strany, jejich cesty se proto rozdělily a do letošních voleb šel Georgescu jako nezávislý kandidát. V Rumunsku, které je poloprezidentskou republikou, tak jeho úspěch v prvním kole přinesl šok a skutečnou volební senzaci.
Povolební dění v Gruzii zapadá do zájmů Ruska. Na revoluci v zemi ale není nálada, míní odborník
Číst článek
„Georgescu je celkem zajímavý případ, u kterého málokdo očekával, že bude mít šanci vůbec postoupit do druhého kola. V minulosti býval spojen s radikální pravicovou stranou AUR, ze které před nějakým časem vystoupil. Nicméně si určitě zachoval své velmi radikální a pravicové názory, včetně těch na rumunskou historii nebo současnou situaci ve východní Evropě, kde rozhodně nepatří ke skalním fanouškům Ukrajiny,“ komentuje pro iROZHLAS.cz Havlíček.
Připomíná tak další z jeho pobuřujících výroků z roku 2022, kdy Georgescu označil pronacistického diktátora a hlavního viníka rumunského holokaustu Iona Antoneska a také předválečného vůdce antisemitského hnutí Cornelia Zelea Codreanea za „hrdiny národa“ a „mučedníky“. Židovská komunita následně Georgesca obvinila z antisemitismu a státní zástupce zahájil vyšetřování kvůli „propagaci kultu osob vinných z genocidy a válečných zločinů“, řízení proti rumunskému politikovi ale prokuratura uzavřela.
Tím však výčet jeho kontroverzních výroků nekončí. Server Politico například upozorňuje na jeho prohlášení o pádu komunismu v roce 1989, který Georgescu popsal jako státní převrat, jež Západ využil ke krádeži rumunských zdrojů. Několik měsíců před zahájením plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu pak také prohlásil, že pokud na Ukrajině vypukne válka, znamená to, že se projevují zájmy amerického válečného průmyslu.
Stejně tak poutají pozornost jeho výroky z dob pandemie covidu-19, který podle něj neexistuje. „Jediná skutečná věda je Ježíš Kristus,“ citoval Politico krajně pravicového politika, který často cílí na jádro křesťanských voličů v zemi. Když se ho novináři například ptali na jeho náklady na kampaň, odpověděl: „Jsme v Božích rukou.“
Problém pro NATO i Ukrajinu
Dvacetimilionové Rumunsko dosud bylo považováno za spolehlivého člena Evropské unie i Severoatlantické aliance, podle francouzského deníku Le Monde ale předchozí Georgescova prohlášení přinášejí důvody k obavám. Znepokojení budí nejen jeho slova o Putinovi, ale také jeho otevřená kritika vůči NATO. V roce 2021 například označil protiraketový štít NATO v Rumunsku za „ostudu diplomacie“.
Expert Šír z Ukrajiny: Cena války je pro Ukrajince strašná, v ústupky Putinovi ale nevěří. Nefungovaly by
Číst článek
„Raketový štít je ostuda. Není to obrana, ale politika konfrontace. Mír nám to nepřinese,“ cituje prohlášení francouzský deník, podle kterého je přitom Rumunsko strategickým pilířem evropské obrany.
Na rumunském území se nachází letecká základna NATO Mihail Kogalniceanu u Černého moře, jejíž strategický význam posílil zejména v době války na Ukrajině. V současné době se pracuje na jejím rozšíření a Mihail Kogalniceanu se má stát největší leteckou základnou NATO v Evropě. Agentura AFP tak s odkazem na think-tank New Strategy Center píše, že pro NATO nyní Rumunsko hraje „životně důležitou, strategickou roli“.
Odborník Pavel Havlíček přitom upozorňuje, že „s ohledem na jeho klíčovou geopolitickou pozici a historické soupeření s Ruskem“ je Rumunsko jednou ze zemí v centru ruského zájmu. Na to poukazuje také reformistka Elena Lasconiová, která se s Georgescem utká ve druhém kole voleb 8. prosince. Rumuni se podle ní musí sjednotit, aby zabránili návratu země do područí Ruska, které ji po druhé světové válce okupovalo.
Rumunsko je navíc od prvních dnů ruské invaze důležitým podporovatelem Ukrajiny, se kterou sdílí hranici dlouhou více než 500 kilometrů. Podle loňského článku magazínu Foreign Policy Rumunsko hraje významnou roli v poskytování humanitární pomoci a dodávkách vojenského materiálu na Ukrajinu, jeho možná nejdůležitější role ale spočívá v tom, že se přes Rumunsko dostává ukrajinské obilí na světové trhy.
To všechno by ale v případě Georgescova vítězství mohlo skončit, varuje server Politico.
„Rumunsko hraje nejen jako sousední země Ukrajiny, ale také jako klíčový dopravní uzel velmi zásadní roli ve prospěch Ukrajiny. Bylo to vidět například v otázce přepravy ukrajinských obilních produktů skrze rumunské přístavy nebo z hlediska vojenské a bezpečnostní spolupráce a dopravy klíčových surovin a materiálu na Ukrajinu. Rumunsko je navíc velmi blízkým spojencem USA, které se o něj v regionu Černého moře – na rozdíl od nestabilního Bulharska – mohou opřít stejně jako evropští spojenci. Proruský politik v čele země s poměrně silnými kompetencemi na straně prezidentského úřadu by byl jistě problém,“ varuje Havlíček.
Rozroste se proruský klub?
Případné zvolení Georgesca, který se v kampani vyslovuje pro podporu rumunských farmářů či snižování závislosti na dovozu, by nicméně mohlo znamenat potíže nejen pro Ukrajinou, ale také Evropskou unii. Pokud by se Bukurešť přiklonila k více protiunijní a proruské cestě, podle serveru Politico by to „vážně ohrozilo funkčnost Unie“ a nalezení konsensu mezi členskými státy by bylo o to složitější.
38:02
Chci být dál slyšet, ale na TikToku tančit nehodlám, říká Jourová. Jak hodnotí svoji bruselskou dekádu?
Číst článek
„Myslím, že by se rozhodně rozrostl klub odpůrců dalšího podporování Ukrajiny a také zemí, které jsou v této otázce hluboce rozděleny. Na druhou stranu má celou řadu pravomocí k dispozici rumunská vláda, která by Ukrajinu určitě nechtěla hodit přes palubu. Spíše si tedy dokážu představit vnitřní tření a paralýzu domácích rozhodovacích procesů, které by ale mohly negativně ovlivnit chování Rumunska v regionu i na evropské půdě, kde je role prezidenta tradičně velmi silná,“ varuje také Havlíček.
V rumunském poloprezidentském systému totiž role hlavy státu není zdaleka jen reprezentativní. Podle agentury AP prezidentovi přísluší významné rozhodovací pravomoci v oblastech, jako je národní bezpečnost, zahraniční politika či jmenování soudců a může také vetovat návrhy parlamentních zákonů.
V programu samotného Georgesca přitom stojí, že Rumunsko má respektovat své závazky vůči aliancím a organizacím, ke kterým patří, ale jen „do té míry, do jaké budou respektovat své závazky vůči Rumunsku“.
